Ať vejde ten pravý

Mírné zklamání. Slibný námět byl rozvinut v nejistý výsledek, občas bolestně balancující na hranici hororu, dramatu, dětského filmu a komedie. Jako kdyby tvůrce měl v plánu dva filmy (chytrý a nedětský rodinný film ve stylu Most do země Terabithia a neakční upířinu sázející spíše na postavy a reálie švédských sídlišť), ale peníze měl jen na jeden. Atmosféru film má, bohužel jej shazují ony komické výstupy a nevěrohodně napsané charaktery, výsledný dojem tak zvedá především sympatické úvodní dětské duo a s láskou fanouška 70s italských hororů zpracované gore efekty. (43. MFF KV - 4.7.08) (13.07.2008)

Už od prvních kladných ohlasů a počátku filmu jsem byl zvědavý, co nám Tomas Alfredson po trochu výstředním Fyra nyanser av brunt přichystal. Filmů s upíří tématikou je sice nepřeberné množství, ne každý je však stylizován v takové formě jako je právě švédský snímek Låt den rätte komma in. Na první pohled zaujme skandinávská vizuální stránka, především brilantní souhra světel a stínů nebo kontrast krve a sněhu. V místě zasněženého sídliště vznikne neobyčejné přátelství mezi osamělým a šikanovaným dvanáctiletým Oskarem s přezdívkou “piggy” a novou sousedkou Eli, která se na scéně objevuje pouze v noci neboť je bytostí živící se krví ostatních lidí. Vše je natočeno s takovou grácií, že je výsledný dojem syrově realistický a ve filmu neuvidíte ani žádné nebušené speciální efekty dnešního předigitalizovaného světa a za to patří snímku mé velké díky. Zajímavá je také implementace nových upírských vlastností, jako je např. svolení pozvat upíra do svého bytu nebo útočící kočky, které jej vycítí. Hlavní zápletka se sice odvíjí kolem vztahu mladých bytostí a film není přímo zaměřen na akční či hororovou stránku věci, ale kombinuje prvky lásky, hororu a komedie zároveň. Postupně však nabývá na intenzitě a tak i na krvavosti a jeho výborné vizuální zpracování je doplněno o neméně kvalitní a ponurý hudební doprovod. Na závěr bych podtrhl skvělé herecké výkony obou mladých představitelů, které zaslouží pochvalu. (8/10) [MFFKV 2008] (12.07.2008)

Jsem dojat a zahajuji humanitární (vlastně spíš vampiritární) akci "Solidarita s upíry". Ehm. Celkovou nelogičnost příběhu (např. po Eli nikdo nepátrá ač jí viděli na místě činu i v baráku) ponechme stranou a zamiřme rovnou k tomu hlavnímu. Asi je v pořádku zabíjet, když vás to vlastně vnitřně strašně netěší, stačí, že jste zamilovaní. a já tu jinakost nechápu, protože jsem zapšklý, he. Nechutnost či estetizace násilí, to jsou třeba důvody, proč nemám rád asijské animáky. Tohle bylo něco dost podobného. Obahojoba zvrhlosti jako pouhé jinakosti nebo jak si to mám vykládat? BTW ta fascinace tvůrců krví byla dost zvrhlá sama o sobě. (11.01.2009)

BAFTA Awards - 1 nominacia: Najlepsi cudzojazycny film ________ Priznam sa, cakal som trosku viac, ale aj tak ma to nejakym sposobom vtiahlo do deja a hlavne dolezitu ulohu tu zohrala krasna hudba Johana Söderqvista. Pre fanusikov agresivnych hororov bude tento film prilis nudny, pomaly alebo zdlhavy, pretoze to vlastne ani horor nie je, ako skor drama a detska romantika v jednom baleni. Sikana a ponizovanie na skolach je kazdodennym problemom na celom svete a v tomto filme je tema aj o sikane. _________ Kare Hedebrant - (Oskar) +++ Lina Leandersson - (Eli) +++ Per Ragnar - (Hakan) +++ Henrik Dahl - (Erik) +++ Karin Bergquist - (Yvonne) +++ Peter Carlberg - (Lacke) +++ Ika Nord - (Virginia) +++ Mikael Rahm - (Jocke) +++ Hudba: Johan Söderqvist +++ (05.11.2009)

V jednoduchosti je krása – pro Evropana snadněji ztotožnitelná, než hýřivá americká přeplácanost. Skloubit takovým způsobem protichůdné pocity křehké zranitelnosti se žhavou vášní, navodit atmosféru horoucího vzplanutí dvou zcela odlišných bytostí. Skandinávská symbolika jasného dne a temné noci v romantickém splynutí na lehounké sněhové podušce potřísněné kapkami rudého vykoupení. Chceš poznat slast okamžiku – zamilovaní chlad nevnímají. (27.11.2010)