Sviňák

Dynamika napříč všemi řezy filmu, a nonstop! *** Představitel hlavní role je fenomenální fretka, nebo to celé odehrál na koksu a během schizofrenního rozpadu osobnosti. Každé gesto, grimasa, tik jsou precizní součástí strhujícího koncertu, kamera mu jde vysloveně na ruku (a dělá přitom alotria) a vzrušený střih ho přímo miluje, nemluvě o hudbě, která je do snímku zapuštěná tak ústrojně, jako by vyvěrala přímo z oběhového systému filmu a vytryskla pokaždé, když si vyprávění v nějaké scéně podřeže žíly nebo do nich vpumpuje příliš mnoho posilovače. *** Film má nejen famózní spád, ale i gradaci - s tím, jak Bruce bere víc a víc koksu, chlastu a prášků, víc a víc šílí a zároveň se rozpadá jak aktuální realita, v níž ho sledujeme (triky, lsti a úskoky, aby získal povýšení v policejním sboru; jeho kolegové proměňující se na zvířecí charaktery z mravoučných bajek; prostřihy na bizarní noir-snové scény, v nichž vede podivné komentující monology jeho žena z jakéhosi panoptikálního virtuálního prostoru, který se nejvíc podobá tak Lynchově Černé chatě, a motivuje ho k dalším dramatickým krokům), tak i jeho osobnost a celý životní příběh: nezjistíme, co provedl svojí ženě, zda chodí skutečně na schůzky u psychiatra, nebo jde o další halucinace, ani co se stalo v dětství jeho bratrovi... - nezjistíme, co jsou jen sebeobviňující klamavé haucinace už choré a chvílemi ztracené mysli, a co naopak naznačuje, že Bruce má na kontě mnohem horší věci, než které sledujeme ve zběsilém tempu snímku, a ani v samotném závěru nebudeme vědět, čeho a čí to vlastně bylo finále: šlo o kruté završení životní dráhy "kdysi dobrého" člověka, anebo od malička prohnilého špinavce? *** A pokud říkám gradace - ano, s rozpadem toho všeho se nerozpadá film, ten graduje sžíravostí, jízlivostí a pastí drsného humoru, v nichž si lámou vaz všechny šedé myši naivních představ a slabých povah, a přitom jejich nekonečné nabíhání na špek je zároveň i nebanálně dojemné. Stejně jako bolestivé zákmity Bruceova sebeuvědomování a nemožnosti ten sestupný kolotoč zastavit. (31.12.2013)

James McAvoy tady hraje svojí asi jednu z nejzajímavějších postav dosud. A hraje ji tak strašidelně, až jsem místy přemýšlel, jestli vůbec koukám na komedii a nebo solidně propletený drama s nečekaným a o to zajímavějším závěrem. Popravdě bych se spíš přiklonil k té druhé variantě, i když pár scén na zasmání tu přeci jen bylo. Pakliže si ale dokážete představit Trainspotting nebo Acid House, tak si i solidně dokážete představit tenhle film. Je pod ním totiž podepsaný stejný spisovatel. Počítejte tedy s absurditou a místy i dost brutálními scénami na úkor legrace. Každý si asi najde něco jinýho, každopádně závěr to slušně sejme a to je právě ten důvod, proč jsem s filmem byl tak spokojenej. Kéž by bylo takovejch filmů víc s nečekaným závěrem. (26.02.2015)

Divné, ujeté, hnusné, ovšem dobře natočené a sestříhané do podoby absolutně depresivního krimi thrilleru, který sice jede od začátku v přesně dané linii, ovšem nakonec vás rád vyvede z omylu způsobem vlastním jak Jamesi McAyoyovi, tak S. Bairdovi. Právě McAvoy se totiž jako správný skot do své nesympatické a nevkusné role, po sexu toužícího, feťáka absolutně vžil a svůj talent využil jako snad nikdy dříve. Tato volba mě sice překvapila, ovšem naprosto mě utvrdila v tom, že vycházející hvězda McAvoy zvládne každičkou, nejen hereckou, polohu...75% (28.01.2014)

Pominu-li souboj DiCaprio vs. McAvoy, tak Sviňák u mně vítězí na Vlkem z Wall Street. Schůdná stopáž, padnoucí sountrack a hlavně gagy, u kterých jsem se ne jen pousmál, ale plnokrevně vysmál. McAvoyův xicht mi sem zas až tak nesednul, ale uznávám, že Robba zatvárnil dostatečně odpudivě a zvrhle, takže za mě spokojenost veliká. Jon S. Baird vtiskl filmu punc špičkové komedie díky několika výtvarně nezapomenutelným scénám, za což já platím zlatem. Samozřejmě nemusím dodávat, že se jedná o komedii pro dospělé, která se veze vedle fetu na ústředních pojmech od M (mrdání, masturbace, mimóza). "Christ, I never thought I'd see the day when I left a knocking shop with more spunk than I came in with." Sada! 90% (10.02.2014)

K druhému celovečernímu počinu Jona S. Bairda, který je podepsán i pod scénářem, lze přistupovat dvěma způsoby. Lze se ke snímku stavět tak, že záměrem bylo natočit trainspottingový kult, z kterého budou citovány hlášky a vytrhávány scény z kontextu pro svůj pobuřující obsah. Je ale možné SVIŇÁKA vzít na milost a vnímat ho jako představitele tzv. mind-game filmů, tj. těch s narušenou ústřední postavou, jejíž vychýlené optice je vše přizpůsobováno a divák si je tohoto velmi dobře vědom a na tuto hru přistupuje a baví se jí. Proč je dobré snímku vyjít vstříc a chápat ho spíš prostřednictvím druhé zmíněné optiky, popisuji v recenzi. (15.12.2013)