Ledová ňadra

Pár opravdu velmi zručně natočených nervy drásajích scén. Bohužel to ale nemůže zachránit přiběh, který je chvílemi, slušně řečeno, velmi potomý, postavy, které se chovají nelogicky, a hlavního hrdinu (Claude Brasseur; Delon bez ohledu na uvodni titulky rozhodne hlavni roli nehraje), který je velmi nesympatický. (05.04.2010)

Napínavý zajímavý thriller o pokusu záchrany nemožného. Kriminální zápletka: zločin z vášně, v sebeobranně, či v duševním šílenství? Pochyby, chlapáctví navzdory síle a osudu, touha a smyslnost. Tajemno a pro některé šokující vyústění a vystřízlivění s velmi tupou kocovinou. Televizní scénárista Francois Rollin (Claude Brasseur) je optimista, který věří, že potkal svou osudovou ženou a tak rozhazuje statečnými činy ve víru v osud. Ochranitelství se přeměňuje v nechápavé vystřízlivění. při zjištění pravé skutečnosti. Všechno se zřejmě musí zkusit na vlastní kůži. Peggy Lister (Mireille Darc), tajemná a smyslná žena, která umí muže ovládat, aby je pak obětovala jako dar svému duševnímu strachu z mužů. Strach a fóbie přetavené v duševní nemoc, která má tragické následky pro nejednoho jejího ctitele. Právník Marc Rilson (Alain Delon), charismatická osoba se snaží ochraňovat svojí lásku. Používá všechny možné prostředky, a přesto selhává a volí dobrovolný odchod se svojí láskou. Z dalších rolí Marcova manželka Jacqueline (Nicoletta Machiavelli), která se nechce smířit se ztrátou svého muže, Marcův bratr Denis (Fiore Altoviti), oběť svého chtíče, ochránci Steig (Emilio Messina) a Albert (Michel Peyrelon), a policista Eric Carner (André Falcon), vyšetřovatel vražd. Působivé, napínavé, truchlivé. (18.04.2011)

Na Ledových ňadrech je s odstupem doby asi nejzajímavější herecký výkon Clauda Brasseura, který zvládá charakterní herectví lépe než Alain Delon. Mireille Darc jako záhadná žena odvádí svůj standard a vlastně se nemusí ani moc snažit. Její vizáž hraje tak trochu za ni. Film je nejsilnější tehdy, když ještě neodhaluje, kam směřuje. Scénáristická hra pohříchu nevyšla zdaleka tak dobře, jaké byly možnosti. Zkrátka indicií, oč tu jde, získá všímavý divák záhy poměrně dost. Nehledě na to, že Lautnerova režie není bůhvíjak oslnivá. Celkový dojem: 60 %. Řekl bych, takový standard žánrové tvorby Francie 70. let. (06.12.2015)

Dokonalý thriller je ten, u kterého se bojím i po stodvacáté. A u Ledových ňader se bojím pokaždé. Hrozně se bojím u scény ve sklepě (výtah + vozík) a celý film se bojím o Clauda Brasseura, protože je to takový hodný a bezelstný ňouma, že snad ani není možné, aby to přežil… Mráz mi běhá po zádech z chladného a chladnokrevného Alaina Delona a narazit někde na Mireille Darc, tak beru nohy na ramena, i kdyby držela jen prachovku. Film ideální jako alternativa studené sprchy pro horký letní večer. (21.03.2011)

Nezastírám, že jsem se v ději dost ztrácel a chvílemi mi nebylo jasné, co se zrovna děje. Až pak mi došlo, že je to nejspíš záměr a schylovalo se k závěru. Všechno se začalo vyjasňovat a od chvíle, kdy Peggy vyleze ze sprchy začíná neuvěřitelně dusivá a napínavá katarze, která vrcholí špičkovým závěrem. Závěrem, který na všechno vrhá úplně nový stín a posouvá film ještě výš. Georges Lautner tedy dokázal děj řádně zaplést, ale následně také i rozplést. Claude Brasseur byl vynikající, Mireille Darc ledově přesvědčivá a Alain Delon byl v 70. letech prostě na vrcholu. "Ledová ňadra" jsou skvělý a ledově mrazivý psychothriller se složitějším dějem a výtečně stylovým závěrem. 80%. (23.09.2010)