Režie:
Orson WellesKamera:
Gregg TolandHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Orson Welles, Joseph Cotten, Dorothy Comingore, Agnes Moorehead, Ruth Warrick, Ray Collins, Erskine Sanford, Everett Sloane, Paul Stewart, George Coulouris (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (604)
Tak já nevím. Všemi je tento snímek opěvován a pokládán za naprostou senzaci, kterou je nutné vidět. Popravdě pro mě byl Občan Kane dvěma hodinami nudy. Příběh o vlivném a mocném člověku je sice lákavým tématem, ovšem byl tu vylíčen takovým způsobem, že na mě nedokázal naprosto zapůsobit. Takže pochválit mohu pouze některé záběry kamery, které měly velkou atmosféru. Rozhodně zklamání. ()
Občan Kane je pokládán za jedno z nejlepších kinematografických děl, neexistuje snad jediný prvek, který by nebyl vzpomínán a žádné místo, které by nebylo zbožňováno. Proto mě velice dlouho dobu mrzelo, že jsem neměl tu úžasnou možnost film zhlédnout, i když jsem nevěřil, že se přidám do dlouhého zástupu těch, kteří žasnou nad jeho kvalitou. Ovšem, opak se ukázal býti pravdou. Něco tak geniálního a pokrokového jsem snad neměl možnost vidět. Okouzlen prvním záběrem, který vypadal jako vystřižen z temné vize budoucnosti jsem nemohoucně zíral a snažil se uchopit každý kousek té balady, chvílemi jsem dokonce myslel, že všechny mé pocity mohou být jen součástí nějakého nebezkého snu, leč nebyly, to jeden pozemský film mi tak učaroval. Ani jsem nedoufal, že může na světě existovat tak inteligentní dílo, a už vůbec ne, že by mohlo vzniknout v průběhu války. Příběh madiálního magnáta Charlese Fostera Kanea není jen obyčejným vypravováním o osudech muže, který měl vše, ale zároveň nic, ale zároveň i snímkem s obrovskou výpovědní hodnotou. Rozhodně tleskám tvůrcům a modlím se, abychom měli ještě více šancí zhlédnout něco podobného. 100% ()
Francois Truffaut kdysi řekl, že „vše, co je v kinematografii po roce 1940 cenné, vděčí za svou existenci Občanu Kaneovi“. S čímž z 90% a především v rámci kinematografie americké souhlasím. (Zároveň jde o nejoblíbenější americký film Woodyho Allena, což je rovněž velké plus.) Jde-li o zapojení diváka (pro kterého je pátrající novinář, jemuž pořádně nevidíme do tváře, ideálním avatarem), nabízí Kane jedno z nepromyšlenějších detektivních pátrání, které je přitom z hlediska detektivního žánru dost neuspokojivé (nebo vám stačí odpověď na to, co je ksakru "Rosebud"?). Pátrá se totiž po příčinách toho, čím se stal Charles Foster Kane, představený v úvodním týdeníkovém portrétu jako komunista, fašista i Američan. Celé pátrání provází otázka, lze-li osobní i pracovní život libovolného člověka shrnout do podoby uspokojivého uměleckého (nebo obecně audiovizuálního) díla. 100% Zajímavé komentáře: Marius, Radek99 , numi, Brygmi ()
Tvorba Orsona Wellese je pro mě jako zakletá a veškeré pokusy o sblížení končily konstatováním, že se důsledně míjíme. Vlastně jsem se Kaneovi dlouhá léta vyhýbal, protože jsem tušil, že nadšení vytříbených znalců filmového plátna a filmových kritiků ani v tomhle případě nebudu sdílet. Snad je to tím, že Orsona Wellese řadím do stejné skupiny tvůrců, jako je Federico Felini nebo Lars von Trier, tedy k těm, jejichž přebujelé ego až příliš okatě vstupuje do jejich tvorby. Jinými slovy jde o sebestředné manipulativní parchanty, kteří mě odrazují po emocionální stránce. Pak je těžké ocenit novátorské prvky, komplikovanou strukturu snímku a útržkovité vyprávění. Můžu samozřejmě konstatovat, že spoustu toho, s čím pracoval, je opravdu revoluční, ale lidsky si mě Orson nezískal. Na Kanea se dívám jako na školní úlohu, kdy pedagog žádá po studentech rozbor uměleckého díla. Oceňuju techniku, ale jako divák jsem k Wellesovi lhostejný. Celkový dojem: 65 % s tím, že to je zcela určitě maximum, co ode mě kdy legendární režisér mohl dostat. ()
Aj keď vo svojej dobe prepadol, neskôr si vydobil nálepku "najlepší film všetkých čias". Z dnešného pohľadu film pôsobí stále tak, akoby mu roky nepribúdali. Príbeh o vzostupe a páde časom neskutočne bohatého vydavateľa New Yorkského denníka je stále aktuálny a ešte dlho bude. Posledné a tajomné slovo z jeho úst..."rosebud", rozpúta pátranie po jeho životnej kariére , úspechoch i pádoch. Sídlo, aké sa mu podarilo vybudovať a majetok aký nazbieral si zasluhuje obdiv. Najlepší film to pre mňa nebude, ale prívlastky ako jeden z najlepších a prelomových filmov kinematografie si určite zaslúži. 80%. ()
Galerie (89)
Zajímavosti (141)
- Narácia príbehu je sprostredkovaná skrz postavu Thompsona (William Alland). Thompson však nemal byť hlavnou postavou príbehu, hoci je prostredníkom jednotlivých príbehov, ktoré rozprávajú ľudia, ktorí poznali Kanea (Orson Welles). Welles z tohto dôvodu zvolil štylisticky selektívne low-key osvetlenie scén, v ktorých sa objavuje Thompson, resp. kamera ho sníma zozadu, teda je chrbtom ku kamere, nachádza sa skôr na kraji záberov a býva aj zahalený tmou. (Biopler)
- Francois Truffaut o filme prehlásil, že bol väčším prínosom pre kinematografiu ako nástup zvuku. (Biopler)
- Susan (Dorothy Comingore) opakovaně zpívá "Una voce poco fa" z Rossiniho "Lazebníka sevillského". Původní operní postava, Rosina, v této árii zpívá o svém obdivovateli, se kterým se chystá uprchnout. (džanik)
Reklama