Ať žijí duchové!

Tato roztomilá pohádka stále patří k mím oblíbeným. Legendární hláška fujtajbl vespolek mě dostává i po tolika letech. Jen jedna vada na kráse tam je. Ale to štve spíš toho úchyla ve mě, než aby to byl tak závažný problém. Pamatujete, jak si Sovák léčil klouby francovkou?Vnitřně, že?Ano, ano tak tak. A co asi potom dělali tisíce dětí po celé české republice??? To je prostě vidět, že se to točilo za socíku.Ale jinak prostě nádhernej filmek. (06.04.2008)

Nepohádková pohádka, kde se pěstují žampióny, ze země lezou trpaslíci, hajný je lesa pán a Leontýnka (celým jménem Leontýnka Brtníková z Brtníku) si stěžuje svému stínu, kdo jí podá kopretinu. A už jsme plnoletí. To, jak to je smutné, si člověk uvědomí, až když je dospělý a ví, že bezstarostné dětství se nevrátí. Srdce nezebe, srdce nezebe ... (12.09.2010)

Film Ať žijí duchové dostává v dnešní době zcela brutální rozměr. Duch doby, kdy film vznikl, povstal a zvítězil v komunálních volbách roku 2012. Soudruh ředitel z normalizační pohádky znovu zasedne za úřednický stůl a znovu prosadí vůli lidu. Ať žijí duchové na jednu stranu brojí slovem proti tehdejší vládní garnituře („Rytíři už neexistujou, že jo, soudruhu řediteli?“), činem (vedoucí prodejny, soudruh Antonín Jouza, je postava záporná a veskrze zlá). Na druhou stranu film bojuje za soužití dětí a dospělých, soudružské vedení a pochopení jiných, ideově zapomenutých, hodnot, přetavených v jasnou socialistickou morálku (Leontýnka se vzdává feudálního původu, odmítá nesmrtelnost a chce dožít jako řadový občan a zapojit se do výrobního procesu). Zajímavé je ovšem pojetí vedoucího Jouzy, který ví, že nikdy nebude profitovat z vedení prodejny a přijde s koncepčně celkem zajímavým návrhem, jak naložit s prostory chátrajícího hradu Brtník, o který KSČ zjevně přestala mít zájem. Domnívám se, že hrad byl v padesátých letech zdevastován, když se z něj stala kasárna. Jouza je od počátku ukázán jako naprostý pitomec (počty mu nešly a v mateřském jazyce zaostával). Dokonce je trestán za to, že přemýšlí tržně, když chce dětem objednat 200 pribiňáků jen proto, že si to přejí. Jeho podnikavý duch opravdu nemá šanci, i když je mottem filmu heslo: Ať žijí duchové. Navzdory všem snahám (zastrašování zfanatizovaných dětí, znárodnění vozidla Hradní střela k přepravě hnoje) je jeho plán, který obci mohl přinést nějakou tu kačku navíc, zcela převálcován agilními pionýry, kterým v těžké hodině pomůže hajný Kochánek tím, že jim osobně doveze několik kmenů stromů. A protože děti, byť pionýři, nedokážou kuláče samy otesat, bývalý feudál, rytíř Brtník, jim dohodí několik submisivních trpaslíků. Strana a vláda se však těmto archaickým dříčům odmění tak, že je nechá zesádrovatět. Jaké byly původní plány s hradem Brtník už nikdo neví, ale tím, že za ně trpaslíci opravili střechu, celá akce končí a pionýři jdou zase o dům dál přeměnit zase něco jiného k obrazu svému. Filmu dominují písničky, které častým opakováním zlidověly. Přitom je to taková moralizující agitka, že to snad ani není možné. „Sekerečku vezmi a zatni. Copak to jde? Les je státní, zadarmo se nezíská. Z toho koukaj želízka!“ Přesto všechno, občas na diváka pomrkává inteligentní humor. Například, když pionýr zvaný Zrzek špicluje jednání Dlouhého Jendy s nomenklaturou Města o budoucnosti ruiny Brtníku a řekne: „Zatím to vypadá na houby,“ když zjistí, že jejich naivní plán ustupuje komerčnímu záměru s žampiony.. (13.12.2012)

Stydím se, že jsem tenhle skvost úplně celý viděla až nyní, jako malá jsem prostě více žila animovanými pohádkami z videokazet. Písničky si budu v hlavě prozpěvovat ještě dlouho, u mnoha hlášek jsem se svíjela smíchy (malý Holý a jeho otázky typu "Nemáte něco na rány řemenem?" bodoval nejvíc), zkrátka skvělý rodinný film. A kdo napsal scénář? No jistě, pan Svěrák, to je prostě génius. (01.08.2012)

Já jsem měl ten film vždycky rád, ale teď jsem měl příležitost jej znovu několikrát vidět (protože dcerka si ho pořád pouští) a ne a ne se mi to okoukat. Pořád čekám na své oblíbené hlášky, dokonce jsem i nějaké teprve objevil. Úžasný tu je opět Lubomír Lipský. "Pamatuješ si na bratrance Karla, co byl Andule na svatbě?" - "Jo, ten divnej." - "Jo, ten vlivnej." Je to typický film pro rodiče i děti. Všichni si tam najdou své. (17.07.2005)