Rubber

Určitě to má své vtipné momenty, ale sám bych se na něco takového nikdy nepodíval. Takhle nám film posloužil především jako zvuková kulisa, jelikož byl v 80% celkové stopáže nudný a nebo prostě divný. Začátek jako parodie ještě celkem ušel, ale postupně to bylo čím dál horší. Obzvláště ten konec jsem již vůbec nepobíral a dle mého se v tom museli ztratit i samotní tvůrci. Nedá se říci, že bych to celé pochopil a rozhodně to nebylo tak zábavné, jak jsem doufal, ale sledování zpětně nelituji. (21.09.2019)

Je nejaký dôvod prečo je Spielbergov E.T. hnedý ? Existuje dôvod prečo bol vo filme J.F.K. zabitý prezident ? Nie, nejestvujú žiadne dôvody. Taktiež nie je žiadny dôvod, aby sa v piesku arizonskej púšte prebrala k životu pneumatika a začala zabíjať všetko živé okolo seba. Napriek tomu sa to stane. Najmodernejší z moderných filmových umení síce v sebe skrýva myšlienku, otázkou zostávajú vyjadrovacie prostriedky. Tento film bude buď zatracovaný alebo určitým spôsobom skultovnie. Napriek niektorým nápadom ( úvodné sekvencie, sexisticky bizarné lákanie pneumatiky k figuríne ) je road movie ako šla guma na vandrovku chabým pokusom na celovečerný film. (04.05.2011)

Tento projekt mě zajímal už když jsem poprve slyšel zápletku o vraždící pneumatice. To jsem ale ještě nečekal, že to nebude žádný horor, že tam bude publikum, že bude mít pneumatika telekinetické schopnosti a že budu hodinu a půl koukat na gumu, která vždycky jen někam přijede a ji nejbližší předmět exploduje. Furt dokola. Nuda a obrovské zklamání. Nejsem si ani jistý jestli to stálo vůbec za smrt toho škorpiona. 30% (04.04.2011)

Malá festivalová událost o neobyčejné pneumatice, která díky telepatickým schopnostem vyvraždí jeden pouštní zapadákov. Námět je sám o sobě absurdní, ale jak je divákovi přímo řečeno v jeho úvodu, ne všechno má svůj důvod. Rubber je hlavně nápaditým experimentem, v němž se divák stává přímým účastníkem následujících událostí. Snímek postrádá scénář, ale bohatě mi to vynahradil gumový hrdina. Pneumatika se jménem Robert je totiž nehorázný sympaťák i přesto, že nemá plešatou hlavu a hubu plnou keců. Jeho počínání se moc neliší od toho našeho: vyspí se, ráno zkoukne v televizi aerobik, vysprchuje se a maže někoho oddělat. Bouchající hlavy se mísí s černým humorem, existenciální drama splývá se sociální satirou, a do toho vyhrává nadupaný soundtrack plný elektro-dance rytmů. Přesně za tohle a vtipný konec navrch si Rubber získal mé sympatie. (28.02.2011)

Pomerne trefná parafráza na súčasný konzum a divácke očakávanie. Hra s divákom na veľmi prešpekulovanej úrovni a zároveň plná scudzovákov. Dupieux si ide svojou vlastnou cestou diváckej popularity. Buď ho podľa mňa máte radi, alebo vám jeho štýl strašne nesedí. Filmy totiž majú takmer nulovú hodnotu a pointa sa uprostred tej žánrovej paródie doslova stráca, ale zároveň je to značne prekročenie žánru ako takého. Určitým zvráteným spôsobom ma to bavilo, aj keď som čakal väčšie úchylnosti. Minimálne nejaký intímny akt medzi Mesquidou a Robertom. (10.10.2015)