Láska za časů cholery

Dostat literární "magický realismus" na filmové plátno se v tomto případě moc nepovedlo. Márquez věděl, proč nabídce na zfilmování své knihy tak dlouho odolával... Těšila jsem se Javiera Bardema a Benjamina Bratta v souboji o srdce jediné ženy, ale tohle téma se v tom filmu jaksi ztrácí. Detailní výčet sexuálních eskapád byl asi pro tvůrce důležitější... (23.05.2010)

Po tom co jsme si přečetl spoustu negativních komentářů zde, jsem se na filmu snažil najít co nejvíce pozitv, ale bohůžel, jednou zase musím dát za pravdu uživatelům csfd, ono je to do doopravdy mizerné. I když zde hraje spusta známých a dobrých herců jsou herecké výkonu všech velmi plytké, jako by ani sami nevěřili tomu, co hrají. Scénář tu velmi dobře vystihl POMO takže ho nebudu dál rozebírat... No o maskách a kostýmech ani nemluvě, ryze odfláklý film. (09.02.2010)

Mike Newell si zprotivil půl planety čtvrtým Potterem. To mu zřejmě nestačilo a tak servíruje romantické drama z přelomu devatenáctého a dvacátého století odehrávající se v Cartageně a... zasazuje smrtící ránu i zbytku populace. 139 minut jsem mlátil hlavou o zeď (díky bohu za sedadlo na kraji), protože to, co jsem viděl, mi způsobilo největší psychickou bolest od návštěvy Crash Road. Javier Bardem tu hraje mladíka, který hodlá „položit své panenství na oltář lásky“, ale protože si jeho vyvolená vezme doktora, stane se casanovou a osouloží přes 600 žen, aby se pokusil na svou milou zapomenout. V reálu to vypadá asi jako celovečerní adaptace telenovely nejtěžšího kalibru, na kterou někdo omylem dostal hrozně moc peněz. Dočkám se tedy slušné výpravy a... a to je tak všechno. Hlavní hrdina z nervozity zvrací, ženy ukazují prsa jak nejčastěji mohou a Newell vám až do závěrečných titulků z nepochopitelných důvodů cpe, že to všechno myslí hrozně vážně. Že je zle pochopí většina lidí už po dvou minutách, kdy se jedna z postav zabije naprosto debilním pádem ze žebříku, tomu zbytku to dojde po patnácti, kdy Newell prezentuje lásku na první pohled nejhůř, jak jsem to v životě viděl. Sem tam na vás sice bafne bizarní soulož (kolik jich tam je celkem jsem raději nepočítal, ale jedna je šílenější než druhá), při které kocour poškrábe drahému Bardemovi zadek nebo maximálně přehrávající John Leguizamo, ale to jsou jediné okamžiky, které jsou vykoupením a jste oprávněni se při nich smát nahlas. Jinak budete jenom trpět, trpět a trpět, protože smát se nahlas celou stopáž vám ostatní lidé v sále asi nedovolí. Já to kvůli slečnám okolo raději ani nezkoušel a vzpomínky, které se mi vryly do paměti mě budou nejspíš strašit do konce života. Neeeeeeeeeeee... 2/10 a nevím, jestli je využívání Blackboxu ve Slováči ještě bezpečné :) P.S. Chudák Márquez, tohle si nezasloužil. (11.01.2008)

Po Goyových přízracích jsem doufala, že už nikdy Javiera Bardema neuslyším ve filmu mluvit anglicky... Chyba lávky. V Choleře má ale aspoň tu výhodu, že stejně jako on mluví většina herců, a proto jeho projev nijak zvlášť nevybočuje. Nic to ale nemění na absurditě Newellovy volby, kdy běžným dorozumívacím jazykem v Kolumbii je (špatná) angličtina. Ta stejně jako se bije s prostředím, bije se i s Marquézovým magickým realismem. Bardemova postava je plochá a nedivím se Fermině, že si vybrala zajímavějšího Bratta:-) Předěl mezi mladým a starším Florentinem, kdy se na plátně zničehonic objeví Bardem je přinejmenším překvapivý a divák si na jeho přítomnost musí nějakou tu chvilku zvykat. Co se týče Ferminy - zase taková krasavice to není a stárnutí jí prostě nemůžete uvěřit (i když se maskéři jistě činili). Uvěřitelný je pouze její hlas, který se postupně prohloubí. Další nedokonalosti vypisovat nebudu, přečtěte si ostatní komentáře:-) K závěru jen musím podotknout, že i přes tu spoustu chyb jsem se v kině nenudila, jak píší ostatní. Příběh mě zaujal (ne ten, který vypráví scénář, ale ten, který věřím že Marquéz napsal) a dohnal mě k tomu, že po knize v brzké době sáhnu... A pokud to stejně udělá více lidí, je to pro pana autora jistě jen dobře:-) (27.01.2008)

Bohužel musím se přiklonit k většině, skvělá předloha plná vášní a temperamentu a naproti tomu film, který ve mě nezanechal nic. Prázdný popis lásky, jednoho muže, která došla naplnění po 53 letech, co Márquezova kniha vystihla výtečně tak to tento film absolutně nevyjádřil. Jen si vzpomeňte na Vyhoďme ho z kola ven, Kena Keseye a Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem, alespoň tedy já si dodnes netroufnu tvrdit zdali je lepší román či film u tohoto filmu vím naprosto jistě, že kniha je nesrovnatelně lepší. (30.07.2008)