R.A.S.
R.A.S. - Nulla da segnalare
R.A.S.
Režie:
Yves BoissetKamera:
Jacques LoiseleuxHudba:
François de RoubaixHrají:
Jacques Spiesser, Jacques Villeret, Jacques Weber, Jean-François Balmer, Philippe Leroy, Jean-Pierre Castaldi, Henri Poirier, Jacques François (více)Obsahy(1)
R.A.S. ve francouzštině „rien a signaler“ znamená vojenské hlášení ve smyslu, že se nic zvláštního nestalo, nebo jinými slovy: nedošlo k žádné mimořádné události. V kontextu tohoto filmu je třeba mnoho událostí ve špinavé alžírské válce zamlčet, v zájmu státu, politiky i armády. Děj filmu se odehrává v roce 1956, kdy je třeba poslat do Alžíru další vojenské kontingenty k udržení koloniální nadvlády Francie. Na nádraží v Dreux je násilně potlačena demonstrace, která se snaží zabránit odjezdu vlaku se záložáky. Mezi těmi, kteří byli povoláni a nedobrovolně odjíždějí, jsou i Rémy March, Alain Charpentier a Raymond Dax. Směřují do tábora Ain Sour v Alžíru. Přestože jsou každý jiného politického vyznání – komunista, anarchista a tomu třetímu je to jedno, stanou se z nich v horkém písku, za neustálé vojenské buzerace a všudypřítomného nebezpečí přátelé na život a na smrt. Jedním z prvních úkolů je srovnat se zemí horskou vesnic. A po akci se do hlášení napíše: R.A.S... Jedna z vět, kterou vojáci uslyší a kterou musí neustále často opakovat, zní: „C’est la vie de château pourvu que ça dure“. V češtině ji znají i diváci, kteří film nikdy neviděli: „Žijem si jak na zámku, ať to trvá věčně!“ Toto rčení původně znamenalo skutečně bezstarostný život bohaté šlechty, ale později se v přeneseném významu užívalo ve francouzské armádě při mučení a brutální šikaně. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Málo francouzských filmařů reagovalo v průběhu let na dramatické události, které poznamenaly dlouholetý boj francouzské koloniální armády s osvobozeneckými jednotkami Afričanů v Alžíru koncem padesátých a počátkem šedesátých let a tady je jeden z těch nejlepších - dle mého. Scénář : Yves Boisset a Claude Veillot. Kamera : Jacques Loiseleux a Georges Pierre ()
Bažanti jdou do boje v takový hodně depresivní a beznadějný verzi. Tenhle film neni ani tak o alžírský válce, ale spíš o válce několika málo jedinců proti systému a autoritám. Člověk jim držel palce, ať se jim na nějakou válku z vysoka vyserou, ať to všechno sabotujou, atd.... Ale když už se teda nechali do tý války naverbovat, tak to jejich další chování bylo spíš sebedestruktivní. Myšlenka v tom stylu, že protivník na mě střílí, ale já se teda radši nechám zastřelit, protože jsem komunista, mi přišla trochu divná. Ale celkově se jedná o zajímavej (anti)válečnej film z války, o který se toho zase tak moc nenatočilo. Může to směle konkurovat i filmům o válce ve Vietnamu. ()
Při vzpomínce na dávné vidění tohoto filmu mi připadá, že to byla taková francouzská variace na americké kritické filmy o Vietnamu, zde tedy v Alžírsku. Proto to taky v rámci "nastavování zrcadla" bylo toto drama z jedné špinavé války puštěno k nám (hlavní hrdina byl dokonce komunista, či co). Pamatuji si nějaké drsné scény (tehdy jako puberťákům nám to imponovalo) jako postřílení několika francouzských výsadkářů jejich vlastním spolubojovníkem, kterému přeskočilo z jejich krutosti. A obecněji byla oblíbená hláška "Máme se jak na zámku, ať to trvá věčně, máme se jak na zámku, děkujem' pane veliteli", kterou museli při dělání kliků v plné polní vykřikovat potrestaní vojáci. Tehdy byl účinek filmu mohutný, ale po tolika letech si netroufám hodnotit. ()
R.A.S. - "Nic mimořádného se nestalo." Viděl jsem jako kluk za komárů a tenkrát, jako i teď, se mi film hodně líbil. Chtěli nám tenkrát ukázat prohnilost francouzské armády v tehdejším sporu s Alžírskem. Yves Boisset v tomto filmu objevil pro francouzský film jeho pozdější hvězdy Jacquese Spiessera, Jacquese Villereta, Jeana-Françoise Balmera kteří v tomto filmu začínali své kariéry. ()
Nejen Američané, i Francouzi mají svoji temnou minulost. 1) Civilové odvedení proti své vůli - to jako poručík Československé lidové armády v záloze znám dobře. Ovšem, když je odvedete přímo do války, to je věc jiná. C’est la vie de château, pourvu que ça dure._____ 2) První světová, druhá světová, Francouzi v Alžírsku, Američani ve Vietnamu... Je to pořád stejná písnička. Rien a signaler._____ 3) Úsměvná je francouzská povaha vojáků, silně se lišící od americké, na niž jsme z filmů o Vietnamu zvyklí._____ 4) Zaujal mě 25letý Jacque Spiesser (desátník Rémy March) a Jean-Paul Franky (blonďatý seržant Rudy s nenápadnou nabídkou gayovského sexu)._____ 5) Natáčeno v Tunisku._____ 6) Koment k věci vysvětluje historické okolnosti války: gudaulin****. ()
Galerie (7)
Photo © Productions de Tana
Reklama