Reklama

Reklama

Nanking! Nanking!

  • Čína Nanjing! Nanjing! (více)
Trailer

Jedna z nejkrutějších událostí dvacátého století dostává drásavé memento v podobě kontroverzního filmu, jenž zobrazuje osudy postav z různých stran masakru. Rozsáhlý masakr válečných zajatců, zabíjení civilního obyvatelstva a hromadné znásilňování, k němuž došlo v průběhu sedmi týdnů po dobytí tehdejšího čínského hlavního města Nanking japonskou armádou 13. prosince 1937, dodnes představuje citlivé téma v obou zemích. Navzdory řadě svědectví, několika doznání, i závěrům některých japonských historiků stále oficiální vládní zástupci a především národní konzervativci v Japonsku události zpochybňují, i přímo popírají. Mladý čínský režisér Lu Chuan, jenž se do povědomí mezinárodních diváků zapsal oceňovaným existenciálně laděným thrillerem z Tibetské náhorní plošiny Horská hlídka, k ožehavému námětu přistoupil bez národních sentimentů. Vytvořil fenomenální dílo, jež v zahraničí sklidilo řadu cen a doma se stalo hitem, ale současně vyvolalo i vlnu nevole. Lu si totiž na rozdíl od předchozích i následujících pojednání o nankingském masakru nevybírá jednu reálnou osobnost či fiktivní figuru, okolo níž by vystavěl tradičně pojaté drama. Namísto toho přináší nelineární mozaiku událostí, jimiž diváky provádí asi tucet postav z různých společenských vrstev i stran masakru. Vedle čínských vojáků a civilistů či členů Mezinárodního výboru pro nankingskou bezpečnost, složeného z cizinců přítomných v městě před dobytím, se tak zaměřuje i na několik figur z japonské strany, především pak na řadového vojáka Kadokawu posléze povýšeného na seržanta. Právě jeho vyobrazení coby empatického člověka, drásaného okolním utrpením a ohlodávaného tlakem svých druhů i válečné mašinérie, vyvolalo v Číně vlnu nevole a dokonce i výhružek na adresu režiséra. Přitom film nikterak neznevažuje oběti masakru, ale naopak právě díky svému rozvolněnému impresivnímu vyprávění podává jeho drasticky realistický obraz prostý přemrštěného patosu či opulentní výpravnosti. Ačkoli tvůrci měli k dispozici vysoký rozpočet, film zaujme právě tím, jak se straní tradičních způsobů, jimiž jsou velké historické události obvykle zobrazovány. Celý snímek byl natočený na černobílý materiál a z hlediska kamery využívá jednak reportážní bezprostřednost s převládajícími detailními záběry a expresivním střihem, ale často také komplikované kompozice s velkou hloubkou ostrosti a několika paralelními plány akce. Po právu také podstatná část ocenění, která Nanking! Nanking! získal, byla určena kameramanovi Cao Yu. Snímek se také minimálně uchyluje k užití hudebního podkresu, naopak nechává emocionalitu scén vyznít přes syrový chaos ruchů a hlasů. Vzniklo tak devastující pojednání o velkoměstě, z jehož budov se staly ruiny, ulice byly poseté sutí a mrtvolami a kde smrt přicházela zcela bez varování, ale i ta byla ve výsledku spíše vykoupením z existence plné bolesti, bezmoci a šílenství. Jako takový představuje film adekvátní pomník jedné z nejděsivějších epizod dvacátého století. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (137)

ghatos 

všechny recenze uživatele

Vizuálně úžasné. Jde vidět preciznost v každém záběru. Asijská válečná událost je srovnatelná v krutosti třeba se Stalingradem. Nanking stojí vidět už jen s toho důvodu, jak je jinak natočený. Násilí s bezpráví je zobrazeno, to se však odráží ve formě psychologické agónie oběti. Americké heroické eposy, ruské epochální bitvy nebo evropské realistické snímky - každý přináší originální pohled na 2. světovou válku. Na to, že jde o válečnou tématiku, tak je děj lyričtější (i když dějová linka tam je). Co se týče brutality a explicitního násilí, tak to není tak hrozné. Třeba sovětský film Jdi a dívej se je daleko drsnější. Příběh je někdy táhlý a skoro nudný, nedokáže udržet tempo dvě hodiny. Čisté 3 * . ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Podobně jako Jdi a dívej se ani tento film není o válečné slávě, hrdinství a vítězstvích, ale o obětech, jejichž očima může divák sledovat, čeho všeho je také schopen člověk. Obsahově silné s několika scénami drtícími emoce spolehlivě jako kovářské kladivo. Film vlastně nemá jednotící dějovou linii a je složený z útržků zážitků většího množství postav, ale s ohledem na téma a rozsah celého nankingského masakru by vyzdvižení několika postav na úkor zbytku po způsobu západní produkce dle mého neodpovídalo tématu, takže jde o pochopitelný a myslím i správný krok. Zaujalo mne, že se tvůrci nebáli jako jednu z postav ukázat japonského vojáka, a to v dosti lidském světle. Z hlediska způsobu práce s tématem a pojetím masových scén mi film asi nejvíce připomněl Pianistu, což je z mé strany velký kompliment. Celkově musím dát maximum, a to ne kvůli tématu, silných témat je hodně, ale zpracováním si to zaslouží (na rozdíl od korejských přepatetizovaných filmů jako Pouta války). ()

Reklama

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Ak chcete vidieť skutočnú vojnu bez romantických okrás a už vás otravujú všetky tie filmy o židoch, tak toto je film pre vás. Pripravte sa však na chladnú brutalitu, ktorá sa neštíti ničoho, kde samotné konanie je ťažko vysvetliť, kde Japonci išli za cisára bez rozmyslu, pretože ho považovali za Boha na Zemi a ostatní, s ktorými bojovali boli pre nich menejcenná rasa, avšak k bielym do istého času chovali akýsi rešpekt. Toto je asi ten posledný film, kde by sa dalo niekoho obviniť z citového vydierania, to rovno povedzte, že ste si film neužili, lebo ste nevedeli často rozlíšiť Číňanov a Japoncov, lebo u mňa to tak bolo, aj keď to o tom užívaní je asi prehnané slovo, lebo toto je smutné a kruté. Babyn Jar, Katyň, Osvienčim, či toto sú najsmutnejšie spomienky vojny, aj keď v tomto čase ešte to bola len miestna vojna. Osobne mi dynamická kamera nevadila, keby totiž ten chaos mali nahradiť niečím pomalým a citovým, tak by to bolo desivo neznesiteľné. Záverečnú samovraždu neschvaľujem a uvažoval som, či tomu nedám kvôli tomu aj nižšie hodnotenie, no to je súčasť japonskej kultúry, takže to viem pochopiť, aj keď s tým ani v takomto prípade nesúhlasím, chlap mohol radšej začať pomáhať vo veľkom. Surové, no podľa reality, podľa mňa jeden z najlepších vojnových filmov. Odo mňa 9 z 10 bodov. ()

strougy 

všechny recenze uživatele

Na místo realistického zpracování jednoho obrovského válečného zvěrstva se člověk dočká příběhu točícího se kolem "bezpečné zóny" a různých lidí s ní spjatou. Problém je v tom, že postav je příliš mnoho a tak místo živoucích osob zůstávají jejich povahy a motivace jednání pouze načrtnuty a zejména v tom, že kromě působivých a naturalisticky natočených scén toho, co Japonci prováděli, se film často posouvá dál pomocí odporně patetických scén, kdy se postavy spolu dlouze plačtivě loučí, kdy ženy dobrovolně vystupují za doprovodu sentimentální hudby z davu pro záchranu kolektivu a zajatci tváří v tvář hlavním kulometu veřejně deklamují nesmrtelnost vlasti. Navíc předčasné vyvrcholení filmu nastane už zhruba ve 2/3 v podobě osudu tajemníka Tanga a zbytek je v podstatě do nikam vedoucí sestřih tu brutálních, tu uslzených záběrů bez závěrečné katarze. Slabé 2*. ()

Cedr 

všechny recenze uživatele

Velmi krutý snímek, který díky skoro dokumentárnímu pojetí působí dost silným dojmem. Bohužel i snímek o sebesmutnějším a sebedrsnějším konfliktu musí podle mě diváka nejen šokovat, ale i "bavit". A to Nanking Nanking moc nedělá. Jde o kvalitní zobrazení tohoto u nás malo známého válečného konfliktu, ale jako film je to celkem nudné spojení drsných scén slabým příběhem a nevýraznými postavami. Jako dokument byt o fungovalo líp. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (12)

  • Hodně se volalo po tom, aby byl film vymazán z historie čínské kinematografie. (Cheeker)
  • Film strávil dlouhou dobu u censorů. Šest měsíců trvalo úplné schválení scénáře a dalších šest měsíců se dokončovaly úpravy, aby byl film schválen. (Cheeker)
  • Počet obětí masakru není znám. Mezinárodní vojenský tribunál pro Dálný východ odhadl jejich počet na 260 000 civilistů, jiné odhady ale hovoří až o 430 000. Počet znásilněných je odhadován na 20 000 až 80 000. (Herr_Flick)

Reklama

Reklama