Obsahy(1)
Českým lvem oceněný dokument jednoho z nejvýraznějších dokumentaristů Miroslava Janka přináší divákům nejen prostý pohled do fungování organismu včelstva či na práci včelařů, ale nutí je k zamyšlení nad sebou samými. Hlavním hrdinou filmu je včela, tedy dnes velmi ohrožený druh a vedlejším hrdinou nebo spíš antihrdinou je člověk, jenž díky své pýše a chamtivosti se sám sobě stává nepřítelem, tedy dalším ohroženým druhem... „O tom, jak lidstvo směřuje k degeneraci, nechci mluvit filmem přímo a doslovně, ten pocit by tam měl být přítomen podprahově, jako kdyby vzorně upraveným záhonem nenápadně prorůstal plevel a tím kazil celkový dojem,“ říká o své filmové eseji režisér Miroslav Janek. Film nepojednává o včelařství, jakožto odnoži zemědělství, ale o včelstvu jako takovém. Společenství včel a fascinace jejich tajemnou a nezištnou existencí je ve filmu prvotním objektem zájmu. V doposud jen napůl prozkoumaném systému jejich společenství, v tajemném světě včelí kolonie je jedno jisté – každé včelstvo systematicky a neúnavně pracuje na zachování rodu, což se rozhodně nedá říct o lidstvu. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (14)
Vcelku pěkný dokument , který se bohužel nevyhnul všeobecným nářkům nad lidskou rasou a její zkažeností. Myslím, že kdyby se točil před 100 lety, určité typy lidí by naříkaly úplně stejně. Navíc tam občas padly, jistě v dobré víře, pěkné pitomosti , například, že člověk není schopen altruismu, jehož plody nebude čerpat. Škoda tohohle mudrování, byl bych se raději dozvěděl víc o včelách. ()
Stálice české dokumentární scény Miroslav Janek přišel letos s na první pohled možná zvláštní filmovou esejí na téma včela a člověk. Janek chtěl nejspíše vytvořit komplexní zprávu o tom, co je to včela a jak se k ní chovat. Janek je ale také zkušený filmař a ví, jak zaujmout poroty, které rozdávají filmová ocenění. Místo toho, aby nám včelu představoval klasickým televizním dokumentem, spojuje veškeré vědění o včelách do jedné dlouhé filmové eseje, kde nesejde na tom, kdo nám své myšlenky předává, ale co nám vlastně předává. Nezdržuje se titulováním respondentů, nebojí se s nimi vést dialog i když je schovaný za kamerou a nebojí se střihem propojovat zdánlivě nespojitelné. Nemůžeme se pak divit, že tento na první pohled ryze umělecký film bude mít úspěch u staromódních institucí jako je ČFTA. Co do stylu se tak asi nejedná o nějaký převratný počin. Ovšem může se jednat o nový pohled a nové zpracování toho, co to znamená včela. Rozšířenou verzi najdete na kritiky.cz. ()
Náhled do mysli včelařů a náhled do praktické včelařiny. Ze všech aznamenaných "mouder" se mi nejvíc líbilo "Lidi si pořád myslej, že nejsou součástí přírody a proto to tak vypadá", "Stav včelstev odráží stav společnosti", nebo "Bylo by to takové neštěstí, kdyby lidstvo zahynulo? Země by si konečně mohla vydechnout" Zajímalo by mě, jestli je to u včel podobné jako v jiných komunistických totalitních společenstvích jako třeba u mravenců. Zde každý dostane co potřebuje, když má hlad, ale nepracující by byl rychle odhalen. Dokonce mravence zraněného v boji odtáhne "záchranná služba" zpátky do mraveniště, kde se může léčit. Zde v dokumentu se objevila včela, která se vyvázala ze systému, ale měla hlad a šla do úlu loupit. "Je jako lidi" komentuje to včelař. Potěšil výstup Brabence. ()
Záběry se včelkami byly skvělé, detaily na kresbách též. Hudba dejme tomu, že zajímavé, zpěv té dámy mne tahal za uši. Některé tam vyslovené názory, no proč ne, ale co tam dělali ti dva zarostlí , řekla bych bezďáci, jsem fakt už nepobrala. Já, dcera otce -celoživotního včelaře, jsem se na tenhle film těšila, ale přišlo zklamání. ()
Zkušený dokumentarista Miroslav Janek tentokrát natočil oříšek, se kterým si moc nevím rady. Filozoficko-hudební dokument o včelách a včelařství. Pokud se ptáte, jak s tím souvisí Vratislav Brabenec, tak odpověď je snadná: stejně samozřejmě jako velryby. A totéž platí o tom panu dirigentovi, co tam připravoval nějakou náboženskou klasiku. Z tohoto celku mi prostě všude něco trčí, bez ohledu na to, z jakého směru se dívám... ()
Galerie (3)
Photo © Mimesis Film
Zajímavosti (3)
- Název snímku odkazuje na známou sentenci: „Všechno bude nakonec v pořádku. Pokud to není v pořádku, není to konec.“ Autorství je přikládáno více autorům, ale nejčastěji je spojováno s Johnem Lennonem. (sator)
- Dokument podpořil Státní fond kinematografie částkou 1,7 milionů korun. (SONY_)
- Voiceovery četby z knihy Radomila Hradila „Včely a jejich svět“ předčítá ve filmu s naléhavostí sobě vlastní autistický klavírista Denis z Jankova Normálního autistického filmu (2016). (thoreau)
Reklama