Bitva o Midway

film poplatný dobe svojho natáčania. Dnes by sa to trikmi len tak hemžilo, tu sa autori pokúsili "vylepšiť" film dokumentárnymi zábermi. Celé je to o tom, ako sa dali Japonci "napáliť a oklamať" v Tichomorí. Ale aj o skvelej stratégii Nimitza. Oceňujem plejádu skvelých hercov. už len z úcty k nim pridávam bod. (08.09.2013)

Přesně kvůli takovým filmům jsem měl blok z těch starých válečných snímků. Bitva o Midway je možná technicky na tu dobu dost dobrá, možná je i přesná v historických faktech, ale je taky neuvěřitelně nudnááá. Kdo se o válečnou tématiku zajímá, tak si tady doplní vzdělání další slavnou bitvou, ale obyčejnému divákovi to imho vůbec nic nedá. (22.05.2017)

Bezpochyby skvělý válečný velkofilm ze staré školy. Ale nejspíš chyba je ve mne, ale já se v příběhu ztratil. V žádném případě netvrdím, že jsem se nudil, to ani náhodou, ale bylo zde tolik postav, že jsem se úplně ztratil. Film obsahuje spoustu opravdových hvězd a pánů herců, kteří jsou výteční. Nejvíce na mě zapůsobili Charlton Heston, Henry Fonda, Toshiro Mifune a Robert Mitchum. Ale škoda toho zmatku, protože nejen po herecké, ale i po technické stránce je příběh v naprostém pořádku. Jeden z posledních skvělých Anglo-Amerických válečných velkofilmů o druhé světové válce. A je to škoda, protože ty novodobé, až na výjimky, jim nesahají ani pa paty. "Příliš vzdálený most", natočený o rok později, kapitolu poctivých velkofilmů z druhé světové války uzavírá. (19.05.2007)

Midway je nejsilnější v kombinaci autentických záběrů a dramatizace -s větším důrazem na to autetično- tam se Smightovi daří vytvářet skutečně působivé scény. Bohužel v tom dramatu už je slabší, občas nějaký ten motiv nadhodí -romantická linka američana a japonky-.ale opustí ho dřív než se k něčemu kloudnému dopracuje. A mít k dispozici skvostný casting a tak trestuhodně ho nevyužít (například Mitchum všechnu akci proleží v posteli) !? Přese všechny výtky jsem rád za doplnění si tohoto válečného spektáklu. (31.01.2021)

Bitva u Midway byla klíčová pro osud celé války (kdyby Japonci neutrpěli takové ztráty, Američanům by pořádně zatápěli ještě dlouho a buhvíjak by dnes vypadala mapa Asie). Je mi ale trochu líto, že místo zhola nepřirozených hereckých výkonů (a dost mě prudilo, jak nutili rodilé japonce mluvit mezi sebou anglicky) raději rovnou nebyl nějaký voiceover a film se nesoustředil více na taktický rozbor, proč bitva dopadla, jak dopadla. Stejně jako u Guadalcanalu, Japonci měli všechny předpoklady vyhrát, ale jejich velitelé nepochopitelně hráli příliš na jistotu a obávali se riskovat. Tím nakonec ztratili všechno. Nimitzovi velitelé naopak zvolili značně neučebnicovou taktiku, a za cenu velkých obětí mnohonásobně silnějšího nepřítele velmi citelně zasáhli. Podstatné pro vývoj války nebylo až to, jaký počet lidí ztratili obě strany (pilotů obě skoro všechny, které nasadily), ale to, že Japonci utrpěli těžké zásahy všech letadlových lodí, a na nich zahynula více než polovina vysoce kvalifikovaného leteckého personálu, který vůbec měli. A vyškolit špičkového mechanika trvá několik let. Zároveň se ukázal nedostatek kvalifikovaných pilotů -- zpočátku měli Japonci výrazně zkušenější piloty než Američani (nabrali zkušenosti už během války o Čínu). Postupně o ně přicházeli a doplňovali je pomalu, po Midway jim jich moc nezbylo. Nicméně, mám dojem, že stejně jako v celé pacifické kampani byl hlavní problém v tom, že Američani si nepřipustili, že by mohli prohrát, kdežto Japonci podvědomě nevěřili, že by mohli vyhrát -- a to je ovlivnilo. (03.09.2012)