Wing Commander

Akční sci-fi se odehrává v polovině 27. století, kdy Pozemská konfederace bujuje s impériem Kilrathi, jež obývá zlovolná rasa. Poté, co je zničena pozemská základna,se Kilrathi zmocní navigační jednotky, která umožnuje skoky červími děrami ve vesmíru za linie nepřátel. V cestě jim stojí jen speciálně vycvičenýoddíl, který vedou 3 mladí piloti. Film v režii Chrise Robertse byl natočen podle oblíbené stejnojmenné video hry a praklticky v ničem nevyniká. Vlastně vyniká....jsou zde špatní herci a je to špatný film.... (02.02.2009)

Na strane jednej snímok przniaci odkaz pôvodnej hernej série, na strane druhej technicky nielen na svoju dobu kvalitne spracovaný scifáč, ktorý mal originálne spracované bitky vesmírnych korábov a slušné stíhacie sekvencie. Jasné, veľa toho recykloval a dokonca aj postavy sa snažili vyzerať ako v iných filmoch viď. Matthew Lillardova úloha, ale mne sa to páčilo. Videl som kedysi v kine a mám to aj v osobnej zbierke. (18.08.2019)

Je to hodně špatný film, ale já se u něj vlastně i docela bavil, hlavně proto že poslední dobou jsem z tohoto žánru nic jiného neviděl. A je docela paradoxní že herní předloha měla videosekvence s mnohem lepším obsazením než toto, tak strašně špatné a nesympatické herce musel režisér hledat asi hodně dlouho. 4/10 (27.06.2007)

Chris Blair (Freddie Prince Jr.) a Todd "Maniac" Marshall (Mathew Lillard) sotva dokončili vesmírnou akademii, a hned se ocitají uprostřed války mezi lidmi (a jim spřízněnými tvory) a hnusnými Kiletary (kteří právě získali Navcon, který umožňuje kosmickým lodím přesné výpočty pro pohyb hyperprostorem a ukrývá také souřadnice Sluneční soustavy). S ostatními lidmi na Tiger Claw se musí Blair a Maniac postavit smrtící hrozbě, a získat Navcon zpět. Naštěstí Blairova matka byla z rasy Pilgrimů, kteří mají vesmírné cestování "v krvi", a tak může Blair včas varovat Sluneční soustavu před útokem ... Uh, Wing Commander. Byly doby, kdy grafické karty v PC zvládali jen pár barev, a o nějaké reálné grafické vizualizaci počítačových her jsme si mohli jen nechat zdát. Tehdá ale hry upoutávaly něčím jiným, atmosférou, příběhem. A není divu, že některé z oblíbených her se dočkaly i filmového zpracování, které ale většinou bylo horší než špatné (i když se najdou vyjímky, taková Death Race třeba). A to je i případ Wing Commanderu - když jsem ho viděl poprvé, více než samotnému filmu jsem se věnoval vzpomínkám na báječnou hru, takže mé hodnocení bylo vyšší. Když jsem si nyní dal film znovu, zjistil jsem že je docela o hov.ě, a ani Freddie Prince Jr. a Mathew Lillard s tím nic nenadělají... (24.01.2004)

Díky videohernímu základu by se dal tolerovat poněkud z prstu vycucaný děj, který postupuje přesně v jejich duchu, akční intro, akční sekvence proložené akčními prology plnými akčně patetických řečí o poslední naději Země a závěrečné „akční“ outro Rozhodně se však nedá tolerovat, že z tohoto základu vychází i samotná forma, která díky své poměrně zdařilé trikové stránce dá rychle zapomenout na levné béčko, tedy snad jen v závěru to barevně bliká snad ještě hůř než před dvaceti lety a vykrádá, diplomaticky se tomu říká: „přehnaná inspirace“, jiná díla. Avšak toto inspirování se v jiných sci-fi filmech je ještě stravitelné, nejpodivnější zůstává samotné válčení mezi mohutnými vesmírnými koráby. Ať už režisér Chris Roberts chtěl nebo ne, toto vzájemné ostřelování do posledního detailu kopíruje všechny ponorkové filmy, čemuž se podřizuje i „roztřesená“ kamera Thierryho Arbogasta a výtvarné řešení vnitřku vesmírných plavidel, včetně červených světel, hořících strojoven či napjatě mlčící posádky. Při připočítání takových nelogičností jako je absence ochranných štítů na plavidlech u záporné strany, vcelku nezřízené chlastání whiskey, či chování jednotlivých postav, bude výsledek více než žalostný. A proto, že se film bere smrtelně vážně a zavtipkuje tak často asi jako zachmuřený angličan, bude mé hodnocení takové jaké si zaslouží. (21.08.2005)