Hrabě Monte Christo

Alexandre Dumas je (vedle Victora Huga, Selmy Lagerlöfové a jiných) zakladatelem moderní dobrodružné literatury pro čtenáře všech věkových i zájmových kategorií. A Hrabě Monte Christo je v této oblasti knihou knih. Kdo by netoužil po spravedlnosti a zadostiučinění a jeho dosažení takovým brilantním způsobem. Snad jedině Christos. Nikdy jsem se neodvážil shlednout jinou verzi než tuto s Jean Maraisem, který jakoby to své role zahrnul veškerý duševní zisk, kterého nabyl při svém fyzickém přátelství s Jeanem Cocteauem. Na knihu/film je možno nahlížet z mnoha úhlů a perspektiv, jednou z nich je je ta, ž všichni noví mocní a bohatí mají za sebou zločin, minálně krádež. (12.01.2015)

Toto je má první verze slavného románu a tudíž nemám srovnání. Je pravdou, že Jean Marais byl na roli jak dělaný. Doba vzniku byla zároveň dobou, kdy filmaři neměli možnosti triků a počítačových animací, takže se vše dělalo ručně a poctivě. A právě poctivou řemeslnou prací Monte Christo je. Bohužel jsem román ani nečetl, ale vyvstává otázka, zda se takové vězení po tolik let vůbec dalo přežít. Na druhé straně je tento příběh prakticky nesmrtelný a v mnoha obměnách použitelný i dnes. Nejde jen o pomstu, ale též o vůli žít, když nespravedlnost zvítězila. Že měl pak Hrabě štěstí a dali ho do cely vedle potenciálního boháče, který mu navíc svěří tajemství, je věc druhá. Také samotné potrestání viníků je na můj vkus až moc románové. Hlavně u soudu se jeden vlastně musí sám přiznat, jinak by Christo prohrál na celé čáře a tady má spíše štěstí než že by byl bůhví jaký myslitel. (26.07.2021)

Zde je viděti, že filmová podoba si s knižní nemůže v žádném případě rovnat, neboť ji schází (v tomto případě) napětí. Děj je návazný a plynulý, smysluplný, přeste se ale, dle mého názoru, nezbaví kostrbatosti. Krása tohoto filmu spočívá v nečem jiném: v době, v níž byl natočen, způsobem jakým byl natočen, použití rekvizit nebo výběrem herců. (28.01.2012)

Monte Christa mám zafixovaného jako nasraného chlapa, kterého žene pomsta. Muže, který přežije jen díky čiré nenávisti. Ta nenávist z této verze nečiší...Jean Marais i samotný scénář mi přišel bez náboje, jako pouhý odvar nenávistného a neoblomného Monte Chritsta v podání Chamberlaina. Trochu zklamání... (18.10.2012)

Asi nejvěrněji (mnohdy téměř doslovně) natočená filmová adaptace světoznámého románu francouzského klasika Alexandra Dumase staršího. Hrabě Monte Christo je vystavěný na idejích romantismu a toho se drží i filmoví tvůrci. Tragická a nenaplněná láska, výjimečný osud dlouhodobě žalářovaného, vzpoura proti onomu nepřátelskému osudu, vnitřní rozervanost... K tomu režisér Robert Vernay přidává postavu a vzezření ženského idolu Jeana Maraiseho, taktéž s romantickými prvky ve stylu oblékání... Dumas však tvořil především pro široké masy (byl nejčtenějším - a také velmi bohatým - autorem své doby) a tak sepsal osudy Edmonta Dantése alias hraběte Monte Christa především jako dobrodružný román, sice na základě historických faktů a se spektrálním pozadím doby (známá je jeho tvůrčí spolupráce s historiky), ale pořád s rastrem čtivosti a prožitku čtenáře... (tomu odpovídají i romanticky ozvláštněné výjimečné dějové peripetie...) A duch Dumasova Monte Christa se dá nalézt i v této nadmíru povedené adaptaci... Tohle je zlatý fond francouzské kinematografie... (27.09.2008)