Nagano 1998 - hokejový turnaj století

Žádný čech na tento moment nikdy nezapomene. Dokonce i já si to jako v tu dobu skoro osmiletej prcek pamatuju. Skvělej dekument, při kterém se mi vždy spustí slzy štěští a člověk je pak hrdý, že je čech a aspoň na chvíli zapomene na naší zkorumpovanou vládu a další věci nebo lidi, který kurví naší zem. (01.08.2013)

Výborně podaný dokument o našem největším hokejovém úspěchu všech dob. I když je na něm patrné, že byl vytvořen v tentýž roce, co jsme přepisovaly dějiny. je velmi kvalitně natočen. Ukazuje nejen naši zlatou cestu turnajem, ale podrobně líčí i ostatní zápasy, či týmy, jako např. našeho souseda Slovensko, které se neprobojovalo z kvalifikace do hlavní fáze turnaje. Jednotlivé sestřihy ze zápasů, jsou doplněny také o rozhovory nejen z českými hráči a trenéry. Ačkoli film v zásadě neodhaluje nic nového nebo až tak zajímavého z pohledu dneška, stále nabízí jedinečný záznam událostí z nezapomenutelného turnaje století. (12.03.2017)

"Otevíráme zlatou bránu.....". Největší hokejový úspěch v našich dějinách. Už jsem ten dokument viděl snad 20x a pokaždé mám husí kůži a slzy v očích. To co dokázali a předvedli hokejisté v Naganu 1998 bylo něco neuvěřitelného, atmosféra v čechách a stmelení českého lidu po turnaji, ukazovalo se čeho dosáhli. Je vidět, že jsme hokejový národ. Ti co nepamatují či nebyli na světě se podívejte na tuhle nádheru... (13.09.2011)

Jednoznačných pět hvězd! Ano, je to neobjektivní hodnocení. Nehodnotím kvalitu dokumentu, ale obsah. Samotný zážitek z Nagana byl jedním z nejsilnějších v životě. Hrdě se hlásím k tomu, že jsem obyvatel hokejového národa. Jako hokejový národ jsme jistou anomálií. Nepatříme ani k severským národům, ani k obrům (Kanada, Rusko) a přesto jsme jedni z nejlepších na světě a především nás hokej neskutečně baví. Nagano samotné byl pak naprosto neuvěřitelný úspěch - přímo hollywoodský příběh. Bráni jako outsideři jsme dokázali porazit Ameriku, Kanadu a Rusko. Lepší scénář by nikdo nevymyslel. Více českých vlajek jsem nikdy předtím ani nikdy po tom již neviděl. Přesně si pamatuji, co jsem při těch konkrétních zápasech dělal, jak je prožíval a při vzpomínce mi vždy po celém těle vyvstane husí kůže, stejně jako teď, když píši tyto řádky. (18.10.2016)

Byl to tehdy skvělý hokejový výkon, který se pořail zdejším hokejistům, a měli přitom i velkou dávku štstí. Štěstěna je vrtkavá, o čtyři roky později naopak byl tým silnější, lepší, ale něml to štěstí, bez něhož sport není sportem. Kdyby nedocházelo k překvapením, zvratům, tak by sport asi tolik netáhl. Výkoný českých hokejistů v Naganu pobláznili tehdy celou republiku, a emoce se zvedaly a vyvrcholili až po výhře nad poslední překážkou Ruskem. Předtím ale to byla Kanada, s níž sehráli vyrovnaný zápas a ještě předtím USA, které český tým drtilo polovinu zápasu, ale Hašek čaroval, pak se karta obrátila, Jágr otočil vývoj zápasu a došlo k senzaci, protože USA mělo tehdy asi nejsilnější tým na turnaji. NAGANO - a už je tomu 12 let. (24.09.2010)