Úhel pohledu

Nikdy bych nečekal, že mě dokáže takhle dostat a zaujmout film z prostředí politiky, atentátů, terorismu a to navíc s velkou dávkou akce. Tohle je pro mě totiž naprosto odpudivá kombinace, která mě dokáže odradit od toho, abych se na takovýto film podíval. Ale přesto jsem dal dnes odpoledne filmu Úhel pohledu, v němž lze kombinaci těchto žánrů spatřit, šanci, a rozhodně toho nemohu litovat, protože tento thriller byl maximálně strhující, atraktivní, napínavý, a plný překvapivých zvratů a docela promyšleného spiknutí. A jak jsem se spolu s postupujícím příběhem blížil zajímavému odhalení, tak jsem stále více probodával televizní obrazovku očima a nemohl jsem z příběhu spustit oči. Tohle je opravdu parádně promyšlené do těch nejmenších detailů a ani na chvilku jsem se u filmu nenudil. Film měl zkrátka vše, co asi má správný film mít, suprové herecké výkony, agent pronásledující teroristy si získal mé sympatie, ač jinak ke Spojeným státům a jejich prezidentovi příliš velké sympatie nechovám (a nezáleží na tom, jestli v Bílém domě sedí Bush nebo Obama), ale film mě dokázal tak strhnout, že jsem tomu agentovi přál, aby prezidenta zachránil. Dál už je asi zbytečné cokoliv dodávat, film mě zaujal, líbil se mi, nemohu k němu mít téměř žádné výhrady, a v tomhle případě zbývá už jen vyřešit otázku, jestli dát čtyři nebo pět hvězd, protože váhám do poslední chvíle. Ale zde se asi nakonec rozhodnu podle toho, jestli by mě tento film i napodruhé bavil stejně jako napoprvé. A odpověď je, že se znalostí závěrečné pointy by to už zřejmě nemělo ten správný efekt, takže dávám lepší čtyři hvězdy, neboli 90%. (25.06.2010)

Úhel pohledu má tak dynamickou režii bourneovského ražení, že jsem na chvíli zapomněl na své předsudky vůči akčním filmům a uvažoval dokonce i o páté hvězdičce. Jenže s přibývajícími minutami se dostávala na povrch určitá prvoplánovost snímku, kdy scénář začal vršit jedno klišé vedle druhého a v ději se objevovaly logické díry. Moment, kdy unesený americký prezident začne statečně zápasit s teroristy, definitivně rozhodl o pouhých třech hvězdičkách. Přesto nejde o podprůměrný kousek, film má rychlé tempo a nabízí řadu napínavých scén. Celkový dojem: 65 %. (24.04.2009)

Soundtrack Atli Örvarsson: 1. Vantage Point Main Title [2:45] ,2. Motorcade [1:36] ,3. Enrique and Veronica [2:55] ,4. Run Enrique Run [2:33] ,5. Lewis and Anna [1:20] ,6. President and Decoy [1:38] ,7. The Chase Begins [2:50] ,8. Serendipity [4:40] ,9. Epilogue [1:55] ,10. Tightening Circle [3:19] ,11. Clockwork [5:07] ,12. The President is Safe [1:15] ,13. Explosion Aftermath [3:38] ,14. Suarez' Plan [4:00] ,15. Vantage Point End Title [2:02], (15.05.2011)

Postavy si Hrají na Honěnou, scénář na scHovávanou. Bašta popkornového relativismu, která nabízí ideově obstarožní, ale nečekaně svižnou a formálně precizní skládačku. Jen škoda, že perspektiva, která by mě bývala zajímala nejvíce, se rozplynula, že odpovědi, které měly být alespoň naznačeny, zůstanou někde ve skriptu v poznámce pod čarou. Deset minut, miláčku? Tssss.... 7/10 (12.07.2009)

Správná adrealinová akční pecka, která tady na začátku roku chyběla. Film má spád od první minuty,člověk se u něj ani na chvilku nenudí a celé to hodně rychle uteče. Scénář přitom není zas tak objevný a některé postavy se mohly klidně vynechat. Pohled Sigourney Weaver byl aspoň dobrým úvodem a měl spád, postava Whitakera tam ale vůbec mít nemusela (a to se nezmiňuji o té malé holčičce). To ale ve výsledku vůbec nevadí, protože ostatní postavy to všechno plně vynahrazují a člověk se při smrtícím tempu nemá ani čas těmito chybami zabývat. A když už to člověku začne vrtat hlavou, tak se režisér vytasí s ultimátní automobilovou honičkou. Prostě příjemné akční překvapení. Akorát nevím, jestli to bude fungovat i napodruhé. P.S.: Dennis Quaid by mohl z fleku nahradit Sutherlanda ve 24 hodinách. (04.04.2008)