Jdi, řekni Spartským

Vietnamská vojna a malá nepodstatná americká jednotka niekde vo vietnamskej diere. Akýsi ekvivalent 300 Sparťanov v bitke pri Termopylách - preto ten názov. Ukazuje, že aj takáto mohla byť vietnamská vojna, aspoň v jej začiatkoch. Burt Lancaster s mladým Marcom Singerom to herecky držia nad vodou, aj keď občas "zaperlia" aj niektoré ďalšie postavy. Ono humor je tu napriek nie ľahkej situácii prítomný. Síce to potom nemá takú atmosféru, ale aspoň zabaví. Stopáž by však trebalo skrátiť, scén z veliteľského stanu je príliš a občas nudia. Plusom je, že hoc v niektorých filmoch nezomrú žiadni klaďasi, v ostatných umrie pár radových pešiakov, v tomto umierajú všetky hlavné postavy. (06.10.2020)

1964, Amerika se začíná angažovat ve Vietnamu a účastní se prvních soubojů s Vietcongem. Skupina vojáků drží starou neobydlenou vesnice a odráží útoky nepřítele. Klasický námět válečného filmu, v tomto případě ale fungujícího jen napůl. Nevím, možná to je verzí, jakou jsem viděl, ale záběry v noci byly nepřehledné a sem tam nebylo nic vidět. Vleklo se to a až ke konci jsem se konečně zadíval. Chyběl mi tam nějaký velký filmový moment, který bych si dokázal zapamatovat. Je to jen průměrný váleční snímek, který si ale po delší době asi nevybavím. 55%. (21.10.2010)

Tento film sráží nejen očividně omezený rozpočet, ale především nevhodný výběr herců, kteří by se hodili spíše do Mashe a né do snímku s ambicemi vykreslit realisticky počáteční fázi angažmá USA ve vietnamském konfliktu. Film vznikl v roce 1978, 3 roky poté, co již obě vietnamské republiky splynuly v jednu a v USA bylo toto téma stále nezahojenou mokvající ranou. Tento defétistický, hořkobolný pocit se táhne celým filmem, jehož hlavním poselstvím je, že se USA neměly nikdy do tohoto konfliktu zapojovat. Ač je film zasazen do roku 1964 (před incident v Tonkinském zálivu), vypovídá spíše o době, ve které vzniknul. Hlavně vykreslením a chováním postav, kopírujících standardní klišé "mírového hnutí" o vojácích sloužicích v Namu (např. sergeant opilec, medik kuřák opia). Nejen o tomto posunu charakterů oproti knižní předloze viz její autor (Daniel Ford) v tomto článku: http://www.warbirdforum.com/movie.htm (22.09.2013)

Na obale DVD se dočtete, že jde o film z války ve Vietnamu, ale zapomíná se dodat, že jde o úplné počátky konfliktu začátkem 60. let. Tehdy totiž USA podporovala jednu část Vietnamu proti té komunistické části jakýmisi poradními buňkami. Ty hlídaly vojenské jednotky, samozřejmě americké. Jedné z nich velí generál v podání Burta Lancastera. Už od začátku to má být o tom, jak drsná ta vojančina je, nebere si servítky, všichni i drsně mluví, a když jde o akci, nejsou kompromisy. Jenže okolní nepřátelská atmosféra se postupně zahušťuje a pár drobných přehmatů brzy vede k velké ofenzívě, jíž musí jednotka čelit. A poklud vás to zajímá - POZOR SPOILER!!! - všichni zhebnou, jen na každé straně přežije jeden z mužů (na americké to překvapivě není generál), aby šel a podal zprávu - ne sparťanským, ale americkému kongresu, který posléze do oblasti poslal pořádně vycvičené maníky s pěkně hustou municí... Ale to už je zas jiný příběh. Třeba Čety. Nebo Apokalypsy Now. (15.08.2009)

Filmu chybí esence blockbusterů typu Apocalypse now, Platoon nebo Full Metal Jacket, nicméně hlavně díky Burtu Lancasterovi jde o skvělý snímek z období před vlastním začátkem války ve Vietnamu, kde se to na jihu jen hemží americkými "poradci", kteří vlastně v zemi ani "nejsou"... Sparringpartnera Burtu Lancasterovi dělá Marc Singer a i ostatní více či méně známí herci podávají skvělé výkony. Film ukazuje nesmyslnost smrti kdesi v džungli, kdy se pouze jeden přeživší vrací zpět, aby mohl říct "Spartským", že všichni ostatní padli... (11.04.2022)