Bábovky

Film plnej pravdy. Sice to není nic, co bych chtěl vidět znovu, protože je to film bez jen sebemenší špetky funkčního humoru, ale jako drama to zcela jistě funguje slušně. Ve filmu vedou postavy Táni a Ondřeje, což je prototyp manželů, který by neměli mít dítě, a vlastně ani sami sebe. Ale film je úplný panoptikum. Na jedno podívání ok. 60%. (09.10.2021)

Jako odpolední televizní tvorba by to byl takový pěkný průměr. Taková povedená epizoda Ulice třeba. Jako celovečerní film je to slabé. Možná se ptáte, proč si to ten Ivoshek myslí, co ho k tak příkrému hodnocení vede. Inu, za prvé to, že se to označuje jako komedie, ale chybí tomu humor. Za druhé, že tu většina herců hraje blbě. Neříkám všichni, třeba Plodková je šikovná nebo Langmajer. No, a nejvíc ze všeho mě tu serou dialogy. Plytké, neživotné, slabé... Něco jako tvorba Patrika Hartla. Po zkouknutí jsem se podíval, kdo tohle dílo sepsal a vida, Radka Třeštíková. Tím je to myslím celé už jasné. (04.02.2022)

Pořád si myslím, že to Havlík v sobě má a jednou vystřihne film, ze kterého půjdou i kritici do kolen. Jeho první dva autorské snímky byly na české poměry skvělé. Bábovky jsou další marketingový blábol od hysterky Třeštíkové, takže Havlík znovu upletl z hovna bič. Hvězdná herecká sestava přitáhla potřebné množství diváků do kin, ale jejich postavy jsou nudné loutky. Závěrečný akční výjezd Ordinace do Ulice je slušný úlet. (17.11.2021)

Nechcem byť zlým prorokom, ale je dosť možné, že "Bábovky" budú opäť na dlhú dobu posledným filmom, ktorý som mal možnosť vidieť v kine. Dúfam, že nie. Chcem veriť, že sa nevrátime tam, kde sme boli v marci, kedy dokopy život prestal existovať a všetko pôsobilo absolútne mŕtvo. No na druhú stranu poviem, že ak to bol posledný film v kine na tento rok, alebo minimálne na niekoľko mesiacov, tak som si vybral dobrý film. Dôvod, prečo som "Bábovky" chcel vidieť v kine bol jednoduchý. Meno režiséra a scenáristu. Rudolf Havlík. Človek, ktorý mi pár rokov dozadu ukázal, že sa v Čechách stále vedia točiť dobré filmy, ktoré majú srdce na správnom mieste. A hoci toto nie je jeho najlepším filmom, myslím si, že na tom predsa len odviedol kus poctivej roboty. V prvom rade vždy obdivujem filmy, ktoré sa nesnažia povedať jeden príbeh. Ale majú ich tam niekoľko. A postupne ich dokážu pretkať tak, aby sme na konci dospeli do skvelého finále. A tieto príbehy sú zaujímavé, pôsobia zo života, majú iskru a hlavne dávajú podľa mňa dobré lekcie do života. A otvára dôležité témy. Ako sú workoholizmus, deti, ktoré majú všetko a súčasne im chýba to najdôležitejšie, snaha mať dieťa a podobne. Napriek tomu si ale myslím, že nie všetky príbehy boli úplne ideálne dovarené. Niečo tomu občas chýbalo. Mal som často pri sledovaní filmu momentky, kedy som si hovoril, že by sme sa mohli venovať zase niekomu inému. A keď sme sa tam dostali, mal som pocit, že toho mohlo byť viac. Film sa toho snaží povedať veľa, no nevie si to ideálne nataktovať tak, aby niektoré postavy nepreferoval. A to je trošku problém, ak sa zaujímate viac o niektoré iné postavy. A mne sa to stalo. Herecké výkony sú podľa mňa dobré a záver je skutočne skvele spracovaný. Celá záverečná časť v a pred hotelom sú spracované vynikajúco. A som rád, že to nezachádza do roviny veľkého gýču. Možno to nie je Havlíkov najlepší film, no aj tak som zvedavý s čím príde nabudúce a určite sa na to opäť pozriem. Hodnotenie: B+ (27.09.2020)

Možná už jsem hodně naučený ze skandinávských dramat, protože ty Vám nastolí precizní atmosféru a nepotřebují k tomu zbla hudby. Tady je to dramatično na hudbě vysloveně založené. Na nevýrazné melodramatické hudbě, která zní snad 95 minut z celých 97ti minut filmu a chvíli mi trvalo, než jsem to přijal. Také bych asi našel nějakou tu kritiku se závěrem, protože to, co film celý průběh vypráví pak strašně popře. Většinu filmu totiž koukám na strašně smutné postavy, které ve mně svými životy vyvolávali strašnej smutek. Opravdu jsou lidi kolem mě takoví? Nechce se mi tomu věřit. Postavy svým průběhem přechází z extrému do extrému. Po shlédnutí jsem ale pořád měl pocit, že herci se tu vyšperkovali a plno těch postav bylo vysloveně skvělých. Marek Taclík, Lenka Vlasáková a především Jana Plodková předvedli své absolutno. Nakonec musím říct, že jsem byl poměrně spokojený. Točíme tady ty dramata trošku jinak, než jinde ve světě, nemyslím si ale, že by Bábovky byly tak blbý, jak jsou zde hodnocené. Naopak. (26.09.2020)