Čertoviny

Nápad pěkný, postavy všechny dobře odsazené i ve většině případů dobře zahrané, "kulisy" úchvatné a kostýmy taktéž (jako u všech Troškových pohádek ať je výsledek potom jakýkoliv) samozřejmostí je i pár povedených vtipů. pohádka je jinak celkem taková klasika. Nejvíc mi tady na té pohádce vadila stopáž, bylo v ní celkem dost hluchých míst, které vyplňovalo opakování toho co jsme slyšeli již dříve (on nám svatbu nedovolí, ty jsi má,tak utečeme, mám nemocnou maminku, je bohatej, je chudej) přičemž se tohle celé točilo kolem ústřední hodné lidské dvojice, která byla až nepřirozeně nudná a hodná a vlastně sama o sobě neprovedla žádnou interakci (on se teda na konci zmohl na jeden čin) a celou dobu přihlíželi co se kolem nich děje a jak ti zlí jsou zlejší a zlejší. Jinak celá pohádka pro mě osobně stoupala a padala se sedlákem Kopytem (bo jak se jmenoval) když byl on na scéně tak to nádherně gradovalo a děj se posouval, zatím co u ostatních postav- at lidí nebo čertů- se vlastně nic nedělo. On byl nejlepší a nejpropracovanější postava a nejspíš i nejlépe zahraná. České pohádkové zlo má od této chvíle svého krále. Nejdokonalejší záporná postava českých pohádek, protože zatím co Haniččin táta byl klasický záporák z pohádek,tak Kopyto jej přerostl a to tím, že byl všeho schopný- vymyslet, naplánovat i navést další. Btw. velké plus pohádky byla i dobrá duše, která se ujala úlohy komickéo společníka a to více než na výbornou. (14.01.2018)

Místy se mi zdálo jako bych to tak nějak už vyděl a taky jo pan Troška se vrátil na místa kde natáčel pohádku např - Pricezna ze mlejna nebo jiné jeho oblíbené místa , no a pak do slepil do hromady ,škoda že nenašel něco nového a originálnějšího protože to jak mluvil sedlák a pořád stejná stavení vás dovede k myšlence že všude byly stejné vesnice a jen svítilo sluko . Prostě originalita tomu chybí . (17.01.2019)

Líbí se mi, jak Zděnda umí hned v úvodních titulcích pochválit svojí vlastní práci ("...po čertech hezkou pohádku"). Opravdu skromný tvůrce, jen co je pravda. Na jeho obranu je ale nutno uznat, že se mu tentokrát opravdu povedlo natočit pohádku, kterou lze (s lehce přivřenými oči) nazvat hezkou. Má to pohodovou atmosféru, sem tam slušný vtipy, sympatický čerty a pěknou Saru. A obejde se to i bez znásilněných koček. Nejlepší Troškův film od Princezny ze mlejna 2 (což ale v tak mizerný konkurenci není žádná pochvala). (14.01.2019)

Ono to sice není nijak sofistikované, chytré a kultem každých svátků se to nestane, originalitou to taky neoplývá a hláškami, které by zlidověly, to taky nehýří, ale je to milé, hezky se na to dívá, sympatické postavy jsou sympatické, zloduši jsou zlodušní, Jana Bernášková moc hezky přešla z roztomilých princezniček na role rafinovanější a já se na ni těším za pár let coby důstojnou královnu, Sára Sandeva převzala od Anrey Černé pomyslný štafetový kolík v kategorii dívčí ústřední hrdinka ze vsi a ta ves a okolí byly prostě nádherné. V hormonálním roztetelení jsem tomu chtěla dát čtyři hvězdy, jenže ani po dlouhé pohádkové absenci vlastně až tak roztetelená nejsem. (31.05.2018)

Začátek vypadal dobře, pokud by se pohádka držela trampot dvou čertů. Ale pak přestaly dialogy dávat smysl a začaly být naopak velmi otravné s folklorními výrazy ve špatnou dobu. Hlavně paní kněžna jako by tam byla dodaná nějak na poslední chvíli a zvláštní pařečí improvizovala. Přijde mi, jako by se pohádka odehrávala ve vedlejší vesnici od Princezny ze mlejna. Vánoční klasikou se nestane, na to je moc stupidní, včetně nějakých dvojsmyslů. Možná proto by se to lidem mohlo líbit, že je to takový babovřeskový humor. Komparz se sem tam podívá do kamery. A když už je nutné, aby se v pohádce zpívalo, měla by být písnička chytlavá a být přidanou hodnotou, nezdržovat tok děje. Bohužel, když se v novějších pohádkách začne zpívat, mám chuť si vrazit tužku do ucha. Zato kostýmy se povedly, ty cením! (28.12.2020)