Reklama

Reklama

Nejmladší z rodu Hamrů

(seriál)
  • angličtina Youngest of the Hamr's Family
Československo, 1975, 11 h 2 min (Minutáž: 43–73 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Hrají:

Václav Postránecký, Josef Bláha, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jaroslav Satoranský, Jana Paulová, Jaroslav Moučka, Libuše Havelková, Regina Rázlová (více)
(další profese)

Epizody(11)

Jedenáctidílný seriál z pohraničí mapuje třicetiletý vývoj české vsi po druhé světové válce. Od září 1945 a do září 1974 sleduje především životní cestu rodiny Hamrů. Na nejmladšího z nich, Honzíka, připadne záhy starost o celý Hamrův grunt... Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrova pod vedením maminky se rozhodne osídlit pohraničí a získat tak majetek. Po přestěhování se však rodina rozpadá. Nejstarší syn Štěpán s ženou Jiřinou osídlí jinou chalupu, prostřední syn Václav uteče do města dělat automechanika. Otec Hamr při těžké práci dostane infarkt a hospodářem se stává nejmladší syn Honzík. Zůstane s rodiči a z pozice soukromého hospodáře se vypracuje na post předsedy JZD a nakonec ředitele zemědělského podniku. Jeho soukromý život je však v troskách. Jeho velká láska Marie se odstěhuje do města a jeho žena Věra od něj odchází, protože nechce žít na vesnici. K dovršení všeho umírá jeho maminka, kterou velice miloval. Nakonec se však opět sejde s Marií, která má již syna. Oba přijíždí za Janem, aby s ním již zůstali... Televizní seriál, jehož autorem je Jaroslav Dietl, je dalším z řady propagandistických projektů, které v období normalizace oslavovaly socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka. (TV JOJ)

(více)

Recenze (68)

laik_60 

všechny recenze uživatele

Bolo doslova straníckou povinnosťou točiť diela o tom že cesta, ktorú nastupilo csr po vojne pod vedením strany je ta najspravnejsia, k tomu sa podriadovali vsetci, scenaristi, reziséri, aj herci. Dnes sa za to niektorí hanbia, niektorí plačú za zlatými časmi oblúbenosti, a niektorí sa topia v alkohole. Serial o kolektivizácii vidieka, o tom ako sa zvrchu diktovalo čo robiť ako pestovať ako chovať. Pred tym to diktovala strana z východu dnes to diktuje Brusel a trh. :) Hold rolnícky chlebíček nikdy nebol ľahký, ale keď sa dobre upečie nikdy sa ho človek nepreje. :) ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Kladné zprávy: Satoranský je bezpochyby profesionál, jakých se nám zrodilo málo. Role Šulcové, Havelkové, Moučky a jiných je prostě koncert. Vykreslení osidlování pohraničí, zakládání družstev násilím, stranického přesvědčení o Pravdě? je zobrazeno reálně. Zdeněk Liška opět odvedl velice profesionální práci...kdy už vyjde kolekce CD???? Nino Rotta má několik kolekcí, proč ne náš Liška? Záporné zprávy: Dietl, ač velký profík, tu několikrát selhává, děj se vymyká logice. Sokolovský tu režijně selhává každých deset minut ale od něj jsem zvyklý. Je to neskutečně hloupá komunisticko-zemědělská romantická agitka ale s tím jsem počítal. Herecké výkony zejména Hynkové a ostatních vedlejších rolí stojí za hovno. Zdravení Dobrý den, tak známé s Odysey, mezi lidmi, kteří spolu souloží mě tahalo za uši celý seriál. Význam: Seriál zobrazuje, byť tendenčně pravdu o ukradení majetku českým sedlákům. O ztrátě vztahu k půdě a domovu, o ztrátě tradic, které zahubili komunisté. O tom, že do kolchozu i strany se hnali pouze bezcharakterní tupci, velice neúspěšní, žebráci bez páteře, polí a kriminální psychopatické živly s tzv. partyzánskou minulostí. (Vala-Hubert). Je také o příběhu záhumenek a svědčí o tom, že co strana řídila, řídila polovičatě, nebo vůbec. Nakonec násilím stejně Pravdu vždy měla. Jedinými sympatickými postavami seriálu byl můj oblíbený Česťa Řanda: "Voni uvidí co je to hospodařit, sedlák musí myslet mnoho let dopředu". Nebo Bohuš Záhorský, profesor na zemědělce, který jako jeden z mála ví, že i půda potřebuje vědu, jinak se to posere. ()

Reklama

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Jaka radost videt zase Evu Jirouskovou!... Skoda, ze serial neni barevny, a vubec bych rekl, ze obrazova kvalita je nepochopitelne nizka. Jinak je to serial primocary a srozumitelny, tak jak se mi to libi...ja s tim zkratka problem nemam. Socializace zemedelstvi je proste kus historie tehle zeme, at se nam to libi nebo ne... Ale zadna velka agitka to rozhodne neni. ()

jasse 

všechny recenze uživatele

Zas tak úplně propagandistický ten seriál není, a pokud ano, Dietl znal míru a vynahradil to výbornými lidskými dramaty hlavních postav.....Pár ideologických hlášek, ale také spousta životních mouder. A vztah matky a syna by se měl promítat dnešním fakanům ve škole.... Sice mizerná výprava, ale o to lepší herecké výkony, v čele s neuvěřitelnou Libuší Havelkovou. Naprosto hravě zvládla rozpětí od nadšené mladé hospodyně po stárnoucí a umírající vdovu.  A že šla matka Hamrová téměř všem na nervy svědčí jen o jejím hereckém umění. ()

PatoP 

všechny recenze uživatele

Tomuto hovorím kronika tridsaťročného vývoja nášho poľnohospodárstva. Jaroslav Dietl to vykreslil veľmi presne, aj čo sa týka časových horizontov. O hereckých výkonoch je tu škoda sa rozpisovať, boli výborné. Hlavne Libuše Havelková pre mňa navždy ostane maminkou Hamrovou. Celkovo je to seriál, ktorý chytí každého citlivého diváka za srdce. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (34)

  • Nákladní vůz, který vozí vesničany do pohraničí, je z produkce Praga. Značka existovala v letech 1933–1962. (sator)
  • Úsměvně by působilo, pokud bychom vzali v úvahu skutečný věk herců Hamrovy rodiny. Otec Alois (Jaroslav Moučka) by musel s matkou (Libuše Havelková) zvládnout leccos proti zákonům přírody. Jako prvorozený by přišel na svět Štěpán, ovšem jeho rodičům by bylo sedmnáct, resp. šestnáct let. Za pouhé tři měsíce by se narodil Jan (Jaroslav Satoranský) a prostřední Václav (Petr Svojtka) by byl posledním z rodu, o sedm let mladší než Štěpán s Janem. (Robbi)
  • Hamrová (Libuše Havelková) říká o ponožkách: „To jsou pravý jégrovky.“ Název je odvozený od jména Gustava Adolfa Jägera, majitele pletárny v Krásném Buku u Krásné Lípy v Sudetech. Po válce byla jeho rodina odsunuta a továrna znárodněna, rodina v textilním podnikání pokračovala v Bavorsku. Výroba ve znárodněné firmě byla ukončena roku 1947. Slovo jégrovky se však používalo pro podvlíkačky (bavlněné spodní prádlo s dlouhými nohavicemi proti chladu), nikoliv pro ponožky. A protože se děj odehrává v 60. letech, musely být ponožky mnoho let staré. (sator)

Reklama

Reklama