The Last Man on Earth

Oficiálně snad úplně první zfilmování Mathesonovy předlohy, a do dneška asi i to nejpovedenější. Tím neopovrhuju poslední Lawrencovou verzí, tahle stará je však rozhodně uvěřitelnější. A není to jen díky uhrančivému projevu Vincenta Price, ale hlavně díky komornějšímu (rozuměj levnějšímu) rázu. Vylidněné město je tu pořád, ale tam, kde "Já, legenda" nepochopitelně použila digitální efekty, tady si tvůrci vystačili s lehkým make-upem. Mutanti tu tak připomínají Romerovy zombíky z jeho slavné prvotiny, dokonce se stejně šourají a vstávají z hrobů, jen se bojí zrcadel a česneku. Postupně sice upadá ta stísněná atmosféra z první třetiny, ale proč ne, celkově jsem rozhodně spokojenej. (30.10.2012)

Story , atmosféra, pointa aj Vincent Price sú super. Ale tá hrozná béčkovosť a poňatie zompírov, či čo to malo byť celý film strašne zhadzuje ( každá jedna akčná scéna je na smiech) Niektoré filmy skúšku časom bohužiaľ neprežijú a verím že ani v ´64 tom nebola žiadna bomba 6/10 btw. je to adaptácia rovnakej knihy ako tiež podobne rozporuplný I am Legend s Willom Smithom (02.12.2014)

Zaujímavé, ako niektoré staršie filmy dokážu evokovať súčasné udalosti. Pri Soderbeghovej Nákaze (Contagion, 2011) je podobnosť až desivo presná. Starší film Posledný človek na svete (1964) pripomína súčasnosť len rýchlo šíriteľnou nákazou. Dôsledky sú ale vo filme fatálnejšie. Posledným naozaj človekom ostáva muž, pracujúci v medicínskom výskumnom centre na vývoji vakcíny proti vzduchom a vetrom sa šíriacej nákaze. Vakcínu síce neobjaví, ale z neznámych dôvodov prežíva. Jeho osamotené trojročné plahočenie má však desivú podobu. Každý deň opakuje rutinu s likvidovaním nakazených, z ktorých sa po západe Slnka stávajú až príliš živí a smrtichtiví zombíci. Takže na ich elimináciu je potrebné draculovsky osvedčený kôl do hrude, benzín a oheň. Nekonečná osamelá mäsiarčina. Ako terapia slúžia platne s obľúbenou hudbou a púšťanie si domáckych filmov so zábermi šťastnej rodinky. Lenže, čo z toho, ak manželka je v truhle a nikde nikto? Alebo žeby predsa? Nuž, nekonečné likvidovanie nezlikvidovateľného ľudského odpadu dopadne nezvratnou logikou i na posledného muža. Pretože (spoiler): Kto čím zachádza, tým aj schádza. Táto pravda je známa prinajmenšom z doby straých gréckych bájí a povestí. V nich krutého a bezohľadného lupiča Sinisa, ktorý likvidoval svoje obete priviazaním o vrcholky dvoch borovíc, ohnutých k zemi; následným uvoľnením vrcholcov sa telo nešťastníka roztrhlo na dve polovice, tak tohto sadistu zabil hrdina Théseus tým istým spôsobom. (koniec spoileru). Skvelý herecký výkon ikonického Vincenta Pricea, však nestačí prekryť fádnu monotónnosť prežívania, trochu oživenú v poslednej tretine filmu. (03.07.2021)

Natočené podľa knihy Richarda Mathesona "I am Legend". Snímka začína raňajším budíčkom Vincenta Prica do ďalšieho stereotypného dňa. Noc je vždy ťažká, zaspávať za zvukov dobíjajúcich sa zombíkov do domu nie je ktovie čo a tak ráno nabrúsi pár kolíkov a vydáva sa do mesta ich pár pozabíjať. Keďže títo zombíci majú vlastnosti upírov tak cez deň spinkajú ako batoliatka. Prebodnutých ich potom spaľuje. Asi v tretine filmu nasleduje flashback kde sa pekne dozvieme čo sa vlastne stalo. Prekvapivo atmosferický no škoda tej poslednej tretiny kde to už nie je vončo. Ale vždy lepšie ako podivný The Omega Man (1981) s Charltonom Hestonom. (23.06.2007)

Rozbití na tři samostatné kapitoly snímku zcela určitě neprospělo a přechod z apokalyptické vize budoucnosti do rodinného dramatu a závěrečné důchodcovské akční pasáže je zbytečně roztříštěný a nesouvislý. Místo očekávané deprese plné vnitřních monologů se dočkáváme tupé retrospektivy s ještě tupějšími herci a nezbývá než litovat, že název tohoto díla nelze brát doslovně. Atmosféra, která se zpočátku dala krájet, nadobro mizí a s ní i celková uvěřitelnost vyprávění. Scénárista odvedl standardní strojovou práci a nedokázal oživit epizodní postavy na malém ani hlavního představitele na velkém prostoru, což je vzhledem ke geniálnímu obsazení klíčové role velká škoda. Důkaz, že výtečný námět s uchvacujícím úvodem někdy přináší velké zklamání. (09.07.2005)