Šťastné a Veselé

Když jsem zjistil, že tento film existuje musel jsem ho vidět...už příběh mi přišel velice zajímavý, zvláštní a zobrazující jiný pohled na 1. SV. Samozřejmě jsem nečekal velké boje, ale spíše vypjaté situace. Od začátku filmu jsem čekal na danou scénu: až všechny tři strany hodí flintu do žita a vydají se na bojiště vstříc osudu. Jak to tak bývá, když už jednou vznikne na daném místě příměří je těžké ho pak jen tak zrušit...a zde je to názorně vidět. Samozřejmě s příměřím řada vojáků nesouhlasila, ale zde byli v menšině i když se také projevili. Kulisy zákopů a vlastně celého bojiště byly velice realistické a pěkné. Nádherně je zde vidět morálka jak Francouzů, Němců tak i Skotů a jak každý národ uvažuje nad danou situací jinak. Nádherně realisticky ztvárněný epický film o frontě, která se rozhodla na Vánoce žít v míru a přátelství. --- Co se to tam děje? – Možná se němci naštvali a chtějí se nechat vzdát (24.09.2006)

Zima 1914, začínající první světová válka. V zákopech proti sobě stojí vojáci Francie a Velké Británie (lépe řečeno Skotska) na jedné straně a Německa na straně druhé. O Štědrém večeru zapomenou na zabíjení a uprostřed země nikoho, mezi šrapnely a padlými, si podají ruce... Velká evropská koprodukce (na filmu se podílely mimo jiné všechny tři státy zobrazovaného válečného konfliktu) přináší velké, emocionálně nabité téma. Toto téma nebylo bohužel ukočírováno - film strhává emoční přepjatost, přílišný patos klíčových scén, nepropracovanost postav, nepřítomnost příběhu a kritického pohledu. Celé dílo ulpívá pouze na povrchu, což je (i pro kvalitní herecké obsazení) škoda. (28.11.2005)

Bol by to silný príbeh, keby nemal dosť závažné nedostatky a z toho prameniacu nedôveryhodnosť scenára. Pán režisér (a scenárista v jednej osobe) pravdepodobne nepovažoval vôbec za dôležité konzultáciu napr. aj s cirkevným historikom alebo liturgom. Inak by sa - dokonca dvakrát - nedopustil takej závažnej amatérskej chyby ako je slávenie sv. omše tvárou k vojakom (čo bolo v r. 1914 absolútne nemysliteľné). Osobne som presvedčená, že obrovským putom pre zúčastnených vojakov nebola len pieseň Tichá noc (alebo ešte staršia Adeste fideles), ale najmä sv. omša, ktorá bola v tom čase slávená v univerzálnom jazyku cirkvi - latinčine, a ktorá zrútila aj posledné bariéry. Práve puto jednoty a viery v Boha napĺňa dôverou - je totiž mimoriadne a neopísateľne silné (pre veriacich aj v súčasnosti, nehovoriac o vojnových rokoch). Je evidentné, že pán Carion, žiaľ, o tomto pute nevie, a preto nepovažoval za dôležité zdôrazniť ho. Zato si neodpustil "kopnúť" do Cirkvi v podobe dialógu vojnového kňaza a biskupa, ktorý vyznieva veľmi účelovo a nedôveryhodne. Škoda. Napriek týmto výhradám film odporúčam. Je natočený podľa skutočnej udalosti. (28.12.2013)

Krásny film o jednej z mála pekných a príjemných nocí, ktoré zasiahli vojakov bojujúcich proti sebe v 1. svetovej vojne. Ľutujem, že tých nocí nebolo viac a ľutujem, že len prostí vojaci, často bez vzdelania, si uvedomovali, aká fraška vlastne vojna je. Príjemný komorný film s veľkým srdcom, správne herecky podaný a zrežírovaný. Akurát škoda, že predabovaním každej bojujúcej strany do českého jazyka, stratila pointa autentickosť a podstatu. 85%. (02.01.2009)

Nádherně lidský film o dobrém v lidských bytostech. Poznámka na okraj, odvelení Němců na východní frontu je v tomto případě možná ne za trest, ale ze strany německého vedení spíše prevencí. Rusové slaví Vánoce jako pravoslavní až v lednu. Leda, že by narazili na jednotku ruského impéria složenou z Poláků, Finů, Lotyšů, Litevců či Estonců. A Rakušané popřípadě by jim mohli dělat Skoty. (01.01.2011)