Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Revírní inspektor Čadek sleduje stopu právě propuštěného kasaře Kočky s cílem zjistit, kam zmizely peníze z poslední loupeže. Cesta vede do nechvalně vyhlášené putyky matky Klouzandy. Zde se Kočka setkává s udavačem Kartou, který ho dostal do vězení. Poté Karta náhle zmizí a z Kočky se stává nepolapitelný fantom. V téže době umírá starý Číňan Wang-li, jehož posledním přáním bylo být po smrti odeslán v zaletované rakvi zpět do vlasti… Koncem protektorátu sáhli filmaři již potřetí po díle Eduarda Fikera. Adaptace jeho románu "Zinková cesta" dostala původně název "Znamení kočky", snímek režíroval J. A. Holman a do hlavní ženské role byla obsazena Lída Baarová. Práce však přerušily události kolem konce války. Film dokončil po úpravách scénáře, přetočení všech scén s Lídou Baarovou a změně titulu na 13. revír režisér Martin Frič až v roce 1946. V hlavní roli se tak vedle Jaroslava Marvana objevila mladičká Dana Medřická. (Česká televize)

(více)

Recenze (127)

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Rada Vacátko si podává ruku s nelítostným americkým noirem - asi tenhle pocit u mě vyvolala tato velmi zajímavá detektivka natočená těsně po válce. Frič zde zúročil svojí řemeslnou obratnost a vytvořil dílo, jež má atmosféru a styl, odehrává se v zajímavém prostředí a kromě řady figurek přináší i dvě životné postavy, mezi nimiž to pozoruhodně jiskří - Marvan zde dovádí k dokonalosti své typické role pánů radů a policistů a více než o 20 let předznamenává svojí legendární roli v seriálu Hříšní lidé města pražského a Dana Medřická živelně ztvárňuje nejednoznačnou postavu s tajemstvím, jež je jakousi umírněnou postavou zámořských femmes fatales a nese i jejich osud, její výkon má sice své mouchy, ale přesto působí v porovnání s dobovým standartem svěže a slibně - sice bylo nefér zbavit se Baarové v její prospěch, ale ruku na srdce, Baarová by dle mého mínění seděla typově méně a její herecká odstíněnost by ani po nasbíraných zkušenostech v porovnání s tvárnější Medřickou pravděpodobně neobstála. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Konec války zastihl Lídu Baarovou v pražských barrandovských ateliérech, kam se vrátila po svém útěku z vynuceného italského azylu. Pomocnou ruku jí, tak jako už mnohokrát předtím, podali čeští tvůrci v čele s režisérem Holmanem, který společně se spisovatelem Eduardem Fikerem připravoval scénář svého nového filmu z prostředí kasařské periférie. Nemilosrdný ortel, který byl Baarové přisouzen vzápětí po květnovém osvobození, ukončil veškeré další plány a společně s odcházejícím Holmanem zmizela i naděje na realizaci. Nabízený materiál nebyl ovšem zcela lhostejný Macu Fričovi, který ani na vteřinu nazaváhal a v mžiku připravil nové podmínky pro natáčení. Ve středu detektivního příběhu se znenadání ocitla šestadvacetiletá Dana Medřická, vycházející herecká hvězda nevšedního výrazu, která si v roli Frony, holky se špatnou pověstí, vlastně odbývala svůj opravdový filmový křest. Skvělým sparingpartnerem v roli lišáckého policejního inspektora, který zná pražskou galerku jako nikdo jiný, jí je znamenitý Marvan, přehlédnout ovšem nelze ani rozsahem skromnější herecké kreace ostatních zúčastněných, především uhrančivé Blanky Waleské, Elly Nollové, Miloše Nedbala či L. H. Struny. Danajský dar, kterým zpočátku tento všemi opuštěný a zrazený snímek skutečně byl, se prostřednictvím Fričova režijního vedení stal velkým příběhem lidského neštěstí, kriminálním případem bez šťastného konce. Osud Frony až příliš úzce souvisel s osudem Lídy Baarové, sesazené superstar evropského filmu. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Tak tady máte toho psa. Kočku vám dát nemůžu." Původní knižní detektivku Eduarda Fikera Zinková cesta natočil Martin Frič v polovině 40 .let s velkou inspirací v americkém žánru film-noir s typicky temným obrazem. Noční ulice, temné místnosti a všudy přítomné stíny nejen stylově obohacují vizuál, ale současně i zvyšují napětí v příběhu plném zvratů. Film nechává diváka v neustálém očekávání, co bude dál, od prvních minut až do samého konce. Vedle klasika Jaroslava Marvana zde dostala v hlavní ženské roli velkou příležitost mladá Dana Medřická, která zde dokázala, že z něj brzy bude velká herecká hvězda. Nicméně přes veškerou dokonalost filmu mi přišla Fikerova knižní předloha (kterou jsem četl před zhlednutím filmu) o něco lepší - zřejmě je to výsledkem zkracování mnoha knižních pasáží do adekvátní stopáže, ale přijde mi, že ve filmu na většinu zásadních zjištění kolem celé sítě zločinů, záměn a tajemství přijdou Čadek a spol. nějak moc urychleně, což v knize jim vždycky trvá déle. Proto jedna * dolů, i když uznávám, že knihu si nejspíš přečtu jednou, zatímco film ještě skouknu určitě víckrát. Jinak atmosféra jedinečná a skvěle vykřeslené postavičky kasařského podsvětí první republiky. // Jen tak mimochodem: pobavilo mě, že měl Marvan již tady jako inspektor Čadek ve své policejní kanceláři akvárium, stejně jako jeho rada Vacátko v Hříšních lidech ;-)) ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Jedna z velmi dobrých českých detektivek. Je zfilmována podle knižní předlohy Emila Vachka "Zinková rakev". Na to, že film byl filmován hned po válce v r.1946 je úžasně zdařilý. Hraje zde plno českých hvězd a všichni odvedli bravurní výkon. Není zde zamíchána politika, pouze kriminální případ, který řeší vynikající Jaroslav MARVAN. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nič som pred sledovaním o filme nevedel. Dodatočne som sa dozvedel, že išlo o český noir a Marvan s Medřickou hviezdili. S hodnotením uvedenej dvojice je možné súhlasiť, s významnejším miestom tejto detektívky v dejinách filmu asi nie. Patrí k filmom, ktoré sú tak zaľudnené a tak prekomplikované, že ma dlho pred koncom prestáva zaujímať kto, čo a prečo. Takže príjemné prekvapenie sa pri bádaní po neznámych filmoch opäť nekonalo. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (9)

  • O působení Lídy Baarové řekl filmový odborník z NFA Wolf, že Baarové byl role odejmutá ve chvíli, kdy přišel z Německa pro Baarovou zákaz filmování. Roli přebrala Dana Medřická, přesto některé záběry, zvláště ty z dálky nebo zády ke kameře, zůstaly ve filmu zachovány. (sator)
  • Podle slov Jaroslava Marvana se s Lídou Baarovou natáčelo pouze na oko, bez materiálu v kameře. Když jednou natáčení přerušily sirény oznamující nálet spojenců, odebral se štáb do krytu pod Barrandovem. Tam rozrušený kameraman Stallich prozradil Baarové pravdu. Zbytek natáčení byl poznamenán trýznivým čekáním na příchod gestapa, které však nikdy nepřišlo. (Xell)

Reklama

Reklama