Hranice lásky

Časové roviny mne zpočátku mátly, ale to nic neubíralo na dokonale vykreslené atmosféře, jasu i dusnu vztahů současných i minulých. Graham Greene je autor par excelence, stačí se podívat, kolik jeho děl sloužilo jako podklad pro skvělé filmy. (Doteď jsem měla nejraději Tichého Američana, ale Konec dobrodružství jej vystřídal.) K tomu Michael Kamen, klavír a housle, odvážná milostná scéna Julianne Moore… Ač válečný film, v restauracích měli na stolech živé květiny. Moore nosila kouzelné kloboučky. A ty zelené střevíčky neobjevím v obchodě ani nyní. Místy mi to připomínalo Remarquovy romány a jeho témata. Ještě nikdy mi žádný muž nenavlékal punčoch a nezapínal podvazky. Knoflíky na kabátě si Sára zapínala jako Kidman v Hodinách, tedy spíš naopak, ale silně to na mne zapůsobilo. Pokašlávání napříč filmem dávalo tušit co bude dál. Soukromý detektiv a syn s ohněm na tváři, který tak zázračně zmizel. U Fienesse se mi tam pořád mimoděk cpal Anglický pacient, on je takový osudový muž. A pár vět si nemohu odpustit. „Dokud jsme se milovali, nálety nás míjely. Ten akt lásky nás ochraňoval.“ Klíčové myšlenky Sáry: „Dej, ať vstane z mrtvých, a já se ho navždy vzdám.“ „Jeho život jsem vymodlila přísahou, jeho životem jsem se zabila.“ (01.06.2008)

Scénář: Neil Jordan .. Láska, nevěra a žárlivost pod drobnohledem v několika rovinách s působivým retro hávem doby válečné. Snímek je vláčný, upovídaný s důrazem na řeči o důvěře, nenávisti, bohu, kořeněný řadou sexuálních scén. Precizní po herecké stránce a s výrazným hudebním doprovodem. Zdánlivě normální romantické drama, které Neil Jordan pojal tak trochu jinak, než je obvyklé. Jistě i díky předloze. Ale celkově nijak výrazně nevyčnívá z řady, jako některá jeho jiné díla. 70%. (28.02.2010)

Literární předlohu neznám.. Každopádně jsem od režiséra Neila Jordana aq dvou špičkových hvězd jakými jsou Ralph Fiennes a Julianne Moore čekala mnohem víc, něž mdlé milenecké vyznávání.. Za příběhem tuším hloubku, ale ani jeden z nich mě nepřesvědčil, abych ze sebe vyloudila jakoukoliv emoci :-( Dokonce i ta hromada sexu je velmi vlažná.. :-( Velké očekávání, malé naplnění.. (22.10.2012)

OBSAHUJE SPOILERY (ASI): Ralph Fiennes musí mít slušnou kládu, jinak nedokážu pochopit, proč se do něj Julianne tak zamilovala. Celou dobu se chová jak totální hajzl/kretén, kterej si chce za....souložit a ona ho celou dobu miluje bez zjevného důvodu. Nakonec se všechno vysvětlí pomocí deníků (heuréka, tohle napsat, to musel být pan scénárista) a on ji tím, že se k ní vrátí vlastně v podstatě zabije (to alespoň vyplývá z téhle slátaniny). Nakonec je na všechny nasranej a ten fór se znamínkem doráží film lépe než pažba příslušníka SS. A abych nezapomněl, všechno obklopuje vlezlý, dokola se opakující hudební motiv. Půl hvězdičky za každý prso Julianne Moore. Kdyby jich měla osm, dám klidně 4. (22.01.2011)

Žárlivý manžel, ale ještě žárlivější milenec... Velmi dobrá, byť pomalá, ale nevšedně vystavěná a sofistikovaně sestříhaná adaptace Greenova melodramatu s tragickým přesahem. Můžou být válečné příběhy lepší? Žilo se, a umíralo, nejen na bojištích. Julianne Moorová dělala co mohla, ale hrdinčinu smyslnost jsem jí moc nevěřil, není (pro mě) ten typ. Fiennes byl přesný, Rea taky, i když tak unylého manžela aby pohledal. Člověk bez krve. Proč by si ho taková žena vůbec brala? No nic. Ale předloha má nádherné momenty. Třeba ta modlitba, aby milenec výbuch přežil, a slib Bohu, že když přežije, ona ho nechá. A ejhle, on najednou stojí za ní a bere ji za rameno. Ďábelsky greenovské. To může vymyslet jen přesvědčený katolík. Anebo Erben. (07.04.2009)