Mother and Child

Obrovské zklamání. Ať jen nebrblám, tak ze všeho nejdřív musím ocenit to jediné, čím mě snímek zaujal a tím jsou herecké výkony. Naomi Watts předvedla standartně výborný výkon, které zdatně sekundoval Samuel L. Jackson a svůj prostor naplno využila, od dob Americké krásy nepříliš využívaná Annette Bening. Jenže, co naplat, když se bezesporu zajímavý nápad utopí v pateticky-uslzeném a do jisté míry zbytečně překombinovaném scénáři (slepá dívka..wtf?, přílišné využívání fotografií) a to celé dostane do rukou nepříliš schopný „seriálový“ režisér, který to celé jednoduše naprosto nezvládl ukočírovat. Divák je vhozen do životních osudů tří žen, jejichž charakter, který v průběhu následujících dvou hodin, zažívá až příliš násilnou a nepříliš důvěryhodnou proměnu ze zahořklých, cynických a sobeckých mrch se postupem času, za pomoci nejen (slepé dívky či malé dcery pečovatelky…proč má někdo ten pocit, že do již tak smutného příběhu musí zařadit další postavy, které vzbuzují divákův soucit??.. že to nakonec celé působí tak strašně vykonstruovaně, chjo) stávají zcela jinak smýšlející osoby. Ovšem ke vší smůle a režisérské neschopnosti, to zjišťujeme způsobem, který mě dokáže vytočit a to příliš velkými dějovými skoky, nedostaneme kloudně vyřešenou jednu otázku a hned se zjevíme o „devět měsíců později“ a tím, během pár sekund musíme začít vnímat charakter úplně jinak. Tomu všemu nasadí hořkou pachuť dokonale slzopudný závěr, podpořený vlezlou hudbou, která nemá za úkol nic jiného, než rozplakat i skálu. A já se ptám, proč? To si opravdu někteří tvůrci myslí, že divák neumí sám pracovat se svými emocemi a musí nám je násilně nutit a říkat tak a teď plakej..pche!! Ovšem nepochybuju o tom, že především valnou většinu žen tento příběh skutečně dojme a upřímně si popláčou, takže to splní svůj účel. Pro mě však promrhaný potenciál, který v rukou schopného režiséra mohl být pecka, takhle jsem jen posledních několik minut protrpěl s chutí mrsknout po mé TV ovladačem a tím mé citové utrpení ukončit. Škoda. 50% (25.09.2010)

Odporúča desať z desiatich aktivistov z organizácie Aliancia za rodinu, dokonca určite aj samotný pán Chrokot, pardón, Anton Chromík... No, tentoraz ale musím uznať kvality filmu a tiež vziať do úvahy fakt, že nejaká tá papierová vreckovka predsa len zažila počas sledovania blízky kontakt s mojím enormne vyvinutým nosom, takže... 5* (27.01.2015)

Ci sa to niekomu paci alebo nie, zivot je ako jedna velka skladacka, ktora do seba casom krasne bud zapadne alebo nam nejaky kusok zostane a nevieme, co s nim. Tento film je jedno aj druhe, podla toho, z akeho uhla pohladu sa nan pozriete. Osudy vsetkych zucastnenych su podane s takou preciznostou, ze som s nimi prezivala vsetko, co im vyslo z ust, kazdy ich jeden pohyb. Naomi a Annette boli bravurne, to ako sa jedna aj druha nakoniec vyprofilovalii z chladnych zien (ale kazda inym sposobom) do tych milujucich a oddanych (kazda niecomu inemu) bolo nieco neuveritelne. Niekomu sa moze zdat, ze takychto filmov je vela, ale mne sa nikdy neprejedia a dufam, ze tieto male velke filmy tu budu stale a budu nam stale mat co povedat. PS: Bolo vyborne vidiet Annette zase v niecom zmysluplnom, kde mohla naplno preukazat svoje herecke umenie. (05.09.2010)

Emoční, osudové, nenaplněné, poutavé, matky a dcery. Nádherné a ladné, ale něco mi tam chybělo. Co, to nevím. Rozhodně to ale není snímek k zahození, myšlenek spousty, některé rozumné, jiné zase méně. Annette Bening hrála úžasně chladně, Samuel L. Jackson naopak až velmi starostlivě. Film to není možná pro každého, a i když tu není žádná akce, tak se nenudíte. .."Ella představuje smíření".. (08.11.2010)

Prostřednictvím Karen vidíme jednu z nejkrásnějších proměn prostřednictvím lásky. Která udělala ze smutných, vyschlých očí opět zářící, hluboké okno do duše, vyzařující mír a spokojenost. Zde je nádherně vidět, že každá ztráta nám nakonec přinese něco krásného, nového a nebojím se říci i lepšího než to, co jsme doposud znali. Stačí se nebát otevřít své srdce a vyjít ven. Elisabeth mi hned od začátku byla silně nesympatická. Nemám ráda tento typ žen a bylo mi jedno co se s ní stane. Ona se však prostřednictvím svého děťátka dokázala zbavit veškeré zloby a osvobodit se vůči vztahu ke své matce. A Lucy, která se dokázala díky své lásce k dítěti vzdát i svého manžela. Co mi zde opravdu chybělo byl právě větší vhled do jejich rozchodu. Protože Lucyinu volbu zatím nejsem schopná pochopit, a proto mi tato stránka v příběhu chybí. V tomto filmu jsem opravdu spatřila co udělá s člověkem pouhých pět písmen - LÁSKA. (10.02.2013)