Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (236)

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Některá tajemství je radno vzít si do hrobu a v případě téhle zafačované příšery připomínající potomka E.T.ho a Čísla 5 to platí dvojnásob. Luc Besson má kliku, že trpím nevyléčitelnou touhou po krásných velbloudech a ženách s uličnickým pohledem, prořízlou papulou, vlnitými vlasy a štíhlými boky. Ne, dělám si samozřejmě prču; zajímám se jen o ty velbloudy. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Když to vidíte v rámci období největšího Bessonova kreativního útlumu, přijde vám to jako nejlepší film na světě, ačkoli to, stejně jak Arthurovská trilogie, vzniklo především za účelem propagace Bessonovy CGI produkční divize Digital Factory. Naštěstí se zde ale vrátil ke svému pojetí světa, ve kterém jsou všichni lidé opilé děti a jediný, kdo je v něm jakž takž schopný nějakých výsledků jsou jankovité ženy, které, jak známo, oproti chlapcům dospívají dříve. A Bourgoin je v roli Adele úžasná. Ostatním Adélám (Adéla ještě nevečeřela, Život Adele, Adelheid) nedělá tahle ztřeštěná ženština vůbec žádnou ostudu. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Tohle natočil Luc Besson? Je to vůbec možný? Film láká na Tajemství mumie a hnedka ze začátku překvapí nějakým přerostlým ptakoještěrem, pak se tam prolíná tisíc různorodejch nápadů a příběhů, ale žádnej pořádnej, kterej by mě alespoň po chvíli mohl bavit. Co se týče ptakoještěra, doteď jsem nepochopil jeho smysl ve filmu o mumiích. Zaplaťpánbůh za závěrečnou půlhodinku, která ve výsledku měla grády a konečně taky ukázala mumie. Jinak by film, už podle názvu, byl největší lží na diváka, co jsem snad kdy viděl. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Milovníci klidné gentlemanské Francie nebo rozvláčně cestopisného Julese Verneho asi nervózně brumlají pod vousy, ale já slečně Blanc-Sec přišel na chuť už ve chvíli, kdy zamávala svému vydavateli a odjela rušit mrtvé do Egypta. Rozverně, dětinsky, nevyrovnaně. Ale tak troufale a neotřele, že nejde odolat. 70% pro zjednodušené jonesovské dobrodružství přinášející nostalgický úsměv. ()

klerik 

všechny recenze uživatele

Pri ANGEL-A aj JOHANKE Z ARKU ma zamrzel rozpačitý postoj publika. Ale pri Adel chápem, že nejde o film pre každého. Predovšetkým sa asi nečakalo, že to bude tak bláznivé a tak pitoreskné. Ale v rámci svojho ringu je to stále znesiteľný film o bláznivej hrdinke, s nevyváženým scenárom. Už trochu ale cítiť, že Luc má príliš voľné ruky... Podstatne zmysluplnejšie ako ARTHUR A MALTAZARDOVA POMSTA. A odhalenie pár celosvetových tajomstiev fakt potešilo... aj niekoľko šikovne zrežírovaných scén... ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)
  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)

Reklama

Reklama