Režie:
Xavier DolanScénář:
Xavier DolanKamera:
Stéphanie Anne Weber BironHrají:
Xavier Dolan, Anne Dorval, François Arnaud, Suzanne Clément, Niels Schneider, Manuel Tadros, Benoît Gouin, Patricia Tulasne, Monique Spaziani (více)Obsahy(2)
Částečně autobiografický příběh o sedmnáctiletém homosexuálovi Dolanovi, který začne být
posedlý svou matkou díky jejich bouřlivým vztahům v době, kdy objevuje tajemství dospělosti a
potýká se s prvními vážnými nástrahami života.
Hubert Minel nemá rád svou matku. Sedmnáctiletý mladík jí domýšlivě opovrhuje a vidí jen
nevkusné svetry, kýčovité dekorace a drobky uvízlé v koutku jejích úst, když žvýká. Kromě těchto
iritujících přízemních maličkostí se však na jejich vztahu podepsala také výchova plná manipulace a
zneužívání pocitu viny. Hubert, zmatený a rozervaný milujícím a zároveň nenávistným vztahem, který
ho každý den víc a víc užírá, se prodírá mystériem dospívání obyčejně a typicky. Objevuje krásy
umění, zkouší zakázané, otevírá se přátelům, sexu a společenskému vyloučení.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (132)
Šokantní a nesmírně laciný název, který měl zřejmě přitáhnout diváky, je v rozporu s poměrně krotkým vyprávěním o problémech pubertálního chlapce s jeho matkou. Jako prvotina 20letého(!) mladíka to není špatné, i když o nějakém zázraku tu nemůže být řeč. Doufám, že se Dolan ve svém dalším počinu vyvaruje samoúčelných záběrů, jejichž zdejší zařazení postrádá jakýkoliv smysl (efektní obrázky dokáže natočit každý, tím podstatným by měl být přínos pro samotný film). 6/10 ()
Zabil som svoju matku znie dosť pózersky kontroverzne a Dolan takýmto spôsobom aj debutuje. V určitom smere sa jedná o debut par excellence, to v momentoch, keď sme ako diváci prinútení sa zamyslieť nad vlastným vzťahom k rodičom či už dnes, alebo v minulosti. Na druhej strane nám ťažko budú postavy nejak zvlášť sympatické a mám pocit, že ich chovanie proste nezodpovedá v tejto forme našej životnej skúsenosti. To odhliadnuc od faktu, že podobné problémy zažívajú všetci. Dolan však formálne v mladom veku machruje a ja sa teším, kedy sa z neho stane vyzretý muž a pripraví nám zrelé diela vzhľadom na svoje životné skúsenosti. Minulý rok sme videli Mami, čo je skoro až dvojička voči tomuto debutu, ale akosi v ňom onú vyzretosť cítiť viac. Proste je to lepší film. Tento je tiež dobrý, búriaci sa kedysi ako James Dean a River Phoenix (všímajte si mizanscénu), ale viac asi znamená pre Dolanových rovesníkov a rovesníkov jeho mladých hrdinov. ()
Vzhľadom k tomu, že ide o Dolanovu prvotinu tak je to rozhodne pozoruhodný výkon, chalan má neskutočný potenciál. Hlavne keď uvážime, že si tu prakticky všetko robil sám. Po technickej ani hereckej stránke toho nie je moc čo vytknúť. Čo mi predsa len vadilo je pochopiteľná nezrelosť jednotlivých dramatických scénok, z hádok matky so synom sršala naivita a detinskosť a celkovo tomu chýbal nejaký hlbší zmyslel, nejaký nápad ktorý by snímku po dramatickej stránke pomohol hlavne v emotívnej a myšlienkovej rovine. Ono hodiť len tak do pléna pár citátov alebo filozofických výňatkov nestačí. Takto na mňa film pôsobil ako niečo v tom zmysle, že prišlo, odišlo a dobre sa na to pozeralo, ale nič viac v pozadí, len tma a prázdnota. 70/100 ()
Milý malý film, který kdyby méně tlačil na pilu, mohl být velký. Za normálních okolností by to bylo tak na tři hvězdy (celkem nápaditě nasnímané /šálky, nevěsta,.../, dobře zahrané /i když někdy méně by bylo více/, výborná hudba, nicméně jen průměrný námět, byť částečně autobiografický), ale vzhledem k tomu, že to dělal Dolan v takovém mládí (*1989), tak je to hvězda navíc. Škoda že se nevěnoval víc vztahu s Antoninem, klidně mohl oželet nějaké balastové sekvence (proč př. to zmlácení?) v jeho prospěch. Nicméně se jistě máme v budoucnu od Dolana na co těšit. ()
Xavier Dolan v devatenácti letech usedl za režisérkou a scénáristickou stoličku a natočil J’ai tué ma mère. Tedy film, který je na jeho věk až příliš vyzrálý (a potvrzuje fakt, že stejně staří čeští "filmaři" natáčejí kýble hnoje zabalené do studentských filmů) a už tady Dolan nepopírá lásku ke Kar-wai Wongovi či Jean-Luc Godardovi. Dialogy jsou opět vybroušené, hudební složka brilantní, myšlenka filmu příliš pravdivá a Dolan "začíná" objevovat Pop-Art, který ještě více využije v dalších filmech. Jo a abych nezapomněl, emoce na každém rohu! ()
Galerie (41)
Zajímavosti (6)
- Xavier Dolan napsal scénář filmu ve svých 16 letech. (dwdb)
- Snímek si po své premiéře na filmovém festivalu v Cannes v roce 2009 vysloužil osmiminutový potlesk publika ve stoje. (oje)
- Práva na uvedení filmu byla po premiéře prodána do více jak 20 zemí světa. (Wences)
Reklama