Max Payne

Jedna z nejfilmovější her taktéž nezfilmovatelná? Je to v hajzlu a na hry bych se už být filmovýma producentama vážně vykašlal. Občas fajnový obrázky (proč sakra celej film nevypadá takhle), ale jinak bída a dějově absolutní průser (Nebyl Payne náhodou totální psanec, kterýmu šlo po krku celý město? Neřádila ve městě tak šílená vánice, která zhroutila veškerou infrastrukturu? A co jste to proboha udělali s Lupinem? A kde je nějaký pořádný finále?). Možná šance, že film zaujme ty z vás, co se s hrou nikdy nesetkali. Pro ostatní totálně nasírací záležitost, zvlášť pro ty z vás, co jedničku dohráli pětkrát a dvojku třikrát, což je můj případ. Kašlu na to a jdu sosat jedničku. (17.10.2008)

Původně jsem tomu vrazil odpad, protože dvojka Maxe Paynea patří k mým nejoblíbenějším hrám a natočit podle střílečky podprůměrný akčňák, kde se v první hodině vystřelí jen symbolicky, je na trest smrti. S odstupem - Mooreův Payne fakt nefunguje. Scénář je i přes haluze s drogou tuctový a kdo je skutečný padouch jsem věděl od chvíle, kdy se ta postava objevila na scéně. Herci mi neseděli typově a hlavně hrají mizerně - Wahlberga mám jinak rád, ale tady je za nesympatické dřevo a Kunis je krásná baba, ale drsňačku jsem jí nežral ani náhodou. A i když se ve finále střílení dočkáme a nevypadá zle, není tu akční scéna, kterou bych si pouštěl opakovaně. Ale uznávám, že vizuál si Moore pohlídal a má tam hromadu pěkných záběrů i nějakou tu atmosféru, byť to střídání deště a sněžení mi přišlo na sílu. Svým způsobem je paynovštější Raid, který se stejně jako hra odehrává v jednom pochmurném baráku a je opravdu temný a fyzický, jen přestřelky byly nahrazeny fighty. (26.03.2009)

Nejsem tak brutálně nasrán jako kolegové, protože na vizuální stylizaci jsem si poměrně vytrvale ujížděl, líbilo se mi i zakomponování Valkýr do studené reality a dokonce bych uměl identifikovat dvě tři scény, které měly atmosféru (úvod, taneční klub, akce v garážích). Ale všechno dobré - a není toho moc - je prošustrováno v matné detektivce s nezajímavou psychologií a s půlhodinovým (a snesitelným) akčním apendixem. Ale film podle střílečky, v níž se za první hodinu střelí jen do pěti dveří na hajzlech, ani nemohl dopadnout dobře. Lepší dvě. (17.10.2008)

Hloupé, nudné, dlouhé (100 minut je na tohle moc). Naprosto bez nápadu. Payne má možná dobrou atmosféru, ale stupidní děj bez jakéhokoliv nového nápadu nebo náznaku originality a neuvěřitelně pitomí herci (až na Wahlberga, který se konečně našel) film kazí, kde jen můžou. Příběh je bez akce (nebo čehokoli) a pořád tam mluví postavy, které se nikdo ani neobtěžuje představit. Hitmana, který má podobné problémy, obhajuju, ale tohle je vážně ostuda. Film, který má jediný účel - ukrást vám 100 minut vašeho života. Nedopřejte mu to. John Moore dokonale promarnil, z čeho mohlo být něco víc. (12.12.2009)

V Novém Yorku sněží. Je všeobecně známo, že sněhová vločka je pevné skupenství vody vznikající v zemské atmosféře a pokud se voda dostane ke střelnému prachu, ten má pak tendenci zvlhnout. A když zvlhne, tak se nestřílí. Jenže tenhle Max Payne zašel tak daleko, že se v něm ani nekouluje, ani nestavějí sněhuláci.. Koncentrovaná šeď bez známek života, které nelze upřít jakousi snahu o stylovost, ale co je to platné, když s blížícím se koncem se dostává divákovi ze strany režiséra jen Moore and Moore Payne.. A to, že je M.Wahlberg neherec, co měl zůstat u vystavování břišních destiček nad horním lemem slipů od Kleinovic Calvina, mi už nikdo nevyvrátí.. (19.03.2012)