Kandidát

Cynická črta o cynismu využívajícím ke svým záměrům lidí, kteří v sobě pořád živí naději, že bude líp, byť by byla sebevíce lichá, nebo dokonce mrtvá. Není to organický, plnokrevný film, postavy a jejich motivace jsou velkou měrou nevyjasněné, jejich hrubě načrtlé nesourodé rysy netrasují žádné uchopitelné osudy, s nimiž by se dalo sympatizovat či se vůči nim vymezovat, nedá se ve skutečnosti ani usoudit, která z postav reálně vidí do dění, dost možná žádná a všechno je to jen takové plácání, ale ani to není zřetelnou scelující výpovědí. Snímek nicméně nenudí a prozrazuje jak filmařský talent (zaujme kamera, střih, vystavění scén, ačkoli samotný scénář silnou stránkou není), tak určitou lidskou netrpělivost, nespokojenost a občanský apel, což je primárně sympatické. *~ (13.12.2019)

To, že lze při různých kampaních s šikovným volebním teamem zmanipulovat široké masy (převážně nevzdělané nebo s minimálním všeobecným rozhledem) je známo už od dob Říma. Kandidát nám jednu takovou kampaň krásně ukazuje. Nejedná se o žádnou menší volbu než - o volbu prezidenta Slovenské republiky. A tak divák sleduje počínání jedné ze špičkových reklamních agentur, která kampaň připravuje, živí a podporuje. Za vším je velká sázka o všechno, což divák sleduje hlavně pomocí dvou slídilů ve sledovacím voze (placených neznámým klientem), kteří snad měli štěnice i v každém psím (s prominutím) hovně na ulici... Potud ok, divák sleduje chování jednotlivých typů osob, snahu zasahovat z vysokých míst státu, reakce protistran atd... Jako satira čehosi to možná někomu mohlo připadat, mně však to ale moc nezaujalo. A jako komedie to už nebylo vůbec. Nezasmál jsem se ani jednou. Humor byl primitivní a snad jej měla zdůrazňovat široká škála sprostých slov, což je ovšem vždy u vtipů a humoru známkou jisté pokleslosti a nedostatečnosti... Oceňuji střihy, oceňuji kameru i moderní look filmu. Občas jsem musel zasténat nad přemakeupovanou Hilmerovou, ta tuna makeupu jí musela lámat vaz... Kde jsou ty časy Pramene života... No nikdo nemládnem, to je holt drsný fakt. Zkrátka... Čekal jsem zábavu a nedočkal se. Ta snaha o modernost pojetí mohutně převažovala nad celým rámcem filmu. Bratři Slováci jistě nad tímto počinem zaplesají, jsem si ale jist, že my se lvem v erbu budeme s hodnocením výrazně zdrženlivější. Od komedie očekávám něco jiného. Než se tomuhle smát, to radši pojedu v únoru tramvají do Hradce Králové... Dvě Éčka, víc si to nezaslouží... * * (04.08.2014)

Já podstatu filmu vnímám jako velmi povednou satiru na lidskou vyprázděnost politických elit. V záplvě všech těch gaunerů, lhářů a zlodějů pak stačí když přijde Venca z JZD a řekne "Já jsem Slovák jako vy" a rázem se stává žhavým kandidátem na nejvyšší posty v zemi. Tenhle tón hrál film skvěle. Horší to bylo s druhým tónem v podobě role reklamní agentury, její šéfa, to bylo křečovitý a prakticky tam nebylo ukázano nic z práce agentur, role medií je samozřejmě taky podstatná, ale tady ač se v obsahu zmiňuje rozhodně nedostávala prostor, který media maj v reálných volbách. Tohle považuju za nejslabší článek příběhu. Docela nečekaně dobře se zde vedlo humoru. Česko - slovenský dialog, tedy spíše slovenský monolog v mekáči dostal můj výtlem fakt po právu. Kdyby se povedlo líp vyhrát s koncem, moh být můj dojem z Kandidáta mnohem jasnější a tudíž lepší. (19.02.2014)

Človeka aj poteší, že na Slovensku začne točiť aj niekto iný ako utrpiteľskí elitárski umelci, čo dva krát za rok navštívia ústav pre problémovú mládež, potom sotia dvoch nehercov pred kameru, stlačia play a myslia si , že svojím "realistickým" pseudohumanizmom spasia svet. Bohužiaľ tento druhý protipól (filmy ako Kandidát) a ich snaha natočiť populárny žánrový film opäť raz nevyšla. Ešte by sa dalo prehltnúť, že je to celé jedno reklamné porno. Čaro réžie totižto spočíva v nastrihávaní makrodetailov ksichtov na fetišistické makrodetaily produktov prekladané nemotivovanými jazdami v celkoch zaberajúce kuchyne a kancelárie z dizajnových katalógov. Režisérovi, ktorý doteraz točil len krátke reklamy, však nepomáha ani scenár. Dialógy sú na pár miestach celkom dobre vygradované a sem-tam sa scenár snaží umne striedať dramatické pasáže s menej dramatickými, ale v celom príbehu je toľko logických lapsusov, toľko nedotiahnutej poučkovej strnulosti a remeselnej nedôslednosti, že je to až bolestivé. O prilepenom konci a zbytočnosti celej odpočúvacej línie ani nehovoriach. Najviac ma však otravuje vyznenie filmu. Pôsobí to, akoby to spískala partička frustrovaných "umelcov", ktorí si chcú ostro uťahovať z biedneho stavu súčasnej politickej kultúry. Narážky na sociálne istoty, na tendre a mediálne kauzy pôsobia však veľmi plytko a hlavne je ťažko určiť, kam mali byť smerované, keďže už samotné poňatie kandidáta je protirečivé. Na jednu stranu chce kritizovať súčasný spôsob vytvárania kandidátov populistickými politickými stranami za pomoci národniarskych symbolov, na druhú stranu však kandidáta heroizuje a chce, aby sme ho ako diváci milovali. Sú to teda len romantické bludy o skazenom politickom marketingu s konšpiračnou pointou o tom, že za všetkým sú zlí eštebáci. Film teda nie je ani len priemerná žánrová zábava, a už vôbec nie dielo s inšpiratívnym spoločenským presahom. Iba symptomaticky vypovedá o tom, ako sme všetci frustrovaní s Fica, ale nič proti tomu nevieme spraviť. Megaotravné sú aj inside jokes s populárnymi tvárami z kultúrnej brandže ako napríklad Baláž a Hubinák v televíznej ankete, ktoré nemajú absolútne žiadny zmysel a k smrti otravná je komická postava mladého afektované odpočúvača, ktorý akoby sem doplachtil z Krónerovho Lóve a jeho exploatačné rádobyvtipné jazykové okienka, ktorých motivácia je mi rovnakou záhadou ako plagát Liv Ullmann v jeho byte. Keď mi poskytne niekto rozumnú motiváciu, prečo má postava s mentalitou pubertálneho vtipálka v izbe megaplagát hereckej hviezdy autorského kina šesťdesiatych rokov, tak som ochotný pozrieť si Kandidáta znova a pohľadať v ňom ešte niečo na druhú hviezdičku, pretože ma mrzí, že sa ďalší slovenský film len mierne odliepa od spodnej hranice hodnotiacej škály. (13.10.2013)

Už dlouho mě tak nemrzelo, že tvůrci pokazili dojem z filmu spackaným závěrem (který byl také natočen úplně jiným způsobem než většina filmu). Kandidát je velmi chytlavý snímek. Po technické stránce (velice vydařené) si divák užívá zejména střihové hrátky. Ale jinak stojí především na silném příběhu a tématu. Sázka o všechno, blížící se deadline, houstnoucí atmosféra, přibývající napětí, do toho trochu tajemna…a na pozadí prezidentské volby. Když jsem si před filmem nelibě četl zdejší žánrové rozvržení „thriller/komedie“ (z obavy, že to bude nepovedený mišmaš), nenapadlo mě, že v tomto případě půjde o funkční směs. I když Kandidát je především satirou, a to pěkně kousavou a vůbec ne ulítlou; kampaň (a vše kolem ní) sice je nadsazená (trefné toaleťáky či kalhotky se sloganem také nádherně ukazují, kde to celé končí), ale když se člověk zamyslí nad tím, jak to asi může doopravdy fungovat, skoro ho až zamrazí (a tím myslím jak na Slovensku, tak v ČR). A na to, že o kandidáta ve skutečnosti vůbec nejde, se upozorňuje i tím, že je často zabírán z dálky, nebo tak, aby mu nebylo vidět do obličeje a zdůraznila se tak jeho pomíjivost (jeho obličej jsem tuším zaregistroval jen v „Kennedyho“ momentce). Ale krom společensko-politicko kritického podtónu je zde přítomen i „normální“ humor, a to ve formě vděčného přetřásání slovensko-českých vztahů/rozdílů za pomocí všemožných narážek (zvláště pasáž v McDonaldu je super). A co je nutné dodat, tak dost často opravdu vtipných (a pobavila i poznámka s Michalem Dlouhým z rozhlasu). „Pouhé“ silné 4* dávám kvůli výše zmíněnému závěru a pak pár místům, ve kterých zesláblo (po většinu stopáže solidní) tempo. (15.07.2014)