Oznamuje sa láskam vašim
Režie:
Karel KachyňaScénář:
Karel KachyňaKamera:
Richard ValentaHudba:
Milan SvobodaHrají:
Lukáš Vaculík, Markéta Hrubešová, Antonín Procházka, Zdeněk Martínek, Miroslav Moravec, Karel Šebesta, Ladislav Lakomý, Bohumila Dolejšová (více)Obsahy(1)
Příběh lásky, která se zrodila v dobách nenávisti... Podzim 1944. Na Labi u Drážďan kotví česká nákladní loď, naložená tabákem. Pracují na ní dva čeští lodníci, Kája Svorník (L. Vaculík) a Bohouš Kotera (A. Procházka). Oba s vědomím inspektora tajně kradou vzácný tabák, který Bohouš prodává na černém trhu v Praze. Hlavně se ale věnují milostným románkům s německými dívkami, jejichž jména si zapisují do lodního deníku. Kájovi se jednoho dne podaří dostat do postele mladičkou Ulriku (M. Hrubešová). Zpočátku si od krásné zrzky udržuje odstup, stejně jako od ostatních Němek, ale brzy zjistí, že se do bezelstné dívky zamiloval, stejně jako ona do něj. Je však doba války a vyhlídky českého kluka nejsou v jeho novém vztahu zrovna růžové: Ulrika je totiž dcerou velitele zajateckého tábora a také snoubenkou nacistického velitele od letectva… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (120)
Nádherná, zářivá milostná romance v pochmurných, tíživých kulisách druhé světové války. Perfektně vykreslené myšlení a chování obyčejných lidí (zveličování postavení a významu německých oficírů, sex s dočasně ovdovělými paničkami za drobné výpomoci v domácnosti, šmelina, všudypřítomný strach a nedůvěra...), propracované zobrazení vztahů mezi Čechy a Němci, užitečný průvodce životem běžného člověka té doby. Chvílemi trochu těžkopádnější, snad i proto nadbytek nahoty, ale krásně vedené postavy ztvárněné Lukášem Vaculíkem a dokonce i ta v podání Markéty Hrubešové - a to už je tedy vážně co říct. Love story pro mě uvěřitelná, Ulričiny hysteráky přebíjela její inteligence a citovost, Vaculíkův Kája byl krásně hrdý, stál nádherně rovně a pevně na vlastních nohou, řadím ho nikoliv do stejného pytle, ale do malého, skromného pytlíčku s Brzobohatého Františkem z Všichni dobří rodáci. Finále silné, osobně si ho v sobě nosím od doby prvního zhlédnutí filmu, tedy zhruba od roku 1988. Není to Kachyňův nejlepší film, ale potvrzoval v něm opět to, co o něm už dávno všichni věděli, a sice že to byl režisér světového formátu. ()
Takový druhoválečný odvar z Lásek mezi kapkami deště. Kde však byly rozehrány osudy několika postav a milostná zápletka nebyla tolik nosná, zde se jede jen v té jedné linii, milostný motiv je posílen na úkor těch obyčejných vztahů dalších postav, a co si budeme povídat, holky sice Vaculíka žerou, ale Hrubešová ukázala bobra a kozy ve všech filmech, kde to jen šlo i nešlo, takže nějakým překvapením pro mužskou část publika nebyla. A když odmyslíme milostný motiv, zbude toho sakra málo jako výpověď o té době, a i to málo je poněkud povrchní a laciné. ()
Oznamuje se láskám vašim je žel film zcela průměrný. Na Kachyňu rozhodně velmi slabý. Přitom vychází z výborně napsané knižní předlohy... Právě knižní předloha je ovšem také kamenem úrazu, protože román (byť v tomhle případě jde spíše jen o novelu) je obvykle materiál pro filmové zpracování příliš obsáhlý a je nutné v něm rozsáhle škrtat a zachovat jen to nejpodstatnější. Co ovšem rozhodně ztratit nesmí, to je atmosféra a také zorný úhel vypravěče... Pokud autor scénáře knižní předlohu takhle razantně neprošktá a nezachová jen to skutečně podstatné, vznikne obvykle dosti únavný a klipovitý sled scén, často pouhých "živých obrazů", řazených za sebou takřka bez ladu a skladu. A přesně to se tu "podařilo". Ba co víc, tvůrci nejen že z předlohy dosti otrocky přebírají i mnohé okrajovější scény a motivy, dokonce mnohé další scény, dialogy a motivy přidávají, což už je úplně nepochopitelné... Nejen že tím děj ještě zahušťují ale navíc jej posouvají citelně jinam... V knize není ani výslech, ani rozhovor s otcem Ulriky, ani prohlídka lodi policií, ani blechy, ani sbírka podvazků, ani dopisy psané Ulrikou do Čech, ani Karlův telegram Ulrice, ani díky tomu informovaní rodiče... Co v knize naopak je, a to velmi silně přítomné, to je napětí, které by bylo možné vyjádřit pojmy "my" a "oni", "naše" a "cizí", v dané situaci vyšponované na maximum válečnými událostmi. Právě tohle činí z jinak vlastně poměrně banálního milostného příběhu v knize skutečné drama (samozřejmě spolu se závěrečným bombardováním). Přesně to ale také tvůrci filmu takřka úplně pominuli. Problém je přitom už v tom, že je film natočen prakticky kompletně v češtině, takže si divák vlastně vůbec neuvědomí že drtivá většina jeho dialogů by měla být pronášena německy. Tahle okolnost je mimochodem i nesmírně důležitá součást rozhovorů mezi Ulrikou a Karlem. Tvůrci filmu ji ovšem nahradili běžným milostným žvatláním s mnoha zdrobnělinami a dalšími krásnými nesmysly, které ovšem v dialozích vedených německy Čechem s rodilou Němkou v žádném případě nemají co dělat... Asi z obavy, aby film nevyzněl jako kritika socialistických poměrů navíc z filmu zmizely i různé "totalitní manýry", jakými je všudypřítomné špickování a z něho plynoucí strach, bdělá domovní důvěrnice, fakt že doma se říká něco jiného než na ulici, že lidé vstupují do různých organizací jen proto aby mohli jakš takš normálně žít, a možná právě proto se do něj naopak dostalo brutální násilí výslechu, protože to přece "Němci" v podobných filmech běžně dělají... Samozřejmě ano, není to úplný propadák, rozhodně neurazí ale také nijak moc nenadchne. Kdyby se to točilo o pár let později a v německo-české koprodukci, možná s jinými herci (v roli Ulriky by byla naprosto skvělá mladičká Julia Jentsch) a rozhodně i za jiné peníze, mohl to být film hodný nějakého toho zlatého lva či medvěda. Takhle je z toho spíše podivně nedotažený pokus, který si všichni pamatují hlavně pro na svou dobu nezvykle explicitní nahotu... Velká škoda... Přitom vyrovnávání se s vlastní bolestnou minulostí, s nacionalismem, s totalitním tlakem, hledaní obecné lidskosti, to všecho je stále velmi aktuální a bolestné... Celkový dojem: 65% Zajímavé komentáře: sportovec, Sfinkter, zelvopyr () (méně) (více)
Mne sa táto love story s trpkým koncom páčila. Vaculík je fajn a Hrubešová je kočka. Vadilo mi jedine jej občasné škriekanie keď Kája potiahol koberec a potom sa dialo čo sa dialo. Atmosféra slobody na lodi počas vojny vonku mi veľmi imponovala. Cítiť, že na režisérskej stoličke sedel niekto pevný. Taktiež hudobný motív fajn. V tých Drážďanoch sa mohlo hovoriť nemecky, to je pravda. Taktiež až príliš melancholický záver mi nesedí, ale také kostrbaté 4* tomu dám. ()
Kachyňa spojil ve svém válečném snímku Čecha a Němku poutem pevnějším než smrt. Osudové okamžiky nepostrádají dramatičnost, cit mezi milenci režisér rád demonstruje nahotou šestnáctileté protagonistky. Síla tragédie nepřehluší hluchá místa, jichž má tento nepříliš oslnivý počin nezdravě mnoho. 40 % (Ci 12/2007, str. 106) ()
Galerie (5)
Zajímavosti (11)
- Režisér Karel Kachyňa měl málo materiálu na natáčení, proto se mohla každá scéna natáčet maximálně třikrát. (M.B)
- Píseň, kterou zpívá zamilovaná Ulrika (Markéta Hrubešová) Karlovi (Lukáš Vaculík), je „Já v srdci lásku mám“. S textem Pavla Kopty ji nazpívala Markéta Hrubešová. V knize, která posloužila jako předloha filmu, se jedná o lidovou píseň „Jen ty, ty jsi v srdci mém“. (sator)
- Markéta Hrubešová točila tuto scénu již v šestnácti letech a o tom, zda se před kamerou svlékne, rozhodovali její rodiče. Režisér si s nimi sedl, aniž by u toho byla, a probral to s nimi. Oni jí nechtěli bránit. (hippyman)
Reklama