Kam, pánové, kam jdete?

Jedna z nejinteligentnějších skizz předlistopadového režimu, která navíc nepostrádá ani osvobodivý jiskřivý humor. Svobody je v této reflexi nadmíru a je to pro mne o to pozoruhodnější, že tento Kachyňův film mi doposud unikal. Heřmánek a zejména Valentová jsou skutečně pozoruhodní. A ten sociologický vzorek společnosti osmdesátých let rovněž. Zbývá jen dotaz, čeho že jsme se to vlastně dočkali dnes. Při tomto pomyšlení ten smích už není tak jiskřivý. (30.12.2022)

Co s tím sklem, ptá se frontman skupiny Tango v hlavním hudebním motivu filmu a Kachyňa se pro změnu ptá, co s životem rozmělněném takovou spoustou kompromisů a ústupků, že už přestává těšit? Kachyňa odruhé v krátké době po Dobrém světlu přichází s hrdinou, co se zmítá v krizi středního věku, kombinované tentokrát střetem se světem přízemního pragmatismu, který vyznává jeho nadřízený, a autorskou touhou po poctivém díle bez kompromisů. Je sice fakt, že Kachyňu znám i ve výrazně lepší kondici, ale po opětovné projekci zvyšuju nadílku o 1*. Druhou polovinu 80. let totiž připomíná nejen soundtrack, ale celková nálada snímku. Ta naštvanost, bezradnost a bezcílnost, to odpovídá pocitům mnohých z té doby. Navíc Karel Heřmánek prožíval tehdy herecky nejlepší období. Celkový dojem: 70 %. (25.02.2015)

Jeden ze světlejších okamžiků TV vysílání dne 31.12.2010. Tento film jsem viděl po delší době, a musím říci, že mě velmi potěšil. Potěšil mě především tím, že ukázal nešvary, které bohužel nezmizely ani v současnosti, až na to, že dnes udělám pouze jednou to, co udělal Heřmánek - tj. zfackuju grázla. Pak už si nikde ani neškrtnu. U nás jeden sklář takhle nafackoval gen. řediteli,který pomohl vytunelovat bižuterní průmysl. Šel na minutu, ale tenhle sklář měl spoustu obdivatelů. Budeme se míti lépe, až lidé přestanou jenom obdivovat a sami začnou konat. Lze tomu však v Čechách věřit? (01.01.2011)

Rozbít sklo! Karel Heřmánek na vyčerpávajícím útěku od manželky, která ho nechápe, od práce, která jej už nenaplňuje a od života, který mu zatím nic velkého nenabídl. Kachyňův film je vynikající kritickou reflexí společenského klimatu druhé poloviny osmdesátých let, kdy se pod tíhou gorbačovské perestrojky hroutil nejen (ne)reálný socialismus, ale prostřednictvím dálkového pochodu také mýtus o krizi středního věku. (16.06.2017)

Osemdesiatkový Karel Kachyňa mi už tak nesedí ako jeho skoršia tvorba. Každopádne príbeh o ľuďoch, ktorí riešia svoje problémy počas diaľkového pochodu je originálny a jedinečný. Skvelý ako vždy, bol herecký výkon Karla Heřmánka, no vo filme sú veci, ktoré ma doslova iritovali ako napr. prerušovanie deja vystúpením nejakej príšernej kapely. Čo tým chcel básnik povedať? (20.07.2023)