Avatar

Tříhodinové bukkake, kde publikum slastně hltá vše, co mu jeho podmanitel Železný Jim dává. Ale stejně jako sexuální akt užitý pro příměr i "Avatar" je velmi mnohoznačný, konkrétně každou úžasnou věc vyvažuje problém vkrádající se na mysl. Snímek je typická cameronovka, tedy to co „lidé od fachu“ pateticky nazývají „velké kino“ - spektákl se srdcem, aneb analyticky vzato precizně vystavěný film, který podle mnohokráte ozkoušené šablony dávkuje technologicky úchvatnou podívanou, dramatickou akci, primární emoce a náznak přesahu. Onen přesah vždy u Camerona prostupoval jako klíčový motiv celé dílo a zpětně ho obohacoval (osud v "Terminátorovi", mateřství ve "Vetřelcích"). I tentokrát je ohromnou silou filmu technologie - vše je dokonalé, stvořený svět bere dech, ale nelze se ubránit deziluzi, že hmotu nahradily nuly a jedničky. Nechat lidi poskakovat se snímači na těle před modrým pozadím už není tak opulentní jako vidět úchvatné efekty navzdory rozpočtu v "Terminátorovi", fascinovaně pozorovat detailně promyšlenou futuristickou vojenskou technologii ve "Vetřelcích" či žasnout nad logistickou monstrozitou projektu jako "Propast" (možná proto propagační kampaň "Avatara" tak zdůrazňovala finanční potíže při natáčení a technologické okouzlení hollywoodských velikánů pozvaných na plac). Podobně se s každým úžasným záběrem fantaskní Pandory vkrádají asociace s kýčovitými obrázky z plakátů či puzzle pro romanticky rozervané teenagerky (vedle kompoziční podobnosti je neoddiskutovatelná totožná barevná paleta). Vyprávění plné v patosu naložených uhrančivých velkých slov a myšlenek o prozření a boji za záchranu starobylého světa zase na druhé straně vyvolává kritické myšlenky, které odhalují prožívanou vinu bílého muže v postkoloniálním světě a jeho sen o přijetí do rodu, který jeho soukmenovci či předci dříve pomáhal ničit a jehož půdu drancovali (ostatně geneticky čisté modráky hrají afroameričtí či indiánští herci), případně touhu přijmout exotický pohled na svět, který narozdíl od diskreditované vlastní kultury ještě skýtá příslib neznásilněného ráje. Paradoxně s sebou tento pohled také nese kritiku závěru filmu, kde hrdina pomůže utiskovaným zvítězit tím, že oni přijmou jejich původnímu smýšlení cizí přístup totální války. Ale všechny předchozí výhrady má pomoc smáznout zdejší všeobjímající přesah ekoligické provázanosti, který je podpírán ideou zření podstaty namísto hmotného povrchu, buddhistickou metaforu s plným šálkem a reinkarnačním mysticismsem. Kdo neuvěří, neprozře. Kdo nevyprázdní svou mysl, nepřenese se do těla avatara a nepozná krásy zdejšího světa. Ale to už tu letos jednou bylo - takřka doslova to samé - ve "2012". Stejně jako Emerichův film i Cameronův epos lze dlouze napadat, ale nic to nezmění na tom, že ve své kategorii je vynikající. Jenže tou kategorií v případě "Avatara" pořád zůstává ohraničený prostor výpravných spektáklů pro široké publikum (pro které je ostatně mnohoznačnost typická), nikoli celá kinematografie. 9/10 (30.12.2009)

Dovolte abych se zasmál. Tohle má být jeden z nejlepších filmů v historii? Hype jak svině. Cameron natočil svůj kýčovitý fantasy-sen plný nechutného klišé a ohraných momentů zabalených do luxusního balení. Tenhle film je možná extra porce úžasných triků a divák při sledování chytá záchvaty orgasmů, ze kterých se nevzpamatuje další měsíc, jenže to platí pouze při sledování v 3D kině. Na DVD, v televizi nebo klasickém kině, totálně nepoužitelné předražené cukrlátko. Příběh je až nechutně tradiční, odhadnutelný deset minut od začátku a postavy jsou tak přehnané, že jsem nemohl uvěřit celosvětovému diváckému "pochcání" se právě z těchto karikatur sebe sama. Příběh se dá přirovnat ke zlaté horečce v USA, kdy se největší prasata Evropy a východního pobřeží, sjížděla na západ aby ničila přirozené prostřední indiánů, nacházející se v blízkosti lukrativních nalezišť. Příběh Avatara do detailů kopíruje Pocahontas, pouze konec je jiný a o dost horší. Na´vi vypadali až moc počítačově a abych se dokázal vžít do virtuálně vytvořené postavy, která tak i vypadá, to bych musel mít deset let. Parádní šmoulové nové generace, největší zklamání za poslední roky. 40% 20.02. 2010 (20.02.2010)

„Svinstvo v popise práce nemám.“ Prvé dve hodiny som trpel ako sviňa tesne pred porážkou. TOTO je ten Cameron, ktorého som vždy miloval, polovicu jeho filmov pokladám za absolútnemegakultové a zvyšok za "iba" kultové? Toto??? Určite nie, možno ešte tak Stephen Sommers. Našťastie, v záverečnej (tretej, ach!) hodine dostal detský (detinský?) Avatar aspoň troška svižnejšie tempo vďaka masívnej bojovej scéne, kedy sa mi občas príjemne zrýchlil tep (výpomoc od zvierat, pilotka Michelle Rodriguez). Ale stále to nemalo nič spoločné s TÝM Cameronom, ktorý mi povedal, že najlepšou búchačkou je brokovnica s odpílenou hlavňou a koľko kostí mám v tele. Avatara akoby nakrútil menovec TOHO Camerona. Nudný, patetický, nezáživný a neskutočne, neskutočne, neskutočne neoriginálny. Z hercov ma potešil snáď len Stephen Lang. A ani on nebol taký diabolský, ako som čakal. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (08.12.2010)

Asi v polovici filmu už som v duchu kričal: "Preboha, nech už sa začne niečo diať! Ak už nie nezabudnuteľné, tak aspoň zábavné či zaujímavo zrežírované! Prosím!!!". Všetci sme vedeli, že to bude zbierka klišé. Ale Cameron naposledy natočil ako-tak originálny film v roku 1984, takže som v sebe živil nádej, že i tentoraz klišé pretaví v "mýtický archetyp" a povýši ho na "príbeh". Nestalo sa. Nič ako "Ripleyová a jej vzťah s Newt", "T-800 a John" či "Arnold a manželka Jamie" sa nekoná. Pritom tu bola hromada námetov na silné emócie, silné konflikty a silnú drámu. Jake a jeho vzťah k mŕtvemu bratovi, Jake-invalid vo vzťahu k behajúcemu, skáčucemu avataru, Jake-celým-srdcom-mariňák vs. Jake-divoch-a-milovník-prírody... Presne od týchto námetov som čakal, že ich Cameron použije ako grunt a vystavia na nich silný akčno-dobrodružný epos. Nič z toho tam nie je. Ani v náznakoch. Scenár tieto zápletky zahodil a sterilná réžia ich nenachádza. Obrovská škoda, lebo z dejového hľadiska je pre mňa Avatar tým pádom nuda, ktorú zlomia až veľkolepé trikové a akčné scény (počínajúc zničením megastromu). Otázka znie, prečo teda filmu dávam také vysoké hodnotenie? Pretože je revolučný - z hľadiska CGI a 3D, rozhodne a nepochybne. Neuveriteľná pastva pre oči. (17.12.2009)

Epická kanonáda nejlepších nápadů a momentů vydestilovaných ze svaté čtveřice Matrix / Pán prstenů / Star Wars / Tanec s vlky. V momentech i jako celek silná, audiovizuálně omamná (i když chvílemi až příliš opájející se sama sebou), za všech okolností přehledná, dotažená, kompaktní nádhera. Na druhou stranu "jen" do detailu vymazlený blockbuster s horou klišé a nějakým tím soudobým poselstvím - nic víc, ani nic míň. Což není nutně špatně, když se věci dělají s takovým fanatizmem a posedlostí pro každý detail. Ale termíny jako filmová revoluce tu nemají co dělat. Jinak se mi líbí, že rozhodování mezi 2D a 3D je opravdu jen otázka diváckých preferencí a nikoliv základní stavební kámen filmu. Cameron se tedy nepodřizuje technologii, ale využívá ji pouze k tomu, aby případným fajnšmekrům poskytl lepší zážitek za vyšší cenu. Poctivá a férová nabídka, která jde zcela proti proudu současného vnímání 3D filmů (pneumatiky letící na plátno, které by ve 2D vypadaly divně, tu nenajdete). [10/12/09, Londýn] (14.12.2009)