Letadla, vlaky, automobily

Úžasný film, proč tohle nedávají každýho půl roku v televizi? Jak Martina moc nemusím, tak tohle je asi jeho nejlepší komedie, v kombinaci s Candym jsou prostě geniální. Přitom stačí málo - dvojice nedobrovolných spolucestujících kteří se neustále hádají se vydává z New Yorku do Chicaga a mají šílenou smůlu. Ale fakt šílenou.To vše za doprovodu skvělé muziky, která žene příběh dopředu a úplně fantastických scének a hlášek. "Fuck" scéna s ženskou v půjčovně aut, pobyt v motelu nebo šílená jízda vypůjčeným autem se střídají s hláškami typu "Kde máš druhou ruku? Mezi dvěma polštáři. To nejsou polštáře!!!". A navíc to má krásný, i když trošku smutný konec. Parádička. (23.07.2009)

Ale jo, celkem pěkný. Nijak zvlášť jsem se nenasmál, ale obě hlavní postavy jsem si v průběhu jejich strastiplného putování, docela oblíbil, a brnkání na emocionální strunu mi i přes přehnaně sentimentální hudební podkres nijak zvlášť nevadilo, takže relativní spokojenost. Rád bych se podíval na víc filmů se Stevem Martinem, ale mám takové podezření, že moc nehrál ve filmech, co by se mi líbily. Slabších 7/10 (13.01.2023)

Absolútne absolutórium vo filmografii Stevea Martina, sekundujúci John Candy bol miestami v ešte lepšej komickej kondícii. Všetko je založené na až príšerne jednoduchom scenári, z ktorého je prostredníctvom originálnych scén vyťažené maximum. Vôbec celý film je vlastne maratón hlášok ktoré si treba dopriať v angličtine, pretože nahrádzať v geniálne (neslušne) vtipných dialógoch slovo 'fucking' slovom 'kravka', je až úbohosť a film stráca neskutočné čaro absurdnej geniality mnohých scén. Na dôvažok však dokáže film byť aj tragicko dojemný, hlavne v závere je všetko tak sentimentálne krásne, že slza (ako pečiatka kvality na záver) nechýbala. 90%. (11.03.2009)

Z nějakého neznámého důvodu mě dlouho odrazoval plakát, ale vysvětlení pro to nemám. Teprve včera jsem prolomila ledy a ejhle, vyklubal se z toho prima film, kde jsem měla neustále ten známý, stabilní úsměv na tváři s občasnými záchvaty smíchu. Ne moc, ale byly. Tak krásně nesourodá dvojka mně osmdesát sedm minut pomohla zapomenout na moje trable, protože oni jich zažili nespočet i když v jiném odvětví svého života. Nezapomenu na jejich jízdu autem, jejich spánek v motelu, na srdcaře Dela s jeho kroužky na závěsy a bylo by toho ještě mnohem víc. V dnešní době najít něco relaxačního, s pochopitelným happyendem, je už téměř zázrak. Možná, že se v té době točilo víc takových filmových perliček a já doufám, že je ještě najdu. Roadmovie splnila včera večer svůj účel, dokonce mně skoro ukápla slza, ale kdy? To uhodnete při zhlédnutí. Ano, je to jednoduché, předvídatelné, ale to mně bylo úplně fuk.....Díky (07.02.2017)

Ale nakonec jo. Šlo by se vyvarovat toho patosu na konci, Steve Martina nemám rád, ale ten Candy byl tak dlouho vtěrkovatej, až to nakonec zahrál dobře. Scénář o jedné ne úplně podařené cestě domů na svátky (odkdy je Den díkůvzdání takový svátek jako třeba Vánoce?) je nápaditý, a to je hlavní. To auto by ale asi těžko uhasili... (10.01.2018)