Psí domov

Už Psí poslání se mi hodně líbilo, takže i od tohoto počinu jsem očekával, že bude zdařilým příspěvkem mezi snímky o psech. Psí domov je sice prvoplánovitě doják, ale nevyčítám mu to. Zvířecí filmy, resp. jejich čtyřnozí představitelé často dokáží v divákovi probudit takové emoce, jakých nejsou schopni ani ti nejlepší herci světa. Svým námětem je tento počin velice blízký kultovní Neuvěřitelné cestě. Není tu nouze o dobrodružství, humorné scény (zejména některé myšlenkové pochody Belly stojí za to), nějakou tu akci, ale i smutné pasáže. Samotný závěr je sice v duchu pravého amerického klišé, ale co - funguje to. Můj zážitek je umocněn projekcí v kině a jak tu již někdo zmínil, film zapůsobí asi na každého, kdo někdy měl psa. (05.02.2019)

Nějak si nemůžu pomoct, a možná je to i dětstvím, a jiným náhledem na podobné filmy, ale mám pocit, že z Neuvěřitelné cesty o dvou psech a jedné kočce, kteří se vypravili za páníčky přes Skalisté hory, nebyl cítit takový amerikanismus, patriotismus a tak brutálně netlačili na city tak, jako u tohoto filmu. Příběh je to samozřejmě hezký, ždíme z diváků emoce na tisícero způsobů a jelikož jsme v době digitálu, tak si usnadňuje to, co jen jde, což je u dnešních rodinných filmů ze zvířecího prostředí poměrně hojné a podobných filmů je poslední dobou opravdu dost. Trošku to ale, podle mě, ztrácí ducha filmů dřívějších. Nicméně, musím se přiznat, že pořád je to natolik hezké, aby to rozplakalo většinu publika, takže to účel splňuje. (07.10.2019)

Snaha ísť v šľapajach Psej duše je zrejmá, v porovnaní s ňou však Návrat domov viditeľne ťahá za kratší koniec, či už z pohľadu komerčného úspechu, alebo samotných filmových kvalít. V porovnaní s predvlaňajším psím dobrodružstvom mu totiž chýba originálnejší nápad, prípadne väčšia odvaha v momentoch, kde scenár radšej len kĺže po povrchu (homosexuálny pár, bezdomovec), alebo prinajmenšom o niečo vyšší rozpočet, vďaka ktorému by aspoň trikové scény boli hodné kinofilmu z roku 2019. Odhliadnuc od týchto výčitiek však stále ide o celkom zábavnú cestu štvornohého chlpáča s mimoriadne naivným pohľadom na svet, ideálne ale určenú skôr detskému divákovi, prípadne niekomu, kto obľubuje prvoplánovo dojímavé príbehy so šťastnými koncami ako vystrihnutými z príručky o filmovom klišé. (50%) (31.03.2019)

Že to finále pôsobí takmer rozprávkovo a šikovne obíde aj istý paragraf? Nuž, Návrat domov je čistý priemer z hľadiska filmového remesla. Digitálne triky na zvieratách odhalí nejeden rodič („dáko je to veľmi umelé“), no dve dievčatá vedľa mňa na premiére nedokázali spustiť z plátna oči a hltali film naplno. Ideálna rodinná zábava – sčasti áno, ale neprináša vôbec nič nové a je škoda, že po minulom filme s originálnymi myšlienkami sme skĺzli iba do obyčajnej kópie niečoho videného. Nie som psíčkar takže ma to nechytilo moc za gule ani ku koncu napriek dobre postavenému emočnému konceptu. Ak sa všetko čo sa vo filme deje vojde do jeho mena tak je niekde chyba. 48% (15.02.2020)

Na jedno zkouknutí ne úplněšpatný rodinný film o velké psí oddanosti. Scénář je samozřejmě jako u všech podobných filmů hodně přitažený za vlasy, což mu divák musí odpustit, ale kdo má rád zvířata, potažmo psy, ten se bude bavit. Docela mi to připomnělo Psí poslání od Hallströma. Produkovala to Columbia a o žádno kasovní trefu nešlo. 3* (26.07.2020)