Tři srdce

Chvílemi jsem měla pocit, proč dělají z komára až takového velblouda, ale proč ne. Život někdy přináší různá překvapení, tak proč ne i takové, které jsem mohla sledovat. Charlotte hrála tak jako vždy bezchybně a já si musela jen zvykat na Benoîta Poelvoorda, protože ho znám spíš z komediálních rolí. Tady hrál vyděšeného, infarktózního člověka, který nevěděl co dělat sám se sebou, natož pak s nastalou situací. Jediný problém jsem měla s hudbou, která byla přímo hororová a já jsem se s tím zpočátku velmi těžko ztotožňovala, ale vzhledem k občasnému, hororovemu jednání Marca to mělo asi svůj význam. Zajímavý komentář má uživatel Traffic. (22.10.2015)

Jeden zvláštny no súčasne pre mňa veľmi silný a nádherný film, ktorý mal viac do seba, než som si myslel, že bude mať. A sú momenty, kedy človek skutočne súcití s našimi troma hlavnými hrdinami, lebo je to všetko komplikovaná situácia, za ktorú nemôže ani jeden z nich. Ale ocitli sa v tom a nejako sa z nej musia dostať. Herci sú veľmi sympatickí a rovnako vnímam aj postavy, ktoré hrajú. Je cítiť, že film nie je americký a emócie z neho idú akosi prirodzene. Najviac sa mi asi páčil koniec, ktorý sktuočne ukazuje, že nič z toho čo sme videli sa udiať nemohlo a je to všetko len veľmi hlúpa a smutná situácia. Vidieť v kine stálo za to, rád som tomu venoval svoj čas a doporučujem. (21.05.2015)

Pěkný francouzský film o síle osudu, jak dokáže zamíchat city dospělých lidí. Takhle to umí natočit jen Francouzi, přestože se domnívám, že umějí také ještě víc přitlačit na pilu a vyždímat ještě více emocí. Tři srdce jsou možná příliš jednoduché a přímočaré, ale pořád pěkné. Kongeniální je scéna, kdy Marc se Sylvií u stolu hrají pouze očima. (20.07.2018)

Milostný trojuholník ako nikdy predtým. Zamotávanie sa do pavučiny citov a vášní, a gradovanie odhalovania skrývaných tajomstiev tak hlboké, že hudobne vyjadriteľné iba zlovestnou, až hororovou hudbou. Pri zachovaní absolútnej civilnosti, uveriteľnosti a presnej psychologickej drobnokresby každého pohľadu, gesta, tónu hlasu. A už tak famózna réžia do toho ešte s prehľadom vnáša jemný háv absurdnosti. Masterpiece, evidentne nedoceniteľný každým. (21.12.2016)

Nevím, zda nejsem škodolibější divák, než jakého film předpokládá, ale namísto dojímání jsem se bavil tím, s jak přehnanou důsledností jsou utahovány šrouby melodramatického vyprávění. Stejně poučeně nakládal s konvencemi žánru Truffaut, rovněž s oblibou využívající komentář nezaujatého vypravěče. Na prvního muže francouzské nové vlny jsem si ovšem vzpomněl také v souvislosti s jeho rozhovorem s Hitchcockem. Buď můžete diváka šokovat tím, že znenadání necháte explodovat bombu ukrytou pod stolem, nebo bombu ukážete s předstihem a diváka budete několik minut držet v napětí, kdy dojde k explozi. Ve třech srdcích je takovou bombou, na jejíž výbuch nejen díky hororovému ladění některých scén téměř po celý film čekáme, srdce hlavního hrdiny. Film přitom funguje jako černohumorný thriller, aniž by pohrdal postavami a kazil zážitek těm divákům, kteří se (doslova) neskutečné ironii osudu nechtějí smát, ale plakat nad ní. Zvláštní hybrid. Ukazuje však jednu z možných cest, po nichž se dnes melodrama, nemá-li být vysmíváno pro svou staromódnost, může vydat. 75% (05.02.2015)