Vládci chaosu

Lidé by se neměli brát přehnaně vážně. Metal poslouchám už léta, ale nemám problém si z toho udělat srandu. A přesně o tohle dle mého názoru jde i Vládcům chaosu. Ano, dalo se to pojmout více oslavně vůči oběma kapelám, ale na druhou stranu si říkám proč. Tady byl k dispozici materiál natolik absurdní, že vůbec nebylo od věci natočit to jako černohumornou komedii a já se u toho bavila hodně. Velkým mínusem pochopitelně je, že Mayhem neposkytli autorská práva, takže ve filmu často zní totální kraviny, které nemají s jejich depkařským stylem pranic společného a ten líbezný ženský hlas při závěrečných titulkách už tomu úplně nasadil korunu. Ale já jsem celkově spokojená. Kdo si doteď myslel, že metaláci jsou banka vychlastaných hovad, si to bude myslet stále, ale to je mi upřímně jedno. A není potřeba být za každou cenu za vlezdoprdelky jako v případě Bohemian Rhapsody. Můžete být totiž sebevětší blb, ale to neznamená, že nebudete tvořit muziku, která je vážně dobrá. A teď koukejte mazat na Spotify, ať se dozvíte o čem to je. (06.03.2019)

Jako metalista žiji s touto legendou již od té doby co se udála, tudíž mne nejprve vyděsila příkrá hodnocení, ale zájemce o shlédnutí mohu uklidnit, je to v pohodě, Netuším jak by reagoval ničeho neznalý divák, ale pro znalé to může být pecka. Dal bych plnou palbu, ale hvězda dolů za to, že Vikernes byl vykreslen jako totální polodement. (21.03.2019)

Naprostá pecka, ale samozřejmě jen pro ty, kteří tenhle humus neposlouchají (pokud vy ano, neznám vás). Jednak vám může být jedno, že tvůrci neměli práva na skutečné "songy", protože rozdíl stejně nepoznáte, a jednak proto, že se můžete protagonistům filmu (což jsou všechno naprostí idioti) smát. Metalisti jsou obecně druhou nejsměšnější hudební subkulturou (hned po ortodoxních soundtrackářích), ale tito konkrétní jsou ještě o level výš. Samozřejmě jde o hodně hořký smích, když víte, že se to vše skutečně stalo. Film hladce skloubil brutalitu a humor, každá drsná či patetická scéna je hned shozena nějakým vtipem, a normální podkresová hudba (méně profláklé songy od Sigur Rós a jeden nejprofláklejší od DCD) tam skvěle zapadne. Bonusový bod tvůrcům za to, jak hezky vytrolili největšího nácka Vikernese obsazením židovského herce. (10.03.2019)

Zapálenosť pre vec mňa veľmi zaujala na týchto čudákoch. Dokonca až fascinovala. Film zobrazil ich charaktery tak dokonalo, že sa v nich dá pozorovať tá psychologická zvrátenosť, ktorá ma očaruje, aj keď nie som žiadny satanista. Z tohto pohľadu je zaujímavé, že Vikernes bol svojho času (keď podpaľoval kostoly a keď zavraždil Aarsetha) etický vegetarián. Neskôr k tomu, v roku 2010, v jednom rozhovore vyhlásil: „Ľudstvo by na tom bolo lepšie, keby nikdy nevynašlo poľnohospodárstvo a domestikáciu ...“ Jeho hudobný kolega Csihar bol tiež vegetarián. A potom, že vegetariáni sú precítení hipíci. Toto je film o počiatkoch kapely Mayhem a Burzum, nie o metale a satanizme. Omen. (16.06.2019)

Přiznávám, že tohle děsně temné blití do mikrofonu jsem nikdy moc nepobíral, ale jsem tolerantní člověk a rozhodně nezpochybňuji hudební vkus ostatních lidí, protože co je kvalitní v hudbě je jen o subjektivním vkusu každého jedince, na který se nevztahují žádné platné zákony a normy. Black metal je určitě jen fetiš posluchačů jinak zcela při smyslech, kteří jen rádi trochu jinou hudbu, ale s těmi konkrétními jedinci, o kterých je film, bych se nechtěl ani potkat v obchoďáku, protože jsem všemi do posledního pohrdal už jen zprostředkovaně skrze herce. Film je na dnešní filmové standardy až brutální a snaží se tedy razit přesně to, co posluchači žánru (patrně) rádi, ale co se týče hereckých výkonů, režie, navození nějakých emocí a atmosféry, totální průměr. Jakmile ke konci začal hrát "The Host Of Seraphim" od Lisy Gerrard, aby přitopil pod kotlem emocí, působilo to až trapně, na rozdíl od béčkového sci-fi Mlha, kde stejný song se stejným záměrem až neuvěřitelně fungoval. Béčkové sci-fi holt dokázalo v divákovi celou stopáž budit emoce a především vztah k postavám, zatímco Åkerlund za celý film nic z toho nedokázal, proto jeden song působil v obou případech tak extrémně rozdílně. Film ryze pro fanoušky, kteří zaplavení sentimentem budou ochotně ignorovat občasné přehrávání herců nebo neschopnost režiséra a prostě si prožijí skrze film pár chvil se svojí oblíbenou kapelou, i když ten film sám o sobě je úplná sračka, dost ale o Bohemian Rhaphody. Vládci chaosu jsou pro lidi nepolíbené (či nepobodané) metalem zajímavou sondou do něčeho, co vůbec nedokážou pochopit. Co budou znamenat pro metalisty, to mi nepřísluší odhadovat. 60 % (19.03.2019)