Dar

V dialozích, kdy Susan Sarandon kladla sama sobě a také Pierci Brosnanovi pořád dokola otázky, na které nikdo neznal odpověď, jsem čekala, který z nich to nevydrží jako první a konečně řekne na plnou pusu všechno. On se snažil vydržet co nejdéle nohama pevně na zemi a nemyslet na bolest, ona žila jen pro to, aby se dozvěděla co nejvíce informací. Moc se mi tady taky líbila Carey Mulligan a Johnny Simmons, kterého jsem měla možnost vidět hrát poprvé. Velmi silný film. (21.07.2013)

Omlouvám se všem, kterým se film moc líbil, mě totiž ničím nepřesvědčil. Postavy se chovají i přes ztrátu Bennetta místy dost podivně. Každá samozřejmě truchlí po svém. Ale třeba Susan Sarandon je tak zralá do ústavu. Pro mé potřeby je Dar dosti malým filmem, u kterého jsem jen prozkoumal zda-li mě tyhle rodinné dramata dokáží zaujmout. Zjistil jsem že nedokáží. (25.10.2010)

Obstarožní agent 007 britské MI6 Pierce Brosnan v důchodu v jedné z hlavních rolí smutného, ale přesto výborného filmu. Už víme, že na akčního superšpióna je příliš starý, také víme, že není úplně dokonalý zpěvák, tak co s ním? A vida, přesně tyto dramatické role (jednak zde, ale také ve filmu Nezapomeň na mě) jsou mu přímo ušité na míru. I přes hrozné okolnosti musí být tím, kdo drží (nebo se alespoň snaží) držet rodinu pohromadě a prostor na vlastní truchlení jaksi nezbyl. Proto se snaží událost vytěsnit a nepřipouští si, že se něco vůbec stalo. Jeho manželka se na nehodu pro změnu příliš upnula a stává se z ní pomalu fanatický šílenec. No a zbývá už jen mladší bratr, kterému v tomhle prostředí nezbývá nic jiného, než pro uklidnění si sem tam něčeho šlehnout... Rodinka jak ze žurnálu, ale vše se mění s příchodem Carey Mulligan, která se pro ně (i když to tak velmi dlouho nevypadá) stane spásou a návratem do života. 80% (19.07.2013)

Jako člověk, který o dané problematice ví více než by chtěl, můžu říct, že to je docela věrná sonda do fungování rodiny po ztrátě dítěte. Pravděpodobně díky osobní zkušenosti závěr ale nevidím nikoliv jako happyend, ale jako poměrně tragické prodloužení zármutku, které se schovává za ty zářivé úsměvy plné smíření. Jestli to tak mělo být pochopeno, klobouk dolů. Jen bych měl triviální postřeh pro začínající režiséry: Když na začátku filmu necháte zemřít postavu obzvlášť debilním způsobem hodným Darwinovy ceny - trochu si pod sebou podřezáváte větev pro pozdější budování vztahu postava - divák.. (28.12.2010)

Film o tom, jak se lidé v jedné rodině s různými charaktery vypořádávají se smrtí staršího syna. Matka Susan Sarandon je psychicky labilní a neschopna přijmout fakt, že její dítě je pryč. Otec Pierce Brosnan nikdy nedával city najevo a smutek v sobě dusí snažíce se jít v životě dál. Mladší syn se vzpamatovává ze smrti, kterou moc neřeší, protože bratra neměl moc rád (bratr byl vždy v rodině na prvním místě, zatímco on jen černou ovcí) a do toho se zbavuje závislosti na drogách. Do jejich života ještě vstoupí synova těhotná dívka, která se s ním ještě ani pořádně neznala a hned otěhotněla. Role Carey Mulligan mi dost vadila, i když je to sympatická herečka. Ono přijít do truchlící rodiny s tím, že jsem těhotná s jejich mrtvým synem a jestli tedy u nich můžu žít, protože máti je blázen a po uši v dluzích. Role Aarona Johnsona je minimální (v součtu se jeho postava objeví tak na 5 minut) a tudíž si nemůžeme udělat obrázek o člověku, pro kterého rodina tolik truchlí. Jako sonda do vyrovnání se se ztrátou a smrtí pěkné. (20.02.2011)