Království Planeta opic

Na povrchu extrémně zábavná a režijně sebejistá dobrodružná jízda, která má plně funkční žánrové propriety a načrtává zajímavá témata. Bohužel se hlavně v poslední třetině začne tématicky rozpadat, nevyužije hlavního záporáka a ve finále odvypráví za 30 minut něco, co by vystačilo na celý film. Jako celek se tedy jedná o dost nekoherentní a roztříštěný kousek, nicméně v jednotlivých momentech a scénách exceluje natolik, že stále víceméně převládá spokojenost. Slabších 7/10. (09.05.2024)

Oslavovaný vizuál je práve to, čo u mňa dáva body dolu, od poslednej časti to je už predigitalizované a namiesto hraného filmu skoro animák. Evolučný vývoj u opíc tu síce postupuje do doby bronzovej, ale za mňa si takú planétu nemusím pozrieť v nejakej dystopii, takýchto planét je v niektorých európskych metropolách ako na dlani a hlavne naživo. Len nejde o evolúciu, ale devolúciu. (24.05.2024)

Teď mě nechápejte vůbec zle, Království planety opic není rozhodně špatný film, jen mně přišel hrozně předvídatelný. Asi jako něco, co už jsem viděl v předchozích třech filmech, kde to bylo vždycky o fous lepší, napínavější a hlavně s lepší atmosférou. Tady už jsem tak nějak od začátku tušil, kam to celé směřuje a jak to asi dopadne. A trefil jsem se skoro přesně. A hlavně, jak už to tady někdo píše pode mnou Noe není Ceasar, jestli to vůbec lze o digitální opici takhle říct. Chybí tomu prostě ta třešinka, která by mě donutila, abych tomu napálil aspoň ty čtyři pecky. I přes poměrně povedený, úplný konec. (01.06.2024)

Začátek (doufejme) nové trilogie nemohl dle mého názoru odstartovat lépe. A to i přesto, že bylo na první pohled zřejmé, že nová kapitola z tohoto světa nebude dosahovat takových kvalit jako předchozí tři snímky, které byly ve všech ohledech dokonalou esencí precizně odvedené práce. Je ale nabíledni poznamenat, že tvůrci Kingdom of the Planet of the Apes nedělají zavedené značce vůbec žádnou ostudu. Téměř od samotného začátku jste totiž doslova ohromeni úžasně propracovaným světem, u něhož z každého filmového políčka čiší drtivý fakt, že si příroda bere vše postupně zpátky. Jsme zde tedy svědky místy až epochálních záběrů na rozpadající se fragmenty dávné lidské civilizace, které působivě kontrastují s inteligentními lidoopy a jejich jednodušším způsobem života. Právě v otázce vizuálních triků je tento počin nejsilnější, jelikož nic tak dýchajícího svým vlastním životem a zašlými vzpomínkami na vrchol lidstva jsem snad neviděl od doby, kdy jsem si zahrál hru "The Last of Us Part II". Jediná potíž tedy tkví ve scénáři, který je právě díky dlouhým expozicím a představování světa poněkud upozaděn. Ve finále se tedy nějakého významnějšího posunutí děje dočkáme zhruba až v poslední části, kdy se ale začne velmi spěchat, aby všechny linky dospěly ke kýženému rozuzlení. Avšak i přes tento neduh se stále jedná o úžasnou dobrodružnou podívanou, která vypráví nový vtahující příběh z tohoto legendárního univerza. A já vážně doufám, že režisér Wes Ball dostane šanci tento příběh dovyprávět v dalších filmech. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „Apes Hunt Humans. That is WRONG!“ (08.05.2024)

Když nad tím hlavně ve v logice skřípajícím finále moc nepřemýšlím, tak se Planeta Opic naprosto fikaně vyvinula v úžasně atmosférické post-apo dobrodružství, na které bych se dokázal dívat hodiny. Hodiny! Jedná se vlastně o překvapivě fungující slepenec několika žánrů (thriller, akce, horor, i detektivka apod.), kdy na sebe jednotlivé fragmenty přirozeně navazují a vzájemně se neruší. Neskutečné triky určitě vyhrají Oscara, a jinak celkově radost pohledět. Znovu to ve mně probudilo takový ten filmový úžas z nových zážitků. [Kino MAT] (08.05.2024)