Projekt X

Jojo, tyhlencty kalby já dobře znám. I když u mě probíhají krapítko odlišně, anžto jsem malý tlustý plešatý a osamělý, čili nemám žádné přátele a musím si vystačit sám se svým laptopem. Občas si na večer sednu doma do kuřárny, vezmu s sebou noťas a nezřízeně chlastám. Vzhledem k létům tvrdého tréninku na mě alkohol působí jen minimálně, přesto jsem si z čiré zvědavosti naposledy zapisoval deset fází, kterými postupně, s přibývajícím alkoholem, prochází moje mysl. Zde jsou moje postřehy: 1) Rudnou mi tváře. Debilně se usmívám a myslím si, jak jsem roztomilý. 2) Pobroukávám si a tančím do rytmu nejlepších písní od Karla Gotta. Jde mi to výborně. 3) Píšu si s holkama na facebooku a všechny mě nespoutaně balí, nedokážu si to vysvětlit. 4) V rádiu začali hrát Kluse. Nostalgicky pláču a chci změnit svůj život. Udělám pro to vše! Pak moji pozornost zaujmou sušenky na stole. 5) Chci si zapálit další cigaretu, ale všechny za podezřelých okolností zmizely. Oblékám si negližé a vyrážím do nejbližšího baru pro krábu. Po cestě hlasitě zpívám Anetu Langerovou a se všemi se přátelím. V baru požádám barmana o ruku a po odmítnutí se vracím domů. 6) Cítím se výborně. Kouřím pivo, piju cigára a je mi fajn. Píšu na facebook status, který nedává smysl, a strašně se tomu směju. Jsem tak zábavný! 7) Po cestě na záchod jsem zakopl o kočku a to žádnou nemám. Zadávám si do googlu fórum asijské ekonomiky a opravuju Číňanům gramatiku. 8) Klávesnice na notebooku se začíná chovat podezřele. Písmenka samovolně mění svoje pozice, nemůžu najít enter. Čísla zmizely úplně. Mluví na mě kaktus. Nechápu… proč furt otravuje. Toužím po sexuálním styku se svojí čivavou, ale ihned myšlenku polykám, nemám totiž kondom. 9) Nemůžu najít správný východ z místnosti. Vždycky když projdu dveřmi, vrátím se na stejné místo. Podlaha začala dělat přemety a ze stropu začalo sněžit. Umím mluvit klingonsky. Na návštěvu přišel Tokijský novoroční ohňostroj a dvě prostitutky. 10) Jdu si do lednice pro druhé pivo. (24.03.2014)

Během stopáže se z toho stane spíš hororový thriller než komedie. Ale co, scénář a dramatičnost z pohledu neviditelné první osoby funguje, dává to dost pocit autentična, jen ten konec mohli završit něčím lepším než klišoidním zákončením děje a rozšířenou informací účastněných (ve skutečném životě) v podobě titulků. Takhle lehké zklamání. Hodnocení s odřenýma ušima. (25.01.2018)

Dobrý pokus. Výsledek je ovšem rozporuplný. Mladý borec se chce stát oblíbeným a tak u sebe doma uspořádá akci. Ale není to ledajaká akce. Jeho kámoši totiž zařídili, že o ní ví celé město. Jenže večírek se samozřejmě zvrhne... Celé je to točené ruční kamerou z pohledu první osoby. A teď mé výtky. Tak nejdřív mi přišlo hodně divné, že po tom, co ti borci za celou noc vypili, se pořád drželi na nohou. V Americe se sice prodává tvrdý chlast jenom do 20% a pivo má jenom 2%, ale i tak. Pak taky samozřejmě naprosto naivní americká idylka, že totální loser sbalí tu nejhezčí holku na škole. No a to jak tam pak naběhl ten borec s plamenometem, to už byla úplná kravina. A že ho jeho otec na konci za totální demolici jejich baráku ještě pochválil, už snad ani nekomentuju. Prý tam bylo kolem 2000 lidí, tak určitě. "Go home, Robert!" :D (21.02.2013)

Thomas (Thomas Mann), Costa (Oliver Cooper) a J.B. (Jonathan Daniel Brown) se snaží uspořádat narozeninový večírek, kde by oslavili Thomasovy sedmnácté narozeniny. Vše jde ze začátku podle plánu, ale s narůstajícím počtem návštěvníků se vše začíná vymykat z rukou. Většina filmu je natočena netradičně z pohledu kamery Daxe (Dax Flame), který celý večírek dokumentuje. Určitě vyčnívají scény s nasraným liliputánem, přivázání pejska k nafukovacím balónkům a drogový dealer T-Rick (Rick Shapiro) s plamenometem. (12.05.2012)

Další z produktů americké „filmové“ tvorby, v němž se v celé své nahotě odkrývá naprostý kulturní a morální úpadek zdegenerované západní společnosti. Jsem upřímně rozhořčen, pohoršen a zděšen způsobem zábavy buržoazní mládeže, jejíž rodiče evidentně v bezohledné honbě za mamonem zcela opomněli výchovu základních společenských a lidských norem. Nebo snad rezignovali? Dílo by bylo možné považovat za nastavené zrcadlo, v němž můžou američtí pubescenti, bezradně a bez zkušených rad se probíjející životem, vidět sami sebe v plytkém, obscénním divadle plném drog, nechráněného sexu a zpátečnické, tzv. rapové hudby se značně pokřiveným názorem. Je zcela typické, že jediná pokrokově smýšlející postava, proletář T-Rick, je zde karikována do podoby věčně zfetovaného a retardovaného distributora omamných jedů, jehož občanská vzpoura proti prohnilé kapitalistické společnosti je uhašena a zadupána do země tvrdou podrážkou represivního orgánu vedeného obludným, hrabivým molochem Wall Streetu. Můžeme být šťastni, že v naší svobodné, socialistické zemi jsou mladí lidé neomylně a neochvějně vedeni takovou organizací, jakou je SSM, k příkladnému plnění pracovních, studijních a občanských povinností a k aktivní účasti na urychlování sociálně ekonomického rozvoje naší společnosti v rámci revolučního učení dělnické třídy marxismu-leninismu. A je pouze zpátečnickým bludem, že se naše socialistická mládež nedokáže spokojeně a bezstarostně bavit i v rámci konvencí a bez přemíry alkoholu a návykových látek! Viz foto. (31.08.2012)