WikiLeaks

Zpočátku jsem myslela jen na to, jak už skoro vůbec nejsem schopna sledovat kameru, která se takto pořád hýbe. Možná jsem paranoidní, ale to neznamená, že po mně nejdou. V mých očích to znamená, že tvůrci rozptylují diváka od vlastního myšlení a strkají mu svou předpřipravenou ideu, celé to těkání má co nejvíce ztěžovat její analýzu. Přesto ale nemám dojem, že by snímek přinášel nějaké relevantní podněty do debaty, že by se jím vůbec mělo zaobírat. Je to módní film, bez názoru. Bez jakýchkoliv známek, že by tvůrci něco potřebovali a chtěli jasně říct. To slovo módní se mi líbí, asi je pro tento film nejvíce symptomatické. Náhodná myšlenka č. 1: Vcelku jsem nechápala ty roztroušené momenty mezi hlavními figurami, které bych pojmenovala podle upoceného internetového memu "Now kiss". Konec náhodné myšlenky č. 1. Často vykřikuji o filmech, že se jedná o propagandu, a častuji je za to odpadem (jako příklad uvedu Forresta Gumpa, Lásku nebeskou nebo Temný rytíř povstal, abych nevypadala vyloženě jako konspirační blázen, ale jenom jako prostý blázen), o tomto filmu to nepochybně platí mnohonásobně víc. V poměrně krátkém časovém úseku už si podruhé lítostivě zoufám, proč nejsem chytřejší, abych mohla ideálně nahlédnout celou situaci a vybrat si pozici s tím, že vím proč. Teď můžu jenom říct, že mi to celé smrdí, ale připadám si příliš hloupá na to, abych přišla na to, co vlastně. Náhodná myšlenka č. 2: Na to, že je film vyprávěn z Bergova pohledu, je celá ta jeho linie pěkně nechutná a plastiková. Konec náhodné myšlenky č. 2. Citát výjimečně není z filmu, ale z dopisu Assangeho Cumberbatchovi. "Feature films are the most powerful and insidious shapers of public perception, because they fly under the radar of conscious exclusion." --- Dobře, a teď jsem byla ještě celou noc vzhůru a četla prohlášení všech možných reálných figur a už bych o tom s chutí psala diplomku. (08.02.2014)

Scenár ušiel. Pokiaľ sa teda zaoberá informáciami. Dialógy tiež, problém je vo vykreslovaní charakterov jednotlivých postáv, (s výnimkou dua Tucci - Linney) buď úplne neživotnými, alebo klišé prerastajúcimi až po hranicu karikatúry vlastného povahového stereotypu. Celý Guardian je postavený na troch odlišných charakteroch; Thewlisovom novinárovi, ktorý si všetko dovolí a vždy mu to prejde; Jeho šéfovi, ktorý to zakaždým toleruje, pretože mu (viditeľne) vo všetkých smeroch nesiaha ani po kotníky; A kritickom oponentovi, ktorý - aj so svojou skepsou - dostane vždy na prdel a Assange ho zakaždým uzemní, nejakým divácky omračujúcim faktom. Sám Assange, je podľa očakávaní učebnicový príklad excentrického intelektuála (typ Steve Jobs), ťažiaci z najznámejšej úlohy herca, jeho zosobňujúceho. A Brühl (opäť typický) pragmatický nemec. Všetci ostatní sú len do počtu.. Vedľajšie linky celkom mimo; Detstvo a pôvod bielych vlasov, ani opakujúce flashbacky nemajú pre príbeh ani formu žiadny význam; naopak, osud whistleblowera mal byť rozoberaný viacej, viacerými postavami a dĺžku mohol (nenásilne) natiahnuť podstatne rozumnejším a pre tému zmysluplnejším spôsobom, ako zbytočné prestrihy na detstvo, či opakovanú rovinu "vnútra" wikileaks. Režisér nato takmer nemal a vytvoril chaos snažiaci sa o presahy, fungujúci (opäť), len v kontexte skutočných udalostí a faktov.. Kameraman nato pre zmenu nemal vôbec; pseudogreengrassovský štýl, chaos ešte posilnil, miestami už vážne iritujúcim spôsobom (keď napríklad kameru pri detaile, odrazu len tak hodí do strany).. Na záver to chvíľu vyzeralo na patetický monológ, vzápätí našťastie prerušený, vystriedaný vynikajúcim Assangeho doslovom. Herci zachránili čo pokazila réžia, kameru zachrániť nešlo, avšak veľmi šikovný scenáristický ťah, podať príbeh z dvoch rôznych uhľov pohľadu (Brühl / Cumberbatch), povyšuje Fifth Estate aj cez jeho negatíva, na politicky (takmer) korektné a hlavne nezaujaté, inteligentné dielo. 70%. (22.05.2014)

Kauzu WikiLeaks jsem sice vnímal, ale zvláštní pozornost jsem jí nevěnoval, takže jsem mylně očekával thriller, ve kterém se dvojice Assagne-Berg žene za odhalováním jednotlivých kauz, přičemž jim na paty šlapou pohůnci mocných, kteří chtějí jejich řádění zamezit. Ale tohle byl jen dlouhý a nudný zmatek se špičkovým mezinárodním obsazením, ze kterého občas probleskla informace o nějakém skandálu. Upřímně řečeno měl jsem velké potíže vůbec to dokoukat. 15% (12.11.2014)

Keby Julian Assange nebol idiot v tom, že nechcel editovať získané informácie, čiže by sa dostávali von s nimi aj mená informátorov, mohol byť WikiLeaks už niekde inde. Identita všetkých informátorov a hekerov takéhoto typu by mala byť chránená. Napriek tomu cenzúra, ktorá WikiLeaks zahalila, je neuveriteľná. Film mi ale nebol sympatický a herci sa mi javili príliš afektovane, jediným plusom mi bola Alicia Vikander, ktorá hrala Bergovu frajerku. Berg je svojim spôsobom rovnaký egocentrický karieristický maniak ako Assange a to je ten dôvod, prečo v takýchto kruhoch pseudointelektuálov, potenciálnych géniov, kde každý chce byť alfa, sa nič nedotiahne do konca, a myšlienku zničia sami jej tvorcovia. (02.06.2018)

Muž, ktorý mal víziu, informácie, skúsenosti, zručnosti, talent na ich využitie a minulosť, ktorá ho nepochybne ovplyvnila. Ale predovšetkým moc. Schovávajúc sa za slávne či menej slávne výroky dokázal sám niečo, čo sa podarilo málokomu. A to je obdivuhodné. Aj keď o charaktere či morálke sa dá hovoriť len zďaleka, neznamená to, že ho odsudzujem. Ale ani to, že všetko, čo robil, robil správne. Je tiež otázne, koľko z toho, čo nám tu ukázali bola pravda. Práve preto mám na pamäti slová, o ktoré sa na konci podelil. Nikto vám nepovie pravdu, každý vám povie len svoju verziu. Ak chcete vedieť pravdu, musíte po nej pátrať sami. A práve toho sa boja. Vás. Krásny, prekrásny výkon Benedict. (13.01.2014)