Woodstock

Woodstock 1969 je presne moja krvná skupina. Niekedy si dávam otázku či som sa nenarodil príliš neskoro. Toľko vynikajúcej hudby behom troch dní už nikdy nespatrilo svetlo sveta. Dokument je zaujímavo zostrihaný je tam mnoho skladieb , ale aj dosť točenia v publiku. Nechýba tam chľast ani drogy.Director's cut bol fakt necenzúrovaný (12.02.2013)

Unikátní dokument/záznam jedné z nejvýznamnější kulturních událostí minulého století. To, co se podařilo ve Woodstocku, byla úžasná shoda všech okolností a již nikdy se to nepovede. Původně běžný festival nabobtnal do obrovských rozměrů… Odhad 60 tisíc návštěvníků vzal za své při předprodeji (180 tisíc lístků) a na místo dorazilo přes půl milionu návštěvníku. Pořadatelé jednoduše zbořili ploty a pustili všechny bez placení a to ještě několik stovek tisíc to vzdalo a jelo domů. Nevyhnutelný chaos a kolaps všech základních služeb snášela drtivá většina návštěvníků v jakési zvláštní kolektivní a sdílené pohodě (mír, láska a porozumění), také proto je Woodstock legendární. Samotné záznamy jednotlivých vystupujících jsou pak jen dalšími třešničkami na dortu. Dokument není rozhodně dokonalý, ale stejně jako Woodstock je nezapomenutelný a plně si zaslouží maximální hodnocení, jako celá akce. Jen tak mimochodem, na festivalu zemřeli dva lidé a narodily se dvě děti. :-) (25.07.2017)

"Upozornění, které teď řeknu, můžete brát s rezervou - teda, že hnědé LSD, které tu koluje, není nijak zvlášť dobré." Nepatřím mezi ty, kteří touží po třídenní zfetované bahenní koupeli a podobných vymoženostech, ale jsem fandou rockové muziky, takže mou absenci na Woodstocku omlouvá pouze to, že se festival neprozřetelně konal rok před mým narozením. Když už jsem tam tedy nebyl, tak musím ocenit geniální předtuchu, která vyslala dokumentární kameru na akci, jejíž budoucí legendárnost nebylo snadné vytušit. Díky tomu jsem tedy mohl být u všeho podstatného od začátku do konce, sledovat reakce domorodců, diváků i účinkujících a nechat na sebe dopadnout vlnu neakademického nadšení z hudby z pódia i reakcí sjetých návštěvníků. Jednu hvězdu však musím ubrat za to, že se občas na pódiu vyskytla kapela, která mé uši nepřesvědčila o své jedinečnosti. (14.04.2016)

Dokument je to naozaj masívny, no taký si asi vyžaduje najmasovejší koncert a stretnutie mladých ever. Od stavania pódia, príjazdu a príchodu ľudí, rozhovorov s domácimi a interview s filozofujúcimi pármi až po hudbu. Hudba v dokumente akoby ani nebola na prvom mieste a to je celkom dobre, lebo väčšinou mi nič nehovorila a spozornel som, až keď Joe Cocker zaspieval Beatles, čo bola jediná pieseň, ktorú som si vypočul celú. –––– Mám tu upozornění: Můžete to brát s rezervou, ale LSD, který tu koluje, není moc dobrý. Doporučuje se držet od něj dál. Samozřejmé je to váš trip, jste mými hosty, ale nezapomeňte na tohle upozornėní, jo? (16.08.2019)

Hudobné vsuvky z koncertov konkrétnych kapiel na zážitku skôr uberali ako pridávali a mňa osobne viac menej nudili. Čo sa však týka vnútra celého príbehu festivalu Woodstock, to už bolo iné kaféčko. Autentické zábery všetkých druhov (točenie nahých, plávajúcich ľudí, sex v tráve, šmýkačky do blata, spoločné zahrievanie niekoľko státisícového množstva ľudí počas chladnej noci), názory ľudí (kladné i záporné) na komunitu hippies "freaks", marihuanu a samozrejme aj na celé podujatie. (02.07.2013)