Pohádka o mokrosuchém štěstí

Bylo to dobrý než ten mladej vodnickej Janek (Oldřich Vízner) odešel do Prahy za až moc mladou Andulou (Libuše Šafránková). Znázornění potoka a jeho okolí, kde vodník žil bylo takové ateliérově pitoreskní. A když tam seděl starej vodník (Martin Růžek), vypadalo to jak z obrazů Josefa Lady. Jenže jak se to přesunulo do Prahy, tak se z toho stala uřvaná hospodská pohádka. [1217. hodnocení, 38. komentář, 72%] (10.04.2020)

Moc milá pohádka. Vodnické pohádky a ještě ze staré Prahy mám docela rád. Navíc obě kategorie umíme. Tady mají tvůrci navíc přidanou hodnotu v podobě vynikajících herců a povedené hudby. A tak maximum nedám jen proto, že je trochu zbytečně zdlouhavá. Kdyby se zkrátila na hodinku nebo sedmdesát minut, bylo by to dokonalé. (10.04.2020)

Pohádka podle Drdovy předlohy je tak uvzdychaná vodnickým fňukáním, až to nudí. Přitom herecké obsazení je 100%, ale krom chvilkových slovních hříček Tatanáška (V. Menšík) zaujmou pouze tanečky, písničky a jarmarečné prostředí. Výprava je sice na studiovou pohádku výborná, ale scénáristka Anna Jurásková měla nechat vodníky víc jednat než jen fňukat. (01.04.2010)

Pohádka se vším všudy. Od krásného příběhu se šťastným koncem, studiové kulisy, kostýmy až po herecký ansámbl, který je v této pohádce úžasný. Pánové Menšík, Pešek, Filipovský jako poctivý vodníci, Libuška Šafránková jako hodné děvče, které v té chvíli toho štěstí zrovna moc nemělo. Oldřich Vízner jako vodnický učedník, který nepřestává doufat v nalezení své ztracené Andulky. Tyhle Drdovské pohádky jsou opravdové poklady a když se k tomu přidá šikovné zpracování jako v tomto případě, vznikne něco, co už bohužel v naší době nemůžeme moc očekávat. (30.08.2012)

"A vohlídni se taky ve světě po nevěstě !! A ne, aby sis přived kdejakou mantlu pantlu nebo bůhvíjakou hudrmanici !! Koukej si najít někde takovou pěknou Boženu, jakou si vzal ten kníže Oldřich !! Vona stejně musela bejt vodníkova dcéra, když se tak ráda šplouchala ve vodě.." ;) (28.09.2015)