VOD (2)
Série(11) / Epizody(256)
Obsahy(1)
Legendární seriál M*A*S*H patří v oblasti komediální televizní tvorby mezi to nejlepší. Výborná komedie z prostředí mobilní vojenské nemocnice uprostřed války v Koreji nám dává nahlédnou do každodenního života postav lékařů, sester a vojáků. Postavy seriálu čekají v prostředí války mnohdy i velmi dramatické momenty, i přesto je ale dokáží prožít s nadsázkou a humorem. (TV Nova)
(více)Recenze (1 240)
Nejoblíbenější postava: Charles. Nejlepší záporák: Frank. Nejoblíbenější hláška: "Řikals, že je mrtvej? - A už je mu líp." Nejoblíbenější dialog: "Nevypadáte jako Číňan. - To by nevypadal ani Ling Čou." Nejoblíbenější epizoda: Příjezd B.J. Největší sympaťák: Traper ("Jsi ženatej? - Tu pomluvu vymyslela moje žena"). Nejlepší generál: "Tady generál O'Reilly." Nejlepší blondýna: Šťabajzna Margaret. Nejlepší doktor: Hawkeye. Nejlepší Libanonec: Klinger. Nejlepší kavalerista: Sherman T. Potter. Nejlepší šéf: Henry Blake. Nejlepší mechanik: Seržant Rizzo ("trvalo mi 11 let, než jsem se stal sežantem. 5 poprvé a 6 podruhé"). Nejlepší granát: Letákový. Nejlepší boxer: Otec Mulcahy ("Protestanti 15, katolíci 3. Ale my se jentak nedáme."). Nejzmatenější špión: Plukovník Flagg ("udržuji se ve stavu permanentního zmatení"). Nejlepší barva: zelená ("tuhle jsem se řízl a tekla mi khaki"). Nejlepší věta na baru: "Ne peníze, ne ohnivá voda." Nejlepší nápoj: Hroznový Nehai. Nejlepší... P.S. Co píše Canakja je naprostá pravda, ale tak nějak jsem si na seriál zvykl, že mi chybí, když ho zrovna nevysílají. ()
Dozvíme-li se, že seriál, o který se zajímáme, má více než 30 epizod, propadneme chmurám a skleslosti; je to očekávání, které se takřka nemýlí. MASH, ta zkratka amerických zdravotních praporů z krvavé korejské války, zvané pro časté frontové přesuny v první polovině jejího trvání také "čtverylková", je velkou výpovědí o stavu americké společnosti na počátku poslední čtvrtiny minulého století. Na rozdíl od filmu a jeho syrovosti, která neskrývá nic z drsností tohoto absurdního, de iure dodneška trvajícího konfliktu, reprezentuje MASH od počátku jakousi zprostředkovanou a velmi vzdálenou variaci na všelidská témata, která je soustavně provozována v kulisách z Korejského poloostrova. Jak víme z amerického dokumentárního filmu o Aldovi, první měsíce a léta seriálu nebyla valná; jeho popularita stoupala pozvolna a začala kulminovat zhruba od 3.-5. ročníku. tj od doby, kdy se podstatně změnil jeho tvůrčí tým, jehož stále viditelnějším protagonistou se stával krok za krokem právě Alan Alda. Výrazněji se v něm také začal zrcadlit povietnamský syndrom, dědictví paralelní války, v níž Američané utrpěli porážku a jež byla v levicově cítící části americké společnosti těžce diskreditována svou krutostí, značnými počty válečných zločinů i zločinců, jež provázely tuto "americkou misi". To všechno vyvolalo velké pochyby, které do aldovské části MASHe vnášejí pocity ne padesátých, ale zcela jednoznačně sedmdesátých let. Tvůrčí dílna, ve kterou se seriál nečekaně proměnil, i celá řada postupných změn, které takto do něj byly vnášeny včetně minimálně jedné generační obměny, docílily již popisovaný unikátní efekt: čím více epizod seriál měl, tím více stoupala jeho úroveň. Řečeno s jistou nadsázkou, Aldovi se podařilo do této tvůrčí dílny vnést ducha dědiců autorských manufaktur všech dob a věků. (U nás obdobné postupy s jistým, zhruba desetiletým předstihem uplatňovala ve svých průrazných avantgardních inscenacích kdysi liberecká Ypsilonka kolem Jana Schmida). Za zmínku stojí, že v přepočtu na standardní časové trvání seriálové produkce se jedná o seriál vlastně ne tak rozsáhlý (počet epizod se tímto způsobem zmenšuje z 255 na cca 60-120). Přesto - nebo právě proto - jde o dílo, které svou mimořádnou kvalitou zasáhlo nejenom amerického a českého, ale z toho, co je známo, i světového televizního diváka. Dílo, které je oslavou lidské poctivosti, slušnosti, pracovitosti, ale i veselosti, shovívavosti k lidským zvláštnostem a odlišnostem, jež nesdílíme, schopností sebeironie, sebesrandy, ale také pochopení pro okamžiky, kdy nevíme kudy kam. Dílo oslavy lidské solidarity a sounáležitosti, tedy toho, co soudobá společnost postrádá snad nejvíce. ()
Klasika televizní zábavy. Sice si myslím, že po odchodu Franka Kuního Ksichta Burnse už to nebylo ono, ale bavil jsem se výborně. A nejenom bavil, leckteré díly poskytují i hodně dospěláckou podívanou k zamyšlení. Zvláštní poděkování si kromě dabérů zaslouží i překladatelé (což není až tak obvyklé). Věřili byste, že v originále je tam nahraný smích? ()
Řadí se k jedněm z mála seriálu podobnýho ražení, který je vtipný i po opravdu dloooouhé době, i když se vtip samozřejmě s každou další sérií pomaloučku ztenčoval. A v některejch chvílích byl Alan Alda a jeho otřesný moralizování a svatouškovství k nevydržení. Kdyby se později tak netlačilo na tu dramatickou linku, udělalo by se líp. A co mi vyloženě vadilo, bylo často opakovaný schéma - člověk s nějakým "válečným názorem nebo válečným problémem", co dostane plný hrsti poučení od všeználka Hawkeye. Nicméně, i přesto všechno se na Mash ráda podívám a hlavně první 4 série jsou velice, velice vtipný (ačkoliv moje nejoblíbenější postava - Charles - přijde až v sériích novějších). Ovšem Frank byl taky super. ()
Kpt. Benjamin Franklin "Hawkeye" Pierce & John "Trapper" McIntyre, plk. Henry Blake, mjr. Frank Burns & Margaret "Štabajzna" Houlihanová, otec Mulcahy, Radar O’Reilly a des. Klinger. --- Sezóna 1-3: Postupem času jsem si tuto sestavu postav velice oblíbil a u každého dílu si více či méně skvěle odpočinul. M*A*S*H se sice řadí mezi komedie, avšak často je svými náměty natolik závažná a řeší tak palčivé otázky ohledně militarismu a politiky USA, že nejednou nastane situace, kdy divák sleduje spíše regulérní válečné drama, jež je odlehčováno humorem ústředních postav, avšak mnohé díly nejsou prosté i emocí. Vesměs každá z epizod poukazuje na absurditu války a otřesné podmínky, jež s sebou přináší. Vtipy jsou tu sarkastické, sexistické, ale také zaměřené na již zmíněnou politiku a válčení. Co se prvních 3 sérií týče, musím konstatovat, že mají co do kvality spíše vzestupnou tendenci. Vychválit je třeba nejen výkony herců všech shora uvedených postav, ale též vynikající český dabing. Po velmi působivé poslední části 3. série jsem zvědavý, jak mne zaujmou následující sezóny, v nichž už nebudu vídat svého oblíbence plk. Blakea a také Hawkeyeho věrného parťáka Trappera. Momentálně se mi zdá, že bez nich to již nemůže být ono. Osazenstvo s B.J. Hunnicutem a plk. Shermanem Potterem. --- Sezóna 4-5: Rozjíždí se v opravdu výtečném tempu a humoru. Potěší nové postavy a zmínky o postavách, jež se vytratily. Zatímco na B.J. jsem si zvykl prakticky okamžitě a tím pádem jsem nemusel oplakávat absenci Trappera, v případě nového velícího důstojníka jsem měl trochu problém. Byl mi sympatický, potěšil ve svém prvním díle narážkou na Klingerovy šaty, čímž se ukázalo, že bude s hlavními hrdiny kamarád jako Henry Blake, ale než jsem mu přišel úplně na chuť, trvalo mi to podstatně déle. I poté jsem však neustále postrádal Henryho Blakea, který byl... prostě jedinečný. Znuděný válkou, proháněl sestřičky, myslel na ryby a celé velení, jež mu bylo svěřeno, jej spíše obtěžovalo. Sherman Potter je více voják, ostřílený veterán, jakýsi "táta" celého tábora. Je skvělou postavou, avšak opakuji - mimika jeho předchůdce mi v seriálu chybí... Po zasnoubení Šťabajzny začíná postupně upadat postava Franka Burnse, což logicky vyústí posledním dílem 5. série, resp. první částí 6. sezóny, kdy na jeho místo nastupuje Charles Emerson Winchester III. Postava, na kterou jsem velmi zvědavý. Momentálně pociťuji určitý smutek po Kuním ksichtu. Holt, člověk byl na něj za tu spoustu dílů hodně zvyklý a jeho prudérnost mě často hodně bavila. Po připojení Charlese Emersona Winchestera a odchodu Radara. Nástupce prudérního Franka mě zaujal od prvopočátku. Není sice takový poděs, nepitvoří se a nehihňá jako pošuk, což se mi na mjr. Burnsovi líbilo, avšak má daleko pestřejší charakter. Není to záporňák, je to prostě osobitý člověk. Je snob i aristokrat, potrpí si na luxus, nemá rád plytký humor, není vojenský maniak jako Šťabajzna nebo Frank. Je také na rozdíl od svého předchůdce vynikající chirurg, čehož si je vědom a dává to ostatním pocítit. Nebojí se povyšovat se nad druhé, ovšem z toho pak dokáže udělat takové gesto nebo čin, jenž vás dokáže až dojmout. Je to prostě skvělá postava, která dokáže zpestřit každý díl. --- Loučení s Radarem je, stejně jako loučení s kteroukoliv jinou postavou, emotivní, ale musím se přiznat, že mi nijak výrazně nechyběl. Klinger dokázal jeho pozici skvěle zastoupit a naštěstí pak odložil dámské šaty, což jsem přivítal s velkou radostí. S postupujícím časem a přibývajícími díly je M*A*S*H víc a víc působivější, zaobírá se vážnými tématy a posunuje se blíže k čistému antimilitaristickému dramatu, jež je občas odlehčeno nějakým tím vtípkem. Poslední epizoda seriálu končí silnou scénou se zakopáváním osobních věcí, což je spolu se závěrečným filmem úžasná tečka za tímto skvostem. () (méně) (více)
Galerie (676)
Photo © 1972 20th Century Fox Television
Zajímavosti (971)
- Majitelku baru u Rosie hrály v průběhu seriálu tři různé herečky. Shizuko Hoshi, Frances Fong a Eileen Saki – ta si ji zahrála nejčastěji, celkem v osmi epizodách. (sator)
- Americká armáda deaktivovala poslední jednotku MASH 16. února 2006. Nástupcem Mobilní armádní chirurgické nemocnice je Nemocnice bojové podpory. (sator)
- Po celý seriál se objevuje zmatečné oslovení majorky Margaret Houlihan (Loretta Swit) desátníkem Walterem "Radarem" O`Reillym (Gary Burghoff), který ji oslovuje „paní“, „pane“ či „madam“. V té době totiž nebyl žádný předpis, který by úředně stanovoval jak oslovovat ženu–vojáka. Zřejmě i proto, že úloha žen v armádě na velících pozicích a s hodností do té doby byla zanedbatelná. Takže zmatenost Radara vycházela z reality, ačkoli mužské chování Margaret nabízí i zde jistý prostor pro dvojsmysl. (sator)
Reklama