Coco

Když vám odejde někdo blízký, najednou máte Smrt na dosah. Duše zemřelého, ale jen tak nezmizí, to pouto mezi vámi zůstává i nadále. Jistě existuje někde - něco. Pevně tomu věřím. A tak to i cítím. A Coco? Učaroval mě příběh, mexické tradice (Día de los Muertos) a ze všeho nejvíc babi Coco i když s námi "živými" byla jen na chvíli. A hudba? Ta je věčná. (20.03.2019)

Může něčí prapradědeček, který má podobu pomalované kostry, působit sexy? Coco mi na to dal překvapivou odpověď. Může někdy americký animák o rodinných hodnotách nepůsobit trapně a obehraně? Může! Pojednal to téma vtipně, přemýšlivě a tak, že jsem měla velkou část filmu slzy na krajíčku. Coco, Coco, přes počáteční rozpaky, na jakou to omletou záležitost se dívám, jsi mě dostal. Mexické písničky mi zní v uších a já mám náladu se usmívat. ___ P. S. Oscara za "Remember me?" Za tu nejkýčovitější písničku? Za tu vypočítanou na efekt pro nepřemýšlivé? Běžte do --- hudebky! Všechny ostatní písničky tohohle filmu jsou mnohem lepší! (12.02.2018)

Mexiko, záhrobí, písničky. A ještě sympatické poselství. No, zajímavé spojení. Na druhou stranu animované filmy dnes svedou díky moderním technologiím zázraky, pokud navíc tvůrci přidají promyšlený příběh, dá se očekávat velká událost. Coco něco takového splňuje. Malý Miguel má sen. Chce se stát muzikantem a na svátek Día de los Muertos, tedy Den mrtvých, se koná soutěž pro hudebníky. Jeho rodina staví oltáře s fotografiemi mrtvých, zdobí si domy a chodí k hrobům, o hudbě nechce ani slyšet. Protože slavný pradědeček-muzikant kdysi opustil babi Coco, takže kytara a zpěv mají v rodině špatnou pověst. Hoch si ovšem postaví hlavu, čmajzne kytaru mrtvého a ocitá se kvůli prokletí ve světě mrtvých. Před divákem se tak prolínají světy, které jinak paralelně existují vedle sebe. A je to moc fajn sledovat. Na koho si totiž živí stále pamatují, ten ještě v onom druhém světě doopravdy nezemřel. Nechybí patos a kýč, ovšem celé je to zabalené do velmi povedené slupky s vtipnými dialogy, občasným černým humorem a nápaditými situacemi. Výsledek udrží pozornost dětí i jejich rodičů. Například jako u vydařeného animáku V hlavě jde o vyzrálý kousek, kterému úspěch jen a jen přeju. (05.12.2018)

Disneyho Coco rozosmeje i dojme. Deťom i dospelým ukazuje, že ísť cez mŕtvoly kvôli vidine vlastného úspechu, nie je vždy najlepším riešením. Nechýba mu humor, silná myšlienka ani výborné technické spracovanie, originálny námet ani do detailu prepracované prevedenie. Veľmi ľahko malých i veľkých divákov vtiahne do deja a oni behom chvíľky splynú s veselým a hudbou pretkaným mexickým mestečkom. Veľmi podarený animák, ktorý zas prišiel s niečím úplne novým a za originalitu určite pochvalu zaslúži. Záver je v nejednom smere odlišný aj kvôli kultúre, kde sa odohráva - o to viac si miestny divák užije iné prostredie, tradície a dokonca aj vnímanie sveta živých a mŕtvych. A je to veľmi fajn sledovať. Na koho si totiž živí stále pamätajú, ten ešte v onom druhom svete naozaj nezomrel. (11.09.2019)

Po dlhom čase zase jeden animák, ktorý ma dokázal potešiť i po tej obsahovej stránke. Ide o zaujímavo spracovaný príbeh malého chlapca, ktorý sa túžil stať muzikantom. Pomôcť mu pritom majú jeho predkovia... Odhliadnuc od peknej animácie (u štúdia Pixar nič nezvyčajné) je príbeh prešpikovaný chytľavými songami, ktoré sa dokonca páčili aj mne, a to i napriek tomu, že mexickú hudbu moc nemusím. Na spoločne strávený filmový čas s deťmi je táto rozprávočka ako stvorená. Slušný nadpriemer. 80/100 (08.03.2018)