Rolling Stones

Rolling Stones jsou dobří, i když je nijak zvlášť neobdivuji a pohled na Jaggera si zrovna neužívám. Ale musím uznat, že to tihle důchodci umí na koncertu ještě pořádně rozbalit, ale některé pózy by snad pro jejich věk mohly být tabu :-) Každopádně se jedná o dobrý záznam koncertu s několika vsuvkami, bohužel nic víc. Martin Scorsese mohl svůj talent a čas uplatnit někde jinde, tohle by zvládnul stejně dobře kterýkoliv režisér videoklipů. (19.08.2008)

Rolling Stones patria ku kapelám, ktoré som mal možnosť zažiť od ich úplných začiatkov. A energia, ktorá z nich doteraz srší spochybňuje moju, pôvodne logickú myšlienku, že zažijem aj koniec ich kariéry, keď odložia svoje nástroje a Mick prestane pridávať kilometre k tým, ktoré už nabehal po javisku. Scorseseho film je profesionálne urobený (ako vždy) a nekonečne dlhý (ako vždy). Mám radšej skladby z prvého obdobia (vrátane málokedy hranej As Tears Go By), takže som pri odlišnom výbere skladieb, ktoré zazneli vo filme, vnímal čas intenzívnejšie. (24.01.2012)

Dá se to hodnotit dvěma způsoby. Buď z pohledu filmařiny a to nemusím nic psát, aby vám všem bylo jasný, že Marty svojí práci odved kurevsky dobře (jako vždy). Navíc teď, kdy měl k dispozici hromadu peněz, kamer a schopnejch lidí. A pak můžeme hodnotit koncík po hudební stránce. A to je senzační. Hromada energie, výborně vybranej playlist, Jagger zpívá a tančí jako malej kluk. Richards je totálně sjetej a skvělej. A pokud jde o hosty, tak Jack White paráda, ale Buddy Guy absolutní bomba. Toho černocha chci domu. (07.09.2009)

spíš zklamání.. pro fandy RS jistě kultovní záležitost už před samým zhlédnutím, ale pro diváka méně zaujatého legendou spíš průměr, ze kterého zcela vybočuje fantastická expozice, kdy scorsese ukazuje zákulisí, jak se podobný projekt vaří..ale pak už nic převyšujícího standard záznamů živých koncertů.. naopak nestandardní práce se zvukem byla spíše na škodu..tak 70 % (16.06.2008)

Rolling Stones znám, četl jsem o nich mnohokrát, viděl jsem je často v televizi, párkrát jsem si je poslechl. Ale nijak zvlášť mě jinak nezaujali. Na tento film jsem šel s vědomím, že se jedná o Scorseseho dokument ze zákulisí. Což na začátku taky je a to mě hned chytlo. Kombinace černobílého a barevného obrazu tomu dává skvěle dokumentární nádech. Jenže hned jak hosté charitativního večírku usednou, začíná klasický záznam koncertu točený na 35mm film s tím rozdílem, že ho režíruje Martin Scorsese a je vše pěkně z blízka. Mezi jednotlivými cykly písniček jsou i starší televizní záznamy z počátcích Rolling Stones u kterých je hlavním tématem čas, jak dlouho kapela vydrží. Což v kontrastu s dneškem zní vtipně a samozřejmě pobaví. Jenže to je tak vše. (13.07.2008)