Chlapec v pruhovaném pyžamu

Keby nie toho minimalistického, komornejšieho prístupu, ktorý sa sem moc nehodil, tak by jednoznačne išlo o jeden z najlepších filmov na túto tému, myšlienka bola veľmi silná, tak silná, že už iba sama o sebe dokáže v divákovi vzbudiť vlnu emócií... Tu je krásny príklad toho, ako dokáže byť nevedomosť nebezpečná. U detí sa dá chápať (a ten chalan to hral veľmi dobre), no u dospelých je to priam až trestuhodné. Ten koniec stál po pocitovej stránke za to, vyplatilo sa vydržať. Nadpriemer. 75/100 (04.07.2017)

Několik kamarádů tento film hodně silně vychvalovalo, a tak jsem se na něj těšil. Téma je to opravdu výborné, o tom netřeba diskutovat. Ovšem to zpracování už pokulhává. Hlavním problémem je, že film nepůsobí vůbec věrododně, je plný nemožných situací a celý děj je až neuvěřitelně strojený a hnaný do napínavého finále, které vůbec nepůsobí přirozeně. Režisér chtěl prostě za každou cenu diváka odrovnat, ale otrlejšímu divákovi je jasné, že to je strašně umělé. Ocenit se musí dětské herecké výkony obou chlapců - to byla vážně paráda! Hudba stála taky za to, ale co je to platné, když film nepůsobí tak, jak by měl. Toto téma šlo zpracovat rozhodně lépe! 60% (05.06.2010)

Upoutá pevně, dolehne tvrdě, vyšumí však rychle. Chlapec v pruhovaném pyžamu je snímkem s téměř až středoevropskou atmosférou, který se snaží velikým obloukem vyhnout komerčním charakteristikám - a daří se mu to. Děj plyne kupředu nenuceně, záběry jsou vypilované k dokonalosti, a každá mírumilovná vteřina vyňatá z kamerového okénka je slastí pro oči. Bavilo mě to mnohem více než tuna jiných zajímavějších a dějově přeplácanějších filmů z minulosti, a já se opět utvrdil v tom, že před akčními blockbustery dávám mnohem raději přednost podobným dramatům. Během sledování mi možná trochu vadila občasná nepřesvědčivost dětských postav, ale s tím se při podobném "mladším osazenstvu" musí počítat, Haley Joel Osment byl jen jeden... Herectví pak v tomto případě vyvážil nezapomenutelný David Thewlis, kterému jsem roli zbaštil i s navijákem, a i Vera Farmiga se hodně snažila. Hodinu a půl dlouhá stopáž mi vyhovovala parádně, no a nakonec nelze nezmínit výbornou Hornerovu hudbu. Díky ní si budu poslední záběr dlouho pamatovat. Škoda jen, že za dva týdny si na film samotný nejspíše těžko vzpomenu: i když to bylo moc pěkné, žádné hlubší emoce si z 90 minut bohužel neodnáším... Pohodový a moc hezký film. Děkuji finxovi za skvělý tip! (29.01.2010)

Ano, tento snímek je velmi příjemným osvěžením mezi filmy s tématikou II. světové války, protože přináší něco nového, jiný pohled na holocaust. Začátek je takový pomalý, nic moc se neděje, ale od chvíle, kdy se Bruno setká s Pavlem a posléze Shmuelem, začne být příběh velmi zajímavý a místy dost napínavý. Zvláště pak konec, který byl skvěle vygradovaný (své udělala i výborná hudba). Na plný počet to sice není (prvních 20 minut divák nevidí nic extra zajímavého, což je vzhledem ke krátké stopáži škoda), ale solidní 4* si Chlapec v pruhovaném pyžamu zaslouží. (26.03.2010)

Musím vyslovit naprosté absolutorium.To je přesně způsob, jak nejpůsobivěji vyprávět o holocaustu. V závěru člověk neví, jestli má více přát nevinnému klukovi, aby přežil, nebo jeho rodičům, aby se vymáchali ve vlastní tuposti víry ve svou nadlidskost. Je jedno, jestli ji aktivně vytvářeli, jako Brunův otec nebo se tvářili, že nevidí, nechápou, nevědí. Chvíli mi trvalo, než jsem závěr autorů filmu přijal za svůj, ale pak jsem uznal, že lepší pointa se opravdu nenabízela. (04.04.2010)