S čerty nejsou žerty

Že, "S čerty nejsou žerty"? No ja si dovolím tvrdiť opak. Pri pozeraní tejto čertovskej komédie, ktorú natočil režisér Hynek Bočan v roku 1984, som sa vždy veľmi dobre bavil. A to som ju videl už niekoľko krát. Klasická, veselá, tak trocha mysteriózna rozprávka z československej produkcie, poteší nie len dobre napísaným scenárom, ale aj plejádou známych hercov, a kvalitným filmovým spracovaním. Dvadsaťdva ročný Ondřej Vetchý v úlohe pekelníka Vraníka Janeka je nezabudnuteľný. Taktiež Vladimír Dlouhý bravúrne zahral hlavnú úlohu - Petra Máchala. Obsadenie hlavných postáv sa pánovi režisérovi Bočanovi podarilo na výbornú. **** (13.03.2008)

Jako velký chlapec, který již dobrých dvacet let na pohádky nezízá, protože to je pod jeho úroveň, zabývá se totiž podstatnými problémy domácí i zahraniční politiky, správného naštelování světa a peripetiemi spojenými s vařením pro život nutných poživatin, prostě fotroidní typ, musím říci, že tato pohádečka je ze všech nejlepší a čumím na ní pokaždé, kdy zavítá do mého obýváku na obrazovce od Velkého bratra. ,,Je to rebel"! křičím na každého, kdo si to svým, mě milým jednáním zaslouží. (14.05.2012)

Jedna z nejlepších českých klasických pohádek z péra Božky Němcový, kde dobro samozřejmě vyhraje nad vykutáleným zlem. Tuto pohádku viděl snad každý a to si myslím, že ne jenom jednou a některé pasáže z tohoto snímku doslova zlidověly. Nádherné prostředí Českého ráje a jeho okolí společně s vynikajícími výkony hlavních představitelů nás přivedou do klasického českého mlýna, kde žije starý mlynář Máchal se svým synem Petrem. Na jejich hospodářství si brousí své nevymáchané zuby slečna, která se jmenuje Dorota Máchalová a úspěšně jí v tom napomáhá stará držgrešle ze zámku, která má v lásce jen to třpytivé zlato. Plán se povede až najednu maličkost, že všechno, co se děje vidí Pekelný pomocník, kterej hned konfiduje svýmu nadřízenýmu. A tím začíná tato fraška, která už baví celé generace spokojených diváků. Od romantické lásky, nádherných sceněrií českých destinací, závisti, spravedlnosti, klasického českého humoru, vykreslení všech možných lidských povah, poučení a hlavně nezapomenutelných hereckých výkonů. Za to vše dávám nekompromisně 100%. (14.05.2021)

"Té síly díl jsem já, jež chtíc páchat zlo vždy dobro vykoná." To říká Faustův Mefisto. Můžeme čerty samozřejmě vidět jako pokušitele, ale není přece nic nesmyslného v nich spatřovat i uskutečňovatele spravedlnosti na této zemi. A z toho hlediska nevím, proč se kdo z vás pozastavuje nad kladnou úlohou čertů v této pohádce. ( Takový ďábel je třeba i Wolland z Bulgakova Fausta a Markétky.) Tady i tam si my lidi na páchání zla vystačíme dočista sami a nebýt ďábla, který je alespoň občas ztrestá, byl by život na zemi opravdu peklo. - I pokud jde o mne patří tahle pohádka mezi nejoblíbenější, asi hned po Vorlíčkově Popelce. - A nejspíš díky písničkám Svěráka a Uhlíře jsem vždy měla dojem, že v ní poznávám svěrákovsky laděný humor. I když scénář je dílem zcela někoho jiného, takže ten dojem musí být nesmysl. (15.12.2008)

-"Na čerty začnu věřit, až nějakého uvidím." Vždycky si říkám, jestli rodiče vědí, jak poznamenávají život svých dětí, když jedno pojmenují Angelína a druhé Adélka. To tu starší mohli rovnou pojmenovat Andělská mrcha a tu druhou Nanynka. Každopádně to asi bude nejhláškovatější česká pohádka, a rovněž nejbonbonkovatější v tom smyslu, jak si její tvůrci vyhráli s optickou kopírkou a vůbec s různými tríčky a vychytávkami a tak. I jenom jak se z Ondry odpařuje mlha, když ho polijí vodou, nebo když vylézá správce z truhly plné mouky jako umrlec z rakve, nebo když ďábel roztahuje svůj plášť nad hříšníky na komíně, nebo když hodí čerti Dorotu do kotle a my vidíme jen záblesk světla a hustý, čpavý, okem neproniknutelný dým pohltit vše kolem... a což teprve když ohnivý kočár jede vzduchem ku branám pekelným. Ikonické. -"Jé, já si zlomil šavli." (22.01.2021)