Čachtická paní

Tak nám tvůrci nabídli zase jednu verzi. Hraběnka Báthory byla obyčejná marnivá ženská, nechala se zblbnout mladíčkem, a jelikož si připadala hrozně stará, začala se omývat krví panenskou. K tomu všemu je zbytek děje vyplněn poměrně neslanými nemastnými dialogy, které začnou brzy unavovat. A tak i když se interiéry a celková výprava filmu myslím dost povedla, absence souvilejšího příběhu sráží Čachtickou paní do temných vod podprůměru. Nuda,nuda, šeď, šeď. Díky lokacím a interiérům dávám 50% (31.12.2011)

Celkově je to nějaké nemastné neslané, idiotsky se tu vražedné běsnění lokalizuje pouze do Čachtic a okolí (přičemž ve skutečnosti právě zde Báthoryová až tak často nepobývala, když jen na Slovensku vlastnila další čtyři výstavnější hrady a valná většina jejích obětí byla zabita na jejích maďarských a rakouských sídlech Sárvár, Keresztúr - dnes Deutsch Kreutz a Léka, nynější Lockenhaus) ale na druhou stranu se Julie Delpy docela podobá hraběnčiným dobovým portrétům a Nádasdy požírající jabko při rozhovoru s panovníkem je celkem zábavný. Vzato kolem a kolem, žádná velká sláva, ale pořád je to lepší než Jakubiskova srdceryvná pohádka o zrazené dobrodějce a jejích bylinkových koupelích. (31.10.2013)

Nech už to bolo akokoľvek oba filmy o jej osobe neboli zlé. Jakubiskov film bol taký, alternatívny s netradičným filmovým spracovaním, ktorý nebol v mnohých bodoch realistický na rozdiel od tohto od režisérky Delphy. Jakubiskov mal dokonca zvláštne dejové línie a body, tento bol naopak pochopiteľný, ale dosť fádne a nudne spracovaný. Tiež detaily ako, že dievčatko žijúce na Slovensku, síce v tej dobe v Uhorsku, ale aj tak malo meno Paula, či že mala stroj ako z filmov o Draculovi, či že odstrihla svojmu milencovi vlasy a len tak náhodou, od nej žiadala niečo také s jeho tela tá čarodejnica, ktorá bola podľa tohto filmu homosexuálne orientovaná. No podivností a šialeností v tomto filme bolo dosť, keďže v Jakubiskovom filme bol jej milenec mladý Talian a tu ním bol rovno Thurzov syn. Človek si môže z oboch filmov niečo zobrať, ale skutočnú pravdu sa ťažko dozvieme. Nech to bolo teda akokoľvek, tento film mi prišiel horšie spracovaný. (25.02.2012)

sklamanie. Nedokážem neporovnávať s Jakubiskovou verziou, potom mi The Countess vyjde ako maximálne priemerný film, kt. mi nič nepriniesol, ani snahu o nový pohľad, či zaujímavé spracovanie. Bathory bola aspoň vizuálne zaujímavá, miestami krásna, tu išlo len o šokujúci príbeh. Budem absolútne povrchná, pretože jediné plus bude asi iba Daniel Bruhl. I keď ani ten ma nepresvedčil. Veľmi ľadové, pomalé, miestami nechutné /nemám rada naturalistické scény/. Koniec ma priviedol do rozpakov, pretože popieral celú zápletku a v podstate uznal, že išlo hlavne o boj o moc, čo v podstate zobrazil Jakubisko, no v celom filme. Nevidím zmysel, keď si niekto napíše, zrežíruje, produkuje, zahrá svoj film, napíše k nemu hudbu a "ukradne" celý film pre seba. Špecializácia by možno pomohla. (21.06.2009)

Hrůzostrašná legenda, rozprostřená kolem osoby Alžběty Báthoryové, je lákavým námětem pro filmaře. Julie Delpy pojala svou Čachtickou paní ambiciózně v žánru historického dramatu. Výsledkem je zajímavý subjektivní pohled na jednu možnou alternativu. Silnou stránkou jsou kulisy a nejednoduchá a ponurá atmosféra vznešenosti a zkaženosti. Zaujmou a ponoří do zobrazované doby intrik a vraždění. Díky tomu film dostatečně pobaví až do svého patetického konce. Nálada vrhá svou stísněnost, každý se dle svých schopností a urozenosti dere k vrcholu a bohatství. Krutost, přetvářka, účelová spojenectví, zrady, úchylky a zneužívání jsou nezbytné ochranné známky v dravém světě, který vládne, dobývá a porobuje. Hlavní postavou příběhu je pochopitelně uherská hraběnka a předpokládaná masová vražedkyně Erzsébet Báthory (šarmantní Julie Delpy, jako malá Ella-Maria Gollmer a jako nejmenší Paula Hartmann) v podobě vzdělané, zábavné a atraktivní ženy, která elektrizovala jednotlivce již svou přítomností v pokušení a ušlechtilým podmaňujícím se gestem rafinované koketnosti. Vzbuzuje obdiv a strach, a přesto je zasažena osudovou láskou více, než by se na její povahu slušelo a patřilo. Hlavní mužskou postavou je Alžbětin příbuzný a mladý hrabě István Thurzó (zajímavý Daniel Brühl) se svou rozpolceně osudovou rolí v legendě. Podléhá, bezhlavě miluje, poslouchá, provinile miluje a neochotně poslouchá. Důležitou postavou je Istvánův otec György Thurzó (dobrý William Hurt), nenasytný mocný muž s pokoutní praktikou. Výraznou postavou je Alžbětina pravá ruka a čarodějka Anna Darvulia (výrazná a elegantní Anamaria Marinca) s potlačovanou žárlivostí, oddanou láskou a snahou o zachování zdravého rozumu. Poslední důležitější postavou je urozený kníže Dominic Vizakna (velmi zajímavý Sebastian Blomberg) s nakažlivě našeptávající temnou stranou duše, prodejnou a všehoschopnou. Z dalších rolí: Alžbětina vídeňská teta a styčný bod Klara Báthory (Adriana Altaras), Alžbětin manžel a udatný vojevůdce Ferenc Nádasdy (zajímavý Charly Hübner, jako malý Jack O. Berglund), mocný a pragmatický uherský král Matthias (Jesse Inman), přísná Alžbětina matka Anna Báthory (Jeanette Hain), poslušný Alžbětin služebník Janos (Frederick Lau), další věrná sloužící Dorothea (Katrin Pollitt), opatrný reverend Matej (Felix Vörtler), či Istvánova bývalá milenka Kati von Kraj (Nora von Waldstätten). Není to žádné převratné dílo, ale svému zábavnému účelu poslouží a zaujme svým vykouzleným prostředím. (01.02.2017)