Spiker01

Pokračujeme v sestupné tendenci, Gérard Depardieu je již v nemilosti, takže tu již máme i nového Obelixe. Horší než předchozí díl z Británie to není, ale první dva díly zůstanou pravděpodobně již navždy nedosažitelné. Osobně bych si přál do dalšího dílu, aby adaptoval nějaký další známý příběh místo nového námětu a trošku ubral na příliš připitomělém humoru. Uvidíme, kdo bude případný další díl po Číně koprodukovat, měl jsem tyhle příběhy vždycky rád, tak snad se níž už nepůjde.

Asi tisící adaptace známé knihy, přináší snad něco nového? Možná ne, ovšem čistě audiovizuálně pro nové publikum rozhodně vítaná věc. Pokud nemáte s filmovými adaptacemi Tří mušketýrů ještě zkušenost, je to přístupnější než stará verze s Michaelem Yorkem. A navíc pravděpodobně s tím nejlepším, co může dnes francouzská scéna nabídnout.

Už to tam prostě není. Nějaké díly mě jakžtakž bavily, ale třeba ten předposlední experimentální jsem pořádně protrpěl. Futurama byla ve své době zjevení a oproti Simpsonům měla paradoxně tu výhodu, že nevzniklo tolik sérií a to dopomohlo k tak silnému kultu (krom samozřejmě kvality), díky čemuž se seriál již potřetí vrátil. Na druhou polovinu stále zvědavý jsem, snad tam ještě nějaké dobré nápady zbyly. Do té doby bych konečně ocenil dabing na Disney+, což se asi už nestane.

Člověk by čekal, že si pro sebe film s debilním českým distribučním názvem urvou známější Zendaya a Josh O'Connor, ovšem pro mě tam snad byl ještě lepší Mike Faist a emočně mě sebral možná ze všech nejvíce. Někde jsem před premiérou četl, že Challengers nejsou moc o tenise, ale zase, pro mě teda ano, v mládí jsem tento sport sledoval a docela si užíval kameru jak umně snímá jednotlivé přelety a rychlost míčku mezi raketami (opravdu moc pěkné záběry). Ale pochopitelně to není to hlavní, Luca Guadagnino si vzal opět na paškál takovou neortodoxní romanci, milostný trojúhelník předvádí v několika časových rovinách a člověku pak docela zatrne, když se dozví nové dějové skutečnosti. Ždibíček tomu chyběl k pětikvaltu kdy pro mě stopáž byla možná zbytečně přestřelená, ale pořád je to osmičková kvalita, na kterou se vyplatilo počkat déle, než bylo záhodno.

Když jsem vyhlížel tento film, ani náhodou by mě nenapadlo, co z toho vlastně má vylézt a něco podobného tu snad ještě nebylo. Naštěstí jsem si předem zjistil, co je to vlastně za žánr, jinak by mé zklamání (po fajnovém Monkey manovi) bylo citelné. Bill Skarsgård se neskutečně vytunil aby předvedl brilatní triky v náročné choreografii soubojů nejrůznějšího typu a přitom dělal..humor? Neskutečná žánrová směsice, která mě po prvotním šoku bavila po většinu stopáže a navíc jsem se platonicky zamiloval do Jessica Rothe, kterou bych po jejím kariérním vrcholu s hororovými komediemi Všecko nejhorší, už v popředí nečekal a už vůbec ne, že tu bude ještě lepší. Mrzí mě ten ultra propadák v kinech, Boy Kills World si zasloužilo alespoň dílčí úspěch, velká škoda.

Atlas je přesně ten typ filmu na doma, na který by do kina nejspíš moc lidí nepřišlo. Paradoxně je to bráno jako největší film Netflixu v jinak chudém měsíci a tak plně chápu stesky zde hodnotících lidí. Já si však film kupodivu celkem užil, vizuálně mi nabídl přesně to, co mám rád - videoherní look těch cgi filmečků, které jsme pravidelně zvyklí vídat na prezentačkách a až na momenty, kdy bylo na obrazovce až moc vybuchujících věcí a bylo vidět horší cgi, se mi to vizuálně na velké televizi fakt hodně líbilo a JLo, která se přesně do takových filmů hodí. Sice jsem to nedokázal dokoukat napoprvé, děj je typicky to nejslabší a nejlínější z filmu a věřím, že v případné dvojce už tvůrci nenapodobí zápletku cast-out a pověnují se více světu, který nyní zachránili. Za mě lepší než ideově podobný nedávný Code 8, ale samozřejmě stále guilty pleasure.

Neustále si stěžuji na minimální přísun komedií, potažmo parodií a přitom jsem v posledních letech dost míjel ty francouzské. Od tohoto týmu jsem viděl pouze první Alibi na klíč a budu muset dohnat další kousky (opět to zmíním) francouzského Owena Wilsona, protože jsem se u Super-blba zasmál jako už dlouho ne. Jednotlivé gagy sice jdou někdy až za hranu trapnosti, ale při té kadenci to za minutu trefí nějaký povedenější a schůdných 80 minut i přes slabší části uplyne jako voda. Tak snad to rejža a komediální herec v jedné osobě s tímto žánrem ještě nezabalí.

Velmi se zlobím na absentující marketing studia Lionsgate, kvůli němuž si můj velmi oblíbený režisér Guy Ritchie připíše již několikátý propadák v řadě. Film se skoro nerozluštitelným názvem mě strhl tím způsobem, že jsem si svébytný rejžům nadhled v akčních scénách velmi užíval, cca v polovině tempo zvolní a je to slabší, ale závěrečná vyvražďovačka opět vše vrátí do správných kolejí. A má v tom dle očekávání prsty na spoušti účtočné pušky Henry Cavilla a luk čím dál oblíbenějšího Alana Ritchsona, což jsou další dva lidi, kterým ten propadák taky hrozně nepřeju. A vlastně mě až šokuje, jak smíšené ohlasy tato očekáváná novinka má a snad ještě dojde k narovnání. Budu jen doufat, že nápravu si film vyslouží později (vlastně už nyní, bohužel) na VoD, protože v kinech se prakticky neohřál. Velká škoda a snad to Ritchieho nezastaví.

Jeden z benjamínků nástupu kulinářství ve filmech a seriálech. Umně natočený (kombinovaný "jeden" záběr), nakonec však pro mě ne až tak strhující, jak se říkalo. Ale rozhodně stylová žánrovka, kterou člověk nemůže u rodinného posezení minout.

Jeden z těch seriálů, které jsem nakoukal poměrně záhy po premiéře, ale po pár dílech o něj celkem ztratil zájem. The Boys žeru každou sezónu a ačkoliv mě první díl spin-offu nalákal, dojmy pak zlepšily až poslední díly a zbytek byl naplněný hlušinou. Nicméně nakonec i budu zvědavý na připravovanou druhou sezónu (bohužel bez zesnulého Chance Perdomo), i tak však se zbytkem mých oblíbených postav (hlavně Emma) a jsem zvědav, co si tvůrci připraví dále. Snad ne ještě více brutalit.