Elle

Herecký koncert Isabelle Huppert! Nevím, jak to ta ženská dělá, ale s každým rokem je čím dál tím lepší herečka. Ač Elle zpočátku vypadá jako zvrácená variace Pianistky, brzy celý film změní směr jízdy a veze diváka křivolakými francouzskými uličkami, jak už to ve francouzských filmech bývá. Zpětně byla každá postava vlastně výjimečná: Michelle, její syn, ex manžel, milenec, soused, kluci z herní firmy, kterou Michelle řídí, a samozřejmě rodiče Michelle. Komplikované, zašmodrchané, ale - až na závěr, který mi přišel trochu moc americký - skvělé. (30.11.2016)

Popravdě jsem z letošních filmů, které se v nějaké kategorii nominovaly na Oscara, docela nadšený. Platí to i o snímku "Elle", kde Paul Verhoeven ukazuje, že ani v 78 letech mu vůbec nic nechybí a je režisérským mistrem, který dovedl Isabelle Huppert ke skvělému výkonu. Moderní, drsný, ale přitom nesmírně zajímavý film. (20.02.2017)

Michèle je silná žena, velmi silná žena. S tímto tvrzením se dá obhájit většina výstřelků scénáře, který je mimochodem brilantní a rozhodně vás mnohokrát překvapí. Nudit se u filmu nebudete, i když některé detaily už byly trochu přes čáru (mlácení hlavou o zeď) a taky si zkuste dlaní plácnout proti jiné dlani, těžko dosáhnete efektu, jaký jsme viděli. Isabelle je hodně svlečená, ale do filmu to tak nějak patří. Co čekat? Pořádnej krvák, hodně dobrý lekačky a hlubokej náhled do života Francouzů (ale to už my, příznivci současné kinematografie země galského kohouta, tak nějak známe). Nejhezčí žena: Virginie Efira (role Rebeccy). Další role tady v galerii neoznačených herců: Michelin exmanžel: Charles Berling (viděl jsem ho už na Festivalu francouzských filmů v Hotel Bejrút; jeho milenka Hellen: Vimala Pons; Michelina možná snacha, matka jejího "vnuka" Josie: Alice Isaaz (což mi připomíná ten vtip o tom, jak se jedné mladé paní narodí dítě, a ustaraná sestřička jí říká, že asi všechno není, jak by mělo být, a maminka odvětí blahoskloně: to vám byla sestři taková párty, že to mohl být klidně pes..). Film ani ne moc ze života, ale hodně zajímavej a bavit bude. (22.01.2017)

Jak už bylo v komentářích zmíněno, inspiraci Hanekem prakticky nelze v tomto snímku nevidět a srovnání se tak lze jen těžko ubránit. Verhoeven se snažil onen Hanekemu typický (tj. pomalý, náročný a emočně vypjatý) styl pojmout více dynamicky, zřejmě ve snaze natočit film pro širší obecenstvo lépe stravitelný, ale ve výsledku se mu tato snaha spíše vymstila. Nečekejte několik málo dramatických scén dlouhou stopáží vygradovaných k erupci emocí – Elle přichází od prvních minut s kanonádou tragédií nastupujících jedna za druhou jako na běžícím páse a kostlivci skákajícími ze skříně jako králíci z klobouku. Nejen, že tento přístup rychle omrzí, ale především ztrácí svůj hlavní účel – emociálně diváka zdeptat. Takhle mě spíše deptá, že ve mně těch 130 minut znásilňování, umírání a dalších „veselých“ událostí vlastně nic moc nenechalo. (25.01.2017)

S přehledem nejlépe napsaný, nejlépe zahraný a bohužel i vizuálně nejzaměnitelnější Verhoeven. Kamera ani střih nemají ksicht, barvy jsou vybledlé, doostřuje se automaticky v pohybu, takže to vypadá jako fakin současný Dardenni, což si fakt nezaměňujte s pochvalou. Konec je i verhoevenovskému vtěsnávání co největšího počtu informací do jednoho záběru a ono to je možná taky trochu důvod, proč ostatní filmové složky jsou jinak takřka geniální. Isabelle Huppert hraje bezchybně a osobitě jednu z nejlépe napsaných postav, co jsem snad kdy viděl. Je povědomá v pozici matky, zaměstnankyně, milenky i sadistické známé, přesto je v každé scéně naprosto nevyzpytatelná. Verhoeven obvykle nerad nechává herce improvizovat (po tom, co se mu to vymykalo z ruky ve Flesh+Blood), ale Huppert si údajně dost přizpůsobovala roli, protože si s postavou nevěděla rady. Její výkon je pak čistá esence toho, když se prolnou tři silné a zkušené charaktery do jednoho činitele a vznikne něco tak neuchopitelného a přitom skutečného jako je zdejší protagonistka. Nejlepší male-bashing film široko daleko, kterému se současní "strong women (TM) creators" z twitteru nemohou z principu ani přiblížit. Nejednoznačný Verhoeven, nepředkládající jednoduché odpovědi (pokud vůbec) bude v binární době hodně chybět. (05.05.2021)