Rooster Cogburn

V mládí jsem byla velký milovník koní a westernů. Teď po letech jsem se k tomuto žánru díky vnučce a televizi s potěšením vrátila. Tento klasický méně známý snímek vyniká vtipnými hláškami, krásnou krajinou v níž se natáčelo a především skvělými hereckými výkony dvojice filmových veteránů. Jen se mi jevila trochu odbytá opatrnost při přepravě nitroglycerínu, který při otřesech mohl snadno explodovat, jak mi připomněla utkvělá vzpomínka na francouzský film Mzda strachu. Velká spokojenost. (26.03.2018)

Volné pokračování Maršála, které je hodně jiné (a kupodivu možná i lepší) než slavný originál (překonaný i remakem od Coenů), za nějž Wayne dostal svého jediného hereckého Oscara. I na poměry 70. let, která byla bohatá na revizionistické (anti)westerny (deziluzivní drsňárny od Sama Peckinpaha, Malý velký muž, McCabe a paní Millerová aj.), je Šerif Cogburn nezvykle feministický (mj. skvělá ironická hláška o volebním právu žen). Jádrem snímku není zápletka o honbě za nebezpečnými psanci, ale kultivovaná romanticko-komediální linie sbližování šovinistického bručouna (Wayne) se stárnoucí, ale zatraceně umanutou a sebevědomou dcerou reverenda, odhodlanou potrestat zavraždění svého otce (tradičně výborná Katharine Hepburn). Nejpřekvapivější a nejcennější na filmu je, že obě jeho hlavní roviny, dobrodružná a vztahová, si nejen nepřekážejí, ale naopak se bezvadně doplňují. Snímek tak má svižné tempo, děj rychlý spád a mnoho akčních momentů, a přitom také výrazné výkony dua legendárních charismatických herců, mezi nimiž to náramně jiskří. Podobnost s (mnohem slavnější) Africkou královnou jistě není náhodná. Navíc je to jedinečná příležitost vidět K. Hepburn obsluhovat rotační kulomet! ;-) 75 % (18.08.2022)

Tohle je teprve druhý film, ve kterém jsem měl možnost vidět K. Hepburn a zároveň druhým, na němž pracoval Stuart Millar jako rejža. John Wayne již měl dávno po šedesátce a před sebou již jen 4 léta života. Mě v tomto filmu přišel lehce statický, málo pohyblivý. Ovšem vzájemné jiskření mezi dvěma rozdílnými hereckými pohlavími naprosto fungovalo. Jenže za mě snímek postrádá skutečně dramatické přestřelky a opravdové napětí. Zde je snímek řazen i mezi komedie a možná je to víc westernová komedie. Přesto zde prvky dobrého westernu najdeme. Zároveň je tu zmíněno pomalu mizící právo starých ochránců práva sahat po zbrani kdykoli, ale více se zmiňují práva zločinců a nutnost soudu. Přesto jsem našel krásné scenérie. Mě osobně film vcelku bavil, ale k hodnocení přistupuju čistě pragmaticky s ohledem na hodnocení jiných Waynových filmů. (22.08.2022)

John Wayne a Katharine Hepburn je samo o sobě natolik skvělá kombinace, že jí nejde odolat. Navíc oba dva velikáni světového filmu dokazují, že jejich herecké dovednosti nebyly věkem ani trochu otupeny, a to jak ty humorné, tak i ty akční, tedy hlavně v případě Duka. Katharine byla o 14 dní starší a oběma jim bylo v době natáčení již 68 let, ale ani na jednom to není znát. (29.11.2014)

Na sklonku kariéry se John Wayne opět vtělil do jedné ze svých nejslavnějších postav – U.S. Marshala Roostera Cogburna – kterého poprvé ztvárnil v Maršálovi, za kteroužto roli obdržel v roce 1970 oscara. O pět let později se tak jednooký opilec znovu objevil na plátně, kde mu náramně zdařile sekundovala samotná Katharine Hepburn, tedy jedna z nejzářivějších hollywoodských celebrit (v roce 1999 ji dokonce Americký filmový institut (AFI) označil za největší ženskou filmovou legendu všech dob! Jen tak pro zajímavost – Wayne je v mužské kategorii 13.). Setkání těchto velikánů dopadlo takřka na výbornou. Samotný příběh sice již nemá takovou sílu jako True Grit, ale znovu těží z úžasně zahraného Cogburna coby starého křupana a ožraly, který má opět co dělat, aby ukočíroval ohnivý temperament své průvodkyně (rozdíl oproti True Grit je v tom, že mladičkou Mattie Ross vystřídala Eula Goodnight coby starší dáma). Western je to takřka klasický a nechybí v něm několik velmi zdařilých pasáží, především závěr na voru je opravdu bravurní. Dle dobrého zvyku většiny Waynových filmů je zastoupen také humor, byť snaha o napodobení úspěšného Maršála je zřetelná a divák má pocit, že všechno už někde jednou viděl. Ale jak se říká, dobrého není nikdy dost. (11.07.2011)